Necelých 50 kilometrů od Prahy, poblíž Loun a Slaného, najdete unikát.
Nedostavěný gotický chrám, o kterém se toho moc neví, ale můžete do něj vlézt. A pokud věčíte místním legendám, má pobyt uvnitř i léčivé vlastnosti.
Panenský Týnec je městys, jehož význam není jinak zrovna obří. Standardní vesnické domky, penzion a restaurace se standardní nabídkou jídel ze standardních polotovarů, standardní česká pole kolem, 380 obyvatel. A malý ex-klášter s kavárnou. A hned u něj tohle: Chrám, kterému chybí střecha.
Nikdo pořádně neví, kdo ho založil a kdy přesně se stavěl. Mělo to být asi ve 14. století, ale historické údaje jsou kusé. Štíhlá estetika stavby ukazuje na gotiku. Střecha chybí - a je z principu zvláštní procházet se po trávníku uvnitř sakrální stavby a nahoře vidět oblohu a taky vesele rostoucí slunečnice a malé stromky.
Prostor chrámu nebo spíš chrámku (to, co se z plánovaného obvodu postavilo, je velké spíš jako vesnický kostel, nečekejte Svatého Víta) není velký, ale podle různých psychotroniků má mít léčivé účinky, zahánět deprese atd. (Možná proto najdete zevnitř stavby vyrytá jména a kosočtverce?:-D).
Potkáte tu slečnu s tarotovými kartami i esoterické bosé dámy, plus zvědavce, kteří prostě přišli okukovat. Konávají se tady i svatby. Nálada místa je poklidná, v přilehlém klášteře si můžete dát levné kafe nebo pivo a nikdo vám nebude ani bránit si ho vzít dovnitř (nebo se uvelebit u bytelného stolu na zahradě kolem). Tahle nálada a určitá svoboda je milá: Nikdo po vás nechce vstupné, nikde žádné zábrany, pouze u vstupu cedulka nabádající k tomu, abyste odpadky házeli do koše. Je tu klid a i když jste eventuálně skeptičtí vůči "energiím" a jejich batikovaným vyznavačům , jako cíl výletu je chrámek moc fajn. V létě i v zimě. A palec nahoru místním správcům za to, že dokáží udržet místo příjemné a čisté, aniž by všude byly zuřivé vykřičníky.
Místo je snadno přístupné autem (zaparkovat se dá hne du vchodu do zahrady, kde chrám stojí) a dá se navštívit v zimě i v létě. Více informací najdete na googlu nebo například v reportáži ČRo.