DEATH GRIPS
THE MONEY STORE
Vono by úplně stačilo se místo popisu pořádně mrknout na obal týhle desky a musí vám to bejt jasný. Ne, nelibuju si ultimátně v úplně ujetejch věcech, ale tohle – i když to ujetý je – prostě za pozornost stojí. Teď trochu hra s vaší imaginací. Představte si geneticky zmršenýho Trickyho jako doktora Mengeleho, kterej chytne tři megavelký sršně. Amputuje jim všechny končetiny a implantuje podivnej DNA preparát. Zmítající se hmyz zavře do obrovskýho plechovýho tanku, kterej má malej prosklenej průzor, jímž můžete sledovat jejich proměnu v obludný monstra. Pěkně v přímým přenosu. Trochu District 9, hehe. Hmyzí tělíčka začnou obrůstat plechem, z kusadel odkapává fosforeskující hlen a místo pařátů jim pomalu začíná narůstat něco, co připomíná AK-47 modifikovaný pro boj s vetřelcema z kosmu. Laserový zaměřovače ve výbavě. Počkat, počkat, to nejsou slavný ruský samopaly, vevnitř v tanku pohyb a chaos, jen těžko se dá rozeznat, co to vlastně je a vo co tu vůbec jde. To, co jim narostlo, vypadá jako… Jako velký keyboardy s vestavěnejma výkonnejma subwooferama a gaffou přilepenejma Metal Zone distoršnama. Jsou to kosmický zabijáci, žoldáci totálního Noise chaosu. Přišli nás čert ví z jaký planety asimilovat, slabší kusy vyhubit, recyklovat a pozůstatky vyšňupat jako organický drogy nultý generace na svejch zvrhlejch hudebních gang bang orgies. Death Grips je něco, co jste ještě nikdy předtím neslyšeli. Teda pokud jste nějakým obskurním řízením osudu nezavadili o první desku Exmilitary. Ten blázen, co je draftnul pro major label (Epic Records), musí mít fakt slušně přebráno, nebo je to génius, kterej podepsal nějakou hodně lukrativní smlouvu s Peklem. Kovový navztekaný sršni v plechovým lunchboxu. Avant-rap, fúze rocku a rapu, ale běžte do prdele! Jakej rock? Kytara se vynoří snad jednou a nakonec se stejně ukáže, že to je nějakej zpitvořenej sampl. Kolabující betonovej strop velkýho opuštěnýho skladiště to je! Traverzy, vylupující se ze sevření chuchvalcovitý masy, vydávaj podobně zlověstnej zvuk pár sekund předtím, než vám rozšmelcujou hlavu na tisíce malejch mazlavejch kousků. Sonická dystopie, neutěšenej obraz všeho kolem, znásobeno triliónkrát. Napadaj mě ještě Atari Teenage Riot a japonský industro-noiseový řezníci Boredoms, ale to je fakt už hodně abstraktní příměr. Čtyřicet jedna naprosto nepředvídatelnejch minut, to je klaustrofobický divoký dobrodružství, který se jmenuje Death Grips. Jasně, nedočetli jste se nic, tohle není recenze a já nejsem já. Ale navštivte Třetí světy (www.thirdworlds.net), stáhněte, co se stáhnout dá, určitě někde najdete i The Money Store. A pak mi můžete spílat, že jsem vám navždy zničil poklidnej, vypastelkovanej, duhovej iluzorní život.