9. 11. 1989 se začala demolovat berlínská zeď. Symbol rozděleného východu a západu, zdaleka ne jen v německém kontextu, padl - samozřejmě, demoliční práce trvaly mnohem déle.
Zeď měřila 155 km na délku a 3.6 m na výšku, po její délce bylo rozmístno 15 kontrol a hlídalo ji celkem na 15 000 lidí.
"Pád Berlínské zdi se odehrál stejně překvapivě jako její stavba. V posledních dnech své existence se východoněmecké stranické vedení zabývalo diskusemi o nutných změnách, mimo jiné i diskusí o hranicích. Na tiskové konferenci 9. listopadu 1989, přenášené televizí, předčítal člen politbyra, Günter Schabowski, krátce před sedmou hodinou večer jakoby mimochodem ze svých poznámek usnesení ministerské rady, podle kterého byly cesty i do západního zahraničí povoleny a mohly se uskutečnit přes všechny pohraniční přechody. Na otázku, od kdy toto usnesení vstoupí v platnost, odpověděl Schabowski, podle mého názoru „ihned“ (což, jak se později ukázalo, nebylo správné, usnesení ještě nebylo schváleno).
V příštích hodinách docházelo k hromadnému návalu na berlínských hraničních přechodech, kolem 11. hodiny večer východoněmecká pohraniční stráž kapitulovala, a kolem půlnoci proudily desetitisíce Východoberlíňanů přes všechny přechody do Západního Berlína," uvádí Wiki.
foto Roger Wollstadt