Rakousko - když se vracíš domů

Rakousko mám spojené s návraty domů. Konkrétně vesnici Oberperfuss, která se nachází v oblasti Tyrol. Dřív jsem si byla jistá, že je to proto, že se zde pokaždé zastavujeme při návratu z Itálie na několik dní, abychom tak rozbili dlouhou cestu. Oberperfuss leží totiž necelých 20 km od Brennerského průsmyku, nejschůdnější cesty do Itálie.
 
Ale to vůbec není ten důvod.
 
Na Oberperfussu a okolí totiž něco domáckého opravdu je. Při prvním pohledu vás celé údolí ohromí svým dokonalým souladem lesů, políček a zděných domků s dřevěnou střechou a dřevěnými balkóny, kde v truhlíkách nechybí na jaře a v létě obrovské kaskády muškátů nejrůznějších barev. Těm se tu opravdu daří. Celá scenérie jako by svou harmonií z oka vypadla příběhu Doktora z hor. To ale není to hlavní. Ta domáckost je nejvíc vidět u lidí, kteří se nestydí několikrát za rok navléknout do kroje, nabídnout vám coby cizinci Apfelschorle a Graukäse – anebo vás bez rozpaků vyzvat o pivních slavnostech v doprovodu místní kapely k tanci.
 
Někdo by mohl říci, že se tu čas zastavil, je to prostě rakouský venkov, tím to je. Ale tím to není. Oproti téhle venkovské pohodě je tu k vidění i malá divočina. To když zamíříte třeba do oblasti Kühtai – v zimě obrovského lyžařského resortu, na jaře zelených hor. Okolí vesničky vystřídá táhlá spletitá silnice, proplétající se hornatým a pastvinatým údolím jako dlouhý lenivý had. V teplých obdobích zde častokrát můžete vidět motorkáře, pro které je zde jízda opravdu zajímavá. Na dění v okolí a hlavně na silnici se tu vůbec dává velký pozor. Ten důvod je jednoduchý: koně a krávy, na které musíte brát ohled – jak můžete z místních silničních značek zjistit.
 
Oni si tu totiž opravdu žijí svůj skoro až nezávislý život. Ráno je hospodáři vyženou do údolí, aby si šli, kam chtějí a pak se poslušně se soumrakem vrátí. Jsou už tak naučení. V tomto údolí je můžete vidět všude – na pastvinách, u jezer i na mostě, ze kterého nezúčastněně shlížejí na auta pod sebou. Někdy ale mají komunikativní náladu - to když přijdou přímo k vašemu autu, často podívat se, kdo se za oknem schovává, čímž poměrně brzy zablokují dopravu za vámi. Pokud mate okýnko otevřené, tak se těšte! Naštěstí tady se to tak nebere, každý je na to zvyklý a ví, že houkačky na ně vůbec neplatí.
 
Pokud se jich chcete zbavit, musíte prostě vylézt z auta a odlákat je na stranu. Podruhé jste už prozřetelní a vezete jim nějaký ten pamlsek, takže vás nemůže nenapadnout, že konečně docílili svého.
 
Na co nemůžu zapomenout a musím určitě doporučit, jsou místní vycházky, nejlépe na jaře nebo v létě, které zde můžete podniknout. Možností je mnoho. Já bych určitě doporučila návštěvu tří jezer ve zmíněné oblasti Kühtai (Drei-Seenwandern). Pomocí ukazatele cesty se vydáte po stezce stoupající stupňovitě do kopce. Odměnou za fyzickou námahu jsou vám jezera, která se rozprostírají pozvolna nad sebou. Jsou krásná jak na jaře, kdy se v nich třpytí ještě zamrzlý led, tak v létě, kdy se na břehu líhnou pulci a vy se zde můžete při procházce osvěžit.
 
Doporučuju procházku zvládnout až do konce – uvidíte nádhernou azurovou vodu v nádrži uměle vytvořené v lomu, projdete se horským tunelem a na úplném konci – vrcholu hory na vás čeká příjemná hospůdka se skvělým občerstvením. Mimo zde tak oblíbených těstovin - špeclí, knedlíčkové polévky tu mám něco pro opravdové labužníky – již zmiňovaný sýr Graukäse s octem a cibulí. Jídlo na víc zpříjemní atmosféra většiny zdejších restaurací, kde je interiér často celý ze dřeva, včetně horských lavic, barových židlí s povlaky z kraví kůže a různých ozdob. Nechybí ani vycpaná zvířata – třeba hrající si veverky, paroží na stěnách a sochy krav v nadživotní velikosti.
 
Pokud byste ale přece jen chtěli mimo sportu trošku povyražení, máte ho mít…
 
V blízkosti Oberperfussu leží olympijská vesnice Seefeld. Malá, úhledná a vážně pro turisty. V Seefeldu se opravdu můžete vyblbnout. Od plaveckého bazénu se skluzavkami, proti proudem a v zimě možnosti ohřívaného venkovního bazénu (mnohdy na vás ve vodě sněží), diskotéku, moderní kavárny a restaurace, kde každému nabídnou místní šňaps s hruškou, po akce, které se zde celoročně pořádají. Aťuž to je zimní tesání soch, kdy se celé město rázem pohádkově promění– místní umělci z kusu ledu vytesají krále vod Tristana, Malou mořskou vílu nebo Sněhovou královnu a další -  po oblíbený karneval, kdy městečkem projíždějí nazdobené vozy a sliční mladíci vám na hlavu házejí bonbony. Samozřejmě nemůžu zapomenout na to hlavní –Květinové slavnosti tzv. Květinové korzo –průvod nejrůznějších alegorických vozů, na kterých jsou obrovské sochy vytvořené z tisíců květů jiřin. Vše je doprovázeno místními kapelami, kde jednotlivé oblasti a hotely spolu soutěží, aby nakonec porota vybrala ten nejhezčí vůz. Podívaná je to neskutečná, určitě doporučuju nenechat si ujít!
 
Další, nezapomenutelnou lokací, která leží v blízkosti je samozřejmě Innsbruck. Kromě pamětihodností , které tvoří např. Zlatá stříška, Olympijská vesnička, Císařský zámek nebo třeba Dvorní kostel tu můžete navštívit rozlehlý park Hofgarten, který hostí mnoho nejrůznějších druhů motýlů  a mate zde možnost narazit i na papoušky. Je mnoho možností, co v Innsbrucku dělat, aťuž date přednost památkám, nebo módním butikům a kavárnám.
 
Když se nakonec po těchto výletech vrátíte zpátky do Oberperfussu, zjistíte, že nejbáječnější je ten klid, který tu naleznete. Je to jedno z mála míst, kde si opravdu odpočinete. Těžký horský vzduch, vůně venkova a místní vydatné jídlo – Oberperfuss je lék na přepracovanost a zážitek v jednom. My se vracíme do malého hotelu Kleissl, který je útulný jak svými pokoji, tak dobrým jídlem, nepřemrštěnými cenami a hlavně milým personálem včetně majitelů. Pokaždé, jak se za name zavřou těžké dubové dveře pokoje, vyjdu na balkón, kde mě pozdraví záplava vínovo-červených muškátů, které neodolám nezalít skleničkou na zubní kartáčky. Když se pak narovnám, opřu se o parapet, pozdraví mě stejný, idylický pohled pastvin, hor a neskutečně azurového nebe, napadá mě to zase. Ta pohoda domova. Neumím to vysvětlit. Tak to prostě je.