Seriál: Klobouky. Jak se jmenují a kde se vzaly? Díl VII.

Cylindr (Top hat, High hat, Beaver hat, Silk hat) — vysoký válcovitý klobouk gentlemanů
Koruna je vysoká až velmi vysoká, odspoda se mírně zužující a opět směrem ke střeše rozšiřující, nebo rovná. Střecha je vždy rovná. Krempa je středně široká a rovná, s okrajem zvednutým vzhůru.
Původně býval vyráběn z bobří srsti, jež byla ještě před koncem 19. století nahrazena specifickým typem hedvábí. To se už dnes nevyrábí, takže současné cylindry jsou pokrývány plyšem. Vnitřní konstrukce je složitá a obsahuje takové věci jako mušelín impregnovaný šelakem a vypínaný pět měsíců na kopytě, aby řádně proschnul a držel tvar.
Vyrábí se v černé nebo šedé barvě, podle toho, zda si jej nositel míní vzít k fraku nebo žaketu. Nemá smysl řešit, kterému typu obličeje padne lépe – jestliže si můžete dovolit frak a cylindr, můžete si dovolit radu lepšího stylisty, než je článek na Internetu. 
 
 
 
Cylindr je nejstarší dodnes nošený klobouk. Gentlemani jím začali nahrazovat do té doby populární třírohý klobouk někdy v posledních dvou dekádách osmnáctého století (ačkoliv stopy cylindru můžeme vysledovat snad až do století čtrnáctého, k dámskému heninnu), prvním konkrétně doložitelným nositelem cylindru se stal anglický kloboučník John Hetherington, jenž si jeden vyrobil a vyšel v něm na ulici. Vysoký lesknoucí se klobouk vyvolal paniku, děti křičely, psi štěkali, dámy omdlévaly a pan Hetherington zaplatil pokutu £ 500 (tolik dneska stojí levnější nový silk hat). Stalo se tak v roce 1797. Lidé si nicméně na cylindr záhy zvykli a oblíbili si jej. Nosili jej policejní důstojníci i poštovní doručovatelé (povoskovaný, aby nepromokl), kterým optickým zvýšením postavy dodával potřebnou autoritu. Až do poloviny devatenáctého století klobouk rostl, následně se opět začal snižovat. Ve Spojených státech se objevila modifikace zvaná stovepipe hat, která spočívala v dokonale rovné koruně. Takovýto klobouk určitě znáte z nějaké fotografie Abrahama Lincolna. Jinou modifikací je opera hat, nebo také gibus (podle konstruktéra Antoine Gibuse) – takovýto klobouk je možno složit. Ve Spojeném království nosil cylindr princ Albert (manžel královny Viktorie a otec krále Eduarda VII, jenž zpopularizoval homburg), jenž přispěl ke změně vnímání významu tohoto klobouku: Postupně se z klobouku pro všechny stal klobouk pro vyšší vrstvy, zvláště když se na své vítězné pochody nižšími vrstvami společnosti vydaly fedora a buřinka, jejichž výroba byla podstatně levnější.
První světová válka ukončila devatenácté století a s ním i širokou oblibu cylindrů. Ty se ještě dlouho držely v diplomatických kruzích, ale už nikdy nebyly nošeny společenskou vrstvou (čehož si ovšem karikaturisté zvláště levicových plátků nevšimli dodnes). Dnes jej nosí britská královská rodina při významných příležitostech, sem tam se objeví na koňských dostizích v Ascotu. Nádherný, poměrně nízký šedý cylindr měl na hlavě sir Terry Pratchett (jenž jinak proslul zarputilým nošením fedory) při svém dekorování Řádem britského impéria. To je, myslím, dobře nastavená laťka.  
 
 
 
Autor: Chekotay
Příště: Slamáky lázeňských šviháků