S vaší pomocí do sklizně přečkáme, říká filipínský farmář tři měsíce po tajfunu

Nejsilnější tajfun, který kdy zasáhl pevninu, zpustošil rozsáhlou část Filipín před třemi měsíci (8. listopadu 2013). S následky cyklónu Haiyan, který si vyžádal přes 6200 obětí a zničil více než 1,1 milionu domů, se lidé vyrovnávají dosud. Jedním z nejpalčivějších problémů je ztráta živobytí, o které přišlo téměř šest milionů lidí. Člověk v tísni proto při úklidu trosek nabídl lidem možnost přivýdělku, opravuje školy a soustředí se také na obnovu zemědělských živností. Prostředky z veřejné sbírky SOS Filipíny doposud pomohly 35 000 lidí postižených katastrofou.
 
FOTOGALERIE z veřejných prací
FOTOPŘÍBĚH, jak opravujeme školy na Filipínách
 
Složitou situaci v postižených oblastech na ostrově Východní Samar v lednu ještě zkomplikovaly vytrvalé lijáky a větry. „Zemědělcům zničily část úrody a v mnoha případech potrhaly provizorní střechy na školách i domech,“ popisuje situaci Marek Štys, vedoucí humanitárních programů ČvT. „Střechy 21 tříd jsme proto pokryli odolnějšími materiály a v současnosti pracujeme na 43 dalších třídách, aby se děti co nejdříve mohly vrátit do škol,“ dodává Marek Štys.
 
Pomoc Člověka v tísni v číslech:
10 000 lidí dostalo potravinovou pomoc
5000 lidí jsme pomohli zajistit provizorní přístřeší
1550 lidí se účastnilo veřejných prací, kdy si odklízením trosek vydělali na zajištění nejzákladnějších potřeb pro své rodiny (celkem tedy pro  8 000 lidí)
25 km cest bylo zpřístupněno díky odklizení trosek a napadaných stromů
3 nové dřevěné mosty umožnily přístup do odříznutých oblastí
30 veřejných prostranství vyčištěných od trosek
64 tříd základních škol opravujeme
69 latrín u škol či klinik opravujeme a slouží více než 3000 lidí
2 zdravotní střediska vyčištěná od trosek a opravená slouží více než 1200 obyvatelům
4 denní centra pro děti jsou opravená
 
 
Více než 1550 lidem filipínský tým ČvT nabídl možnost přivýdělku při veřejných pracích. Lidé odklízeli trosky nebo popadané stromy z veřejných prostranství a přístupových cest, stavěli latríny nebo opravovali školy. Za vydělané peníze mají možnost pořídit si, co sami nejvíce potřebují. S odklízením popadaných stromů a řezáním na trámy 15 dní pomáhal i Romeo Bagason z vesnice Santa Cruz. Farmář, který má manželku a tři děti, při tajfunu přišel o úrodu, háj kokosových palem i dům. Při veřejných pracích si vydělal v přepočtu 2000 korun. „To už jsou tady velké peníze a spolu s humanitární pomocí díky nim nějak přečkáme do doby, než sklidíme novou úrodu,“ pochvaluje si farmář.
 
Osada pět kilometrů od pobřeží také dostala od ČvT k dispozici motorovou pilu a lidé si s ní prořezali přístupové cesty. „Bylo nutné domluvit se starostou a s majiteli popadaného dřeva, aby ho poskytli lidem ve vesnici zdarma. Přímo na místě se začaly vyrábět trámy, které jsme distribuovali do 22 domácností na opravu střech,“ říká Marek Štys. „Je to pro nás opravdu významná pomoc, protože sami si dřevo nenařežeme ani nekoupíme,“ říká Bagason.
 
V postižených oblastech popadaly při tajfunu miliony kokosových palem, které jsou pro statisíce místních obyvatel základním zdrojem obživy (Filipíny jsou druhým největším světovým producentem kokosů a pochází odsud téměř 27 procent světové produkce této plodiny). Nové stromy přitom začínají plodit až po šesti až osmi letech. „Chceme se proto zaměřit na zpracování dřeva z popadaných stromů a zemědělce podpořit v pěstování alternativních plodin, dokud kokosové palmy nedorostou,“ říká Marek Štys.
 
ČvT na Filipínách:
Člověk v tísni okamžitě po úderu tajfunu Haiyan uvolnil z humanitárního fondu Klubu přátel Člověka v tísni 500 000 korun na pomoc obětem katastrofy a zároveň vyhlásil veřejnou sbírku SOS Filipíny. Na místo dorazil pětičlenný humanitární tým, který zprvu distribuoval potravinovou a materiální pomoc, v druhé fázi začal organizovat veřejné práce, opravovat obydlí, školy a kliniky, a nyní se soustředí i na obnovu zničených živností. Tým ČvT nyní pracuje v šesti oblastech Východního Samaru a pomoc koordinuje ze stálé kanceláře z Guiuanu.
 
Pomoc je stále možné posílat na konto sbírky SOS Filipíny 37893789/0300 nebo prostřednictvím DMS ve tvaru DMS FILIPINY na číslo 87777. Na kontě sbírky se dosud sešlo 18,3 milionu korun (stav k 5.2.) díky stovkám dárců, kteří na sbírkové konto přispěli. Zvláštní poděkování patří Nadačnímu fondu Avast a Nadaci Vodafone, kteří jsou největšími privátními dárci sbírky SOS Filipíny.
 
 
 
Schovali jsme se pod stůl a jen se tiše modlili
(příběh filipínského farmáře Romea Bagasona)
 
Farmář Romeo Bagason žije se ženou a třemi dětmi ve vesnici Santa Cruz na filipínském ostrově Samar. Celá osada je na malém vršku asi pět kilometrů od pobřeží a tajfun tady udeřil plnou silou. „Stihli jsme se ještě schovat pod stůl a jen jsme se tiše modlili,“ vzpomíná farmář. Hrůza trvala asi pět hodin. Když vše skončilo, Romeo zjistil, že místo jejich domu zůstala jen hromada polámaného dřeva a sousedé jsou na tom úplně stejně.
 
Ve vesnicích jako je Santa Cruz se jako stavební materiál používá dřevo a takové domy nemají proti tajfunu s rychlostí větrů kolem 300 kilometrů za hodinu žádnou šanci. Ostatně neodolala jim ani místní cihlová škola - zůstala z ní jen základová deska. Pomoc přišla teprve několik dnů po tajfunu, do té doby museli vesničané vydržet pod provizorní konstrukcí bez střechy. Později pomohla plachta, kterou dostali v rámci humanitární pomoci. Provizorním způsobem ji upevnil na dům, při větrném počasí se různě nadouvá a hrozí utržením, ale před deštěm rodinu chrání.
 
V Santa Cruz organizoval Člověk v tísni veřejné práce. Vesnice měla k dispozici motorovou pilu a s její pomocí si lidé byli schopní prořezat a uklidit přístupové cesty. Jenže popadaných kokosových stromů je tu mnoho a tak vznikla myšlenka, využít je k nařezání trámů. Ty se na Filipínách vyrábějí přímo v lese motorovou pilou a zkušení dělníci dokáží nařezat trámky rovné jako na pile. Není potřeba žádný transport, jen několik párů rukou na přenesení trámů.
 
Stačilo se domluvit s majiteli dřeva, především se starostou, aby ho poskytli zadarmo. Pak se celý týden řezalo a na konci dostalo 22 domácností po 12 trámcích. Romeo Bagason je využije ke stavbě pořádné konstrukce střechy, protože při intenzivních deštích mu prší na hlavu. „Je to pro nás opravdu významná pomoc, protože my si sami dřevo nenařežeme ani nekoupíme,“ říká Bagason. Při tajfunu totiž přišel o kokosové palmy a voda spláchla velkou část zemědělských plodin. Nyní nemá skoro žádný příjem a co bude dál, neví. Doufá v půjčku či grant od vlády nebo mezinárodních organizací.
 
Kromě toho dostal Romeo Bagason příležitost pracovat při veřejných pracích. Za 15 dní, kdy nosil trámy a pomáhal při řezání, dostal 3900 pesos, tedy zhruba 2000 korun. „To už jsou tady velké peníze a spolu s humanitární pomocí díky nim nějak přečkáme do doby, než sklidíme novou úrodu,“ říká spokojeně.