Seriál: Klobouky. Jak se jmenují a kde se vzaly? Díl IX.

Panama (toquilla straw hat) — velký, luxusní letní klobouk
První poddruh vzhledem připomíná fedoru: Středně vysoká zužující se koruna s podélně propadlou střechou, vepředu ze stran promáčklá, široká krempa.
Druhý poddruh má korunu méně se zužující, nepromáčklou, střecha je naopak lehce vypouklá a podélně ji zdobí nízký hřebínek.
Mezi tím existuje široká škála tvarů, pro označení panama je podstatný materiál a způsob výroby.
Vyrábí se jedině z liánovité, palmám podobné rostliny Carludovica palmata. Barva je většinou přírodní, světlá. Barvy stuhy jsou nejčastěji černá nebo barva klobouku, ale časté jsou i jiné, veselejší.
Je možno ji nosit k jakémukoliv letnímu oblečení od lněného obleku po šortky a havajskou košili.  
 
Panama vychází z tradičního ekvádorského klobouku známého někdy od sedmnáctého století. Ve století devatenáctém bývalo všechno jihoamerické zboží vyváženo do světa z překladišť v Panamě, takže i kloboukům se říkalo spíše podle místa, odkud byly přivezeny, než podle místa, kde byly vyrobeny. Definitivně ji do světa módy zapsal Theodore Roosevelt v roce 1904, kdy ji měl na hlavě během své prohlídky stavby Panamského průplavu. Oproti ostatním kloboukům se panamy držely velmi dlouho a i přes určitý pokles popularity v poslední třetině dvacátého století daný obecným opuštěním klobouků jim nikdy nehrozilo vymření nedostatkem zájmu. Nebezpečí představují laciné napodobeniny, protože dobrá panama je drahá a současná společnost po dvou stech letech hospodářského růstu není ochotna investovat do kvalitních klobouků. Určitou obranu proti napodobeninám představuje spojení tradiční ekvádorské výroby s principem fair trade.
Panamy se vyrábějí v různých stupních kvality, které se v zásadě odvíjejí od počtu nití na čtvereční palec tkaniny: 300 představuje nízkou kvalitu, 1600 – 2500 představuje vrchol. Tyto nejlepší klobouky zovou Montecristi superfinos (superjemné), podle města, v němž jsou vyráběny. Odolávají dešti a dají se srolovat natolik, že je prostrčíte svatebním prstenem. (Že to je možné ovšem neznamená, že se tak má činit každý víkend z plezíru, klobouk se totiž každým srolováním mírně opotřebuje.)
Podívejte, těch deset dní léta, které České zemi nabízí místní podnebí, se dá přežít i v hospodě… tedy, s beztvarým papírovým „slamákem obecným, po použití zahoďte“. Ale jestli vyrazíte na pořádnou dovolenou někam do Acapulca, byla by škoda nezkrášlit své skráně pořádným panamákem.
 
 
Autor: Chekotay
Příště: Jak nosit klobouk + závěr