Příběh Edith Piaf byl zpracován nesčetněkrát, její život je neustále znovuožíván a prožíván - Edith je stále živá a přítomná.
V Muzeu Alchymistů je však Edith tvarovaná z jiného úhlu pohledu, je popisována na základě výpovědi její nevlastní sestry přezdívané Mômone - the Mouse. Mômone byla nejen její sestrou, ale i nejlepší přítelkyní žijící ve stínu její slávy od raných let až do její smrti.
The Sparrow and the Mouse se pohybuje na hranici hereckého vyprávění a komorní opery složené z písní Edith Piaf. Písně jsou citlivě vkládány do příběhů týkajících se především dětství, které Mômone a Edith Piaf společně prožily a začátku slávy Edith, ve které již nebylo pro Mômone místa. Neslyšíme z úst Mômone o zášti, kterou by chovala k sestře, naopak slyšíme o pýše nad jejími schopnostmi. Příběh je podáván něžně a citlivě, je z něj cítit vřelost sestersky-kamarádského vztahu překonávajícího veškeré problémy vznětlivých povah. "The Sparrow and the Mouse against the world."
Inscenace nevyniká pouze na základě originálního pojetí příběhu Edith Piaf sdělovaného skrze život Mômone a vytříbenému vypravěčskému talentu, ale především díky okouzlujícímu hlasu hlavní aktérky - Melanie Gall. Její hlasová síla a barva jakoby se snažili probourat zdi skromného Muzea Alchymistů, aby byly vyslyšeny celým světem - o podobné působení se však snažila samotná Edith při jejích pouličních vystoupeních. Intenzita, něha a upřímnost emocí pramenící ze zpěvu Melanie Gall splývá v souhrnný historický obraz, v němž Edith ohromuje náhodné publikum a nechává si ho ve své moci.
Komorně operní variace známých šansonů se dotýkají nejniternějších duševních pohybů. Ty jsou umocněny malinkým prostorem, v němž místo, aby se sopránový hlas rozléhal, se vrací ze všech stran a útočí na nejjemnější citová pnutí. Umí stejně tak rozbouřit jako ukonejšit. Ve chvíli, kdy Melanie Gall začne zpívat, ztrácíte nad sebou moc - necháváte se odnášet zpěvem, podobně jako se nespočet lidí nechalo-a stále nechává unášet hlasem Edith Piaf.
A je to velmi příjemný - je to Paříž - takový věci se stávají.
text: Petr Dlouhý