Obrazem: Československý jazzový festival v Přerově

Československý jazzový festival v moravském Přerově patří už dlouhých devětadvacet let ke stálicím hudebního podzimu. I letos se na něm představila zvučná jmen z domácí i zahraničního hudební scény. A program byl namíchaný tak, aby si své přišli sváteční posluchači i hudební fajnšmekři.

Čtvrteční program zahájila mladičká americko-korejská saxofonistka Grace Kellyová, které si již v jejich šestnácti letech povšiml prestižní hudební časopis Down Beat. Druhým vystupujícím byl orchestr Felixe Slováčka, který doprovodil talentovaného britského pianistu Anthonyho Stronga.
V pátek to pořádně rozjel kontrabasista Josef Fečo a jeho přátelé z doprovodné kapely, jednoduše nazvané Gipsy friends. Za piáno usedl Ondrej Krajňák, bicí ovládl Otto Hejnic a tradiční jazzovou sestavu netradičně doplnil srbský akordeonový virtuos Lelo Nika.

Po živelné kombinaci jazzu a cikánského folklóru trochu zdánlivého klidu vnesl na pódium americký bubeník Al Foster se svým bandem. Legendární bubeník, který si zahrál po boku velikánů, jako byl Miles Davis nebo je Sonny Rollins, po celou dobu koncertu doslova zářil, bavil publikum vtipnými historkami a navíc posunul bubenický um do sfér až nadpozemských.

Také poslední den přerovského festivalu patřil jazzovým mistrům. Úvod patřil slovenskému AMC Triu se švédským kytaristou Ulfem Wakeniem. Lyrické melodie z dílny AMC tria, skvělá sóla a muzikálnost všech čtyř muzikantů byla jen dalším důkazem, že se skvělý jazz hraje i nedaleko za hranicemi.

Závěr festivalu patřil saxofonistovi Billu Evansovi (neplést si se stejnojmenným pianistou). Spojení saxofonu a banja, rockově znějících bubnů a přesahu do nejrůznějších žánrů bylo tou nejlepší tečkou, kterou si mohlo publikum v sále Městského domu v Přerově přát.

Příští ročník bude jubilejní a už teď se těším na to, co skvělého dramaturgie Československého jazzového festivalu přichystá.

Foto a text: Barka Fabiánová