Kay Buriánek ze Sunshine recenzuje pro protišedi.cz: Mickey Avalon - Loaded

MICKEY AVALON
LOADED
Dovolte mi, abych se představil. Jmenuju se Mickey Avalon a jsem hyperprase. Moje matka byla dealerka, můj fotr těžkej heroin addict. Měl jsem veselý dětství. Jsem nepraktikující žid a kvůli svejm excesům ani praktikující bejt nemůžu. Ani bych kurva nechtěl. Ale aspoň tak vypadám. Holkám se to líbí. Rád se svlíkám a vůbec dělám všechny špinavý věci kolem sexu. Žádný zábrany. Žádný mantinely. Jako teenager jsem musel šlapat, protože jinak by mě můj heráckej otec seřezal jako psa, že není za co koupit fet. Naštěstí mám výzor jako transka, takže s tím nebyl až zas takovej problém. A jsem rapper. Bílej filthy rapper. Porno rapper. Se svejma zvrhlejma kámošema Beardem, Dirt Nastym a Andre Legacym jsem míval sjetou rapovou kapelu Dyslexic Speedriders, ale to už je dávno. Furt jsme kámoši, ale já si jedu svoje. V roce 2006 mi vyšla na Myspace Records/Universal první deska a byl to opravdickej molotov. No a teď jsem se fakt pochlapil a mezi tím nekonečným kalením, drogama a bílejma hipsterskejma děvkama jsem konečně dokutálel dvojku, která se jmenuje Loaded. Jako rozumíš, kámo, jo? Prostě Loaded. Jsem tak trochu ujetej sebestřednej magor, co si rád vymejšlí, a zároveň jsem trochu od kolotočů, takže mě baví ten cheesy metal a laciný fórky. Je to, jako když se ráno probudíš a z předchozí noci si nepamatuješ ale lautr nic. Drogy, kterejch bylo na tejden pro dva bloky feťáků, jsou pryč a v posteli dvě polonahý holky, co sotva vypadaj zletile. Jedna má za kalhotkama bůhvíproč bouchačku (která kurva není plastová!) a zmuchlaný prachy žmoulá v subtilní špinavý ručičce, od zápěstí vejš pokérovaný nějakejma divnejma věcma. To by šlo. Vidíš sice furt dvakrát a rozpatlaně, ale v podstatě je ti docela dobře a z dálky hraje zaseklý cédéčko. Loaded, vole. Tráva, speed, painkillers, chlast. A slunný kalifornský ráno s kocovinou velkou jako Hollywood Hills.
Loaded je vlastně takový feťácký tralala, upřímný, dynamický a hodně pokrouceně vtipný. Na prvních pár poslechů se tváří naoko dost lacině a trochu klopýtá ve stínu Avalonova třeskutýho debutu, ale není to únava materiálu. Je to rafinovaně vyzevlenej kontejner plnej špinavejch historek, překvapivě tanečních beatů, trochu chill out grifů, občasnejch indie referencí a eklektickejch metalovejch kytar. Říkat sexy by bylo směšně slušňácký, protože Avalon je hardcore porno. Jeho flow je líný jako veš, ale jakmile přijmete pravidla, všechno to do sebe začne zapadat. „Cocaine helps me face the day and then the pills wash the pain away“, hahaha, přesně. Tohle není kašírovaná zpověď, to má z toho života, jakej vede, a z lidí, se kterejma paří. Rozebírat všech osmnáct tracků by bylo k uzívání nudný, takže tenhle obecnej pseudopoetickonarkomanskej referát (navíc od někoho, kdo žádný drogy nikdy nebral, nebere a brát nebude, haha) vás buď totálně nasere a odradí, nebo minimálně aspoň vzbudí zvědavost. LA spratek je zpátky, orlice na prsou máchá křídlama a poklopec zůstává klasicky rozepnutej, takže je jasný, že trencle se furt nenosej. Aaaa…oukej, challenge accepted.