Význam a fungování celospolečenské imunity připomíná právě začínající Evropský imunizační týden

Pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) probíhá od 24. do 30. dubna Evropský imunizační týden. Celosvětová kampaň, připomínající důležitost prevence proti infekčním onemocněním, se koná letos již po dvanácté. Cílem Evropského imunizačního týdne je upozornit na existenci stále velkého potenciálu pro prevenci infekčních onemocnění. Veřejnost by měla věnovat pozornost zejména tzv. kolektivní imunitě. Podle aktuálního průzkumu* ale více jak polovina dotazovaných vůbec netuší, co si pod tímto pojmem představit a jak funguje.  
 
Podle dostupných dat WHO se díky očkování předejde dvou až třem milionům úmrtí ročně. Zařazení vakcinace proti tetanu, záškrtu, spalničkám, zarděnkám či dětské obrně do plošného očkovacího programu se osvědčilo nejen v České republice. Příkladem je například dětská obrna, kterou se podařilo téměř vymýtit. I to je výsledkem systému kolektivní imunity.

Epidemie spalniček, která se šíří Evropou, opět otevřela diskusi k tématu povinného očkování a významu kolektivní imunity ve společnosti. Právě kolektivní imunita hraje podle odborníků klíčovou úlohu při vzniku a šíření řady infekčních virových či bakteriálních onemocnění. V právě realizovaném průzkumu mezi ženami, které ve většině rodin fakticky řeší otázku kolem vakcinace, dokáže pojem kolektivní imunita definovat pouze jedna z deseti respondentek. Polovina dotazovaných se jich s tímto pojmem vůbec nesetkala. „Kolektivní imunita je, zjednodušeně řečeno, stav společnosti, kdy je míra proočkovanosti proti konkrétnímu onemocnění natolik vysoká, že se nemoc v populaci jen velmi obtížně šíří. Účinnost kolektivní imunity tak logicky úměrně klesá se stoupajícím počtem neočkovaných a tudíž nechráněných osob,“ uvádí prof. MUDr. Roman Chlíbek, PhD. z České vakcinologické společnosti a dodává: „Principiálně funguje kolektivní imunita tak, že zdraví jedinci, jejichž imunitní systém je schopný zvládnout vakcinaci, chrání i ty jednotlivce, kteří očkování podstoupit nemohou - a to z nejrůznějších zdravotních důvodů. Platí to pro nemoci přenášené z člověka na člověka.“
 
Povinné očkování jako samozřejmost
Se systémem povinného očkování podle průzkumu jednoznačně souhlasí necelá polovina (46 %) dotázaných žen, které také bez výhrad respektují doporučení dětského lékaře. Z doporučených vakcín by ženy nejčastěji volily očkování proti žloutence typu A a proti pneumokokovým infekcím (57 %). „Ačkoliv například právě vakcinace proti pneumokokovým infekcím je u nás již běžně dostupná, jen za loňský rok bylo hlášeno na 323 případů z celé České republiky, 66 osob dokonce v důsledku tohoto onemocnění zemřelo. V meziročním srovnání se sice jedná o mírný pokles výskytu onemocnění, počet tragicky končících případů ale bohužel zůstává stejný,“ dodává profesor Chlíbek.  
 
Očkování se netýká pouze dětí
Očkování je dnes stále vnímáno zejména jako záležitost  dětského věku. Přitom účinné
a šetrné vakcíny jsou dnes k dispozici i pro dospělou a seniorní populaci. „Zejména po překročení hranice padesáti let dochází k postupnému snižování schopnosti těla bojovat s infekcemi. Vakcinace proto představuje účinnou prevenci závažných onemocnění. A ani senioři by neměli zapomínat, že i oni mohou svou vakcinací přispět k celospolečenské imunitě,“ uzavírá profesor Chlíbek.  
 
*O průzkumu
Průzkum byl realizován s využitím platformy Ipsos Instant Research. Sběr dat probíhal on-line formou v dubnu 2017. V on-line dotazníku odpovídalo celkem 525 respondentek v reprezentativním zastoupení podle věku, regionu, velikosti bydliště a vzdělání.