Share |

Mike Trafik: Není nic horšího než stárnoucí party DJ

foto archiv Mika Trafika

DJ, člen PSH, gurmet a majitel studia. Co dělá Mike Trafik právě teď?
 
Mluví se o tobě jako o jednom z nejlepších DJů u nás, jak jsi k tomu došel?
 
Bylo to asi díky soutěžím, což je věc, která už moc nejede, technickej DJing, kdy děláš triky s gramofonama. Pár jsem jich vyhrál tady i venku, ale taky byl dost často druhej, což je strašný... Ale to bylo kolem toho roku 2004, kdy to celkově ještě docela jelo. Vykašlal jsem se na to v momentě, kdy to ještě mělo fakt hodně velkej kredit mezi lidma z branže. A dá se říct, že od roku 2005 se tomu absolutně nevěnuju a z osmi hodin denního tréninku už neudělám ani minutu za měsíc... Ale je to podhoubí, ze kterýho jsem vyrost. A určitým způsobem z toho stále těžím.
 
 
Můžeš trochu popsat, v čem spočívá technickej DJing?
 
Na těch soutěžích šlo o to, že máš vyhrazenej čas a v něm musíš odehrát set. Jde třeba o minutu a půl nebo dvouminutový sety, kde je miliarda různejch scratchovejch technik a dalších fíglů, hodnotí se tam muzikálnost, technická náročnost, pak taky entertainment projev – to znamená, jak celej ten set prodáváš a nebo jak moc suverénně u toho vypadáš, a posledním prvkem byla originalita. 
 
 
Kdy jsi s tím začal?
 
Celý to vzniklo kolem roku 2000, kdy jsem zrovna začínal hrát. Celosvětově to jelo dalších asi dvacet let dozadu a vznikla z toho spousta DJů, o nichž už ani není známo, že tyhle věci dělali. Tehdy jsem hrál jak party DJ dvakrát třikrát do tejdne, byly na to navázaní sponzoři, dostal jsem se na dobrý parties i ven…Díky tomu se mi povedlo udělat pořad na Expresradiu, kde hraju už sedm let… ale už jsem z toho byl dost unavenej, před třema rokama jsem skončil s party hraním v masový podobě, jak jsem o ním mluvil a soustředím na koncertování, a na práci ve studiu. Na party si zahraju už jen když mám opravdu chuť, nebo zajímavou nabídku.
 
PARTY JSOU DELŠÍ A DELŠÍ
 
Tak není divu, po těch letech...
 
Právě. A navíc mám pocit, že není nic horšího než stárnoucí party DJ, vypadáš jak Petr Salava… Jsem denní typ a party jsou delší a delší... Pětkrát za noc musíš říct ňáký osmnáctiletý holce, že fakt nehraješ tohle nebo tamto, že to je tvůj set a prostě buď ať se baví, nebo jde jinam. Do toho ti někdo něco poleje, už mě to prostě nebavilo.
 
 
Děláš ve studiu Starworks, je jenom tvoje?
 
Jo, je moje. Začalo se budovat před osmi lety vlastně kvůli PSH. Aby PSH měli svý studio. Samozřejmě časem jsem tam začal dělat i svoje věci a věci jinejch lidí, ale primárně to furt funguje tak, že je to studio Bigg Bossu a pro tenhle label se tam dělaj služby zdarma. A jinak pokud jde o to ostatní, to si určitě vybírám, blbý je, že tady není moc koho (smích)... ale točí se tam spousta projektů, ve kterých jsem různě zaangažovanej já nebo někdo z labelu, nebo známí.
 
 
Vypustili jste teď novej klip a singl Nemám zájem z chystaný Vladimírovy desky, jaký jsou na něj ohlasy?
 
Na můj vkus až přehnaně adorující, což moc nechápu. Většinou čeho se dotknu, to půlka lidí nenávidí. Ale tohle je asi nejklasičtější hiphopová věc, kterou jsme za poslední roky udělali, a skvělej klip…
 
 
.a pěkně ironickej, jak moc patří do rapu humor, podle tebe?
 
Hele, myslím, že z hiphopu si můžou dělat prdel lidi, který mu rozuměj, maj ho nastudovanej a hlavně se na něm aktivně podílej. Všechno ostatní jsou přiblblý parodie, věci o který dotyční nemaj šajn. Já mám rád nadsázku, kterou dělá člověk s nějakým kreditem. Na druhou stranu si myslím , že rap by neměl bejt sebeironickej za každou cenu, do rapu patří macho moment. Akorát v naší zemi maj lidi rap spojenej s naprosto nerapovejma projektama, a když pak přijdou do kontaktu s s tim žánrem v jeho ryzí podobě, většinou jenom čuměj.
 
NOVÝ ZVUK VERSUS LÁMÁNÍ KOSTÍ
 
Dá se nějak zjednodušeně shrnout, co odlišuje českej rap od anglosaskýho?
 
Stačí se podívat do Anglie. Tam se lidi na novejch deskách primárně snaží hledat nějakej novej zvuk, postup. Kdežto tady ti za to všichni zlámou kosti. Jakmile se jenom trochu dotkneš něčeho novýho, než toho na co jsou u tebe zvyklí, už slyšíš, no jo, to je nějaký nový, komerční. Je to v tomhle. Lidi u nás nejradši poslouchají to, co zní jako před lety, zvuk starej patnáct let.
 
 
Co tě v minulým roce dostalo z muziky?
 
Byla toho spousta, ale třeba Frank Ocean, Asap Rocky, SBTRKT…z Čech mi udělal radost ohlášenej návrat kapely Lucie. (smích) Vážně, doufám, že nekecaj.
 
 
Fakt? Tohle si poslouchal dřív?
 
Nejenom, ale Lucie byla svýho času jediná česká kapela, kterou jsem přijal, nic jinýho mě nezaujalo. Později už to byly projekty kolem Honzy Muchowa... Dneska už je toho samozřejmě víc, co je v pohodě, ale že bych si poslechl vyloženě českou kapelu, kromě MB a Tata bojs…
 
 
A co jsi poslouchal, když ti bylo patnáct šestnáct?
 
To už jsem poslouchal rap. Temnej, newyorskej, devadesátkovej. Trochu to asi bylo i naordinovaný médiama, vzhlíželo se k tomu víc, než k west coastu, kterej byl víc funky a v pohodě. Dál Therion, Metallicu, Suicidal Tendencies... Ale ještě před tím jsem poslouchal právě věci jako Lucii, Michaela Jacksona, Snap, Prince a i takový ty devasátkový europopy, 2 Unlimited a nějaký provařený funky jména, Jamese Browna, Maceo Parkera.
 
 
Co koncerty v minulým roce?
 
Líbili se mi Metallica a Foo Fighters, až mě to překvapilo, Duran Duran, a taky Brit Floyd. To bylo docela hezký, akorát moc nemusím koncerty, kde se pouze sedí... Teď bych to chtěl porovnat s Watersem, kterej v Praze ohlásil koncert.
 
RELAX V KUCHYNI
 
Máš třeba momenty, kdy nechceš vůbec nic slyšet?
 
To mám, já relaxuju hodně v tichu, nesnáším, když mě třeba ruší soused, prostě mám rád klid. Zalezu, čtu si, hodně vařím…
 
 
Fakt vaříš?
 
No, když mám volno, tak si dělám přípravu. Objedu oblíbený řezníky a klidně udělám pět litrů vývaru do mrazáku, základní omáčku demi-glace....
 
 
Nemáš s tímhle gurmánským přístupem problém chodit do tuzemských hospod?
 
Základ je naučit se bejt trochu mravenec a chodit po svejch cestičkách, tam, kde víš, že se nespálíš. Když přijdeš normálně do hospody, tak už od pohledu tušíš, jestli to je blbý nebo ne. Mám partu mimo muziku. A to jsou lidi, se kterýma jezdíme dvakrát do roka vařit na chatu, kde se dělá menu na tři čtyři dny. Vládne tam takovej socialismus, kdy vyberu ode všech prachy, nakoupí se v Makru, i alkohol, a pak se vaří. Takže takhle já to řešim.
 
 
To zní úplně super, a hele, říkal si i něco o knihách, co rád čteš?
 
Kuchařky (smích). Mám jich okolo 30 a mám i první vydání Rettigový. No a z klasický literatury… teď jsem se ponořil do Maria Puza a všech těch sicilskejch klanů. Před tím jsem četl třeba Pavla Kosatíka, České okamžiky, Mám rád historii... Nedávno jsem četl třeba výpověď bejvalýho špióna NKVD, když se rozkrývá ta obrovská mašinérie manipulace s lidma je strašně dobrý.
 
 
To se tě ovšem nemůžu nezeptat na volbu prezidenta, jak se ti jeví ten cirkus?
 
Mě v první řadě štve ta přímá volba, myslím si, že to pro náš národ vůbec není. Budu volit Karla Schwarzenberga, nemám jinou alternativu.
 
ŽIŽKOV>HILTON>ŽIŽKOV
 
Takže tě politika zajímá.
 
Zajímá mě intezivně a jsem zní někdy otrávenej, ale nechci se na to vykašlat. Potřebuju pocit, že o těch věcech mám přehled, a to, že se k nim vyjádřím, může trochu ovlivnit veřejný mínění kolem mě. Dovedu si třeba představit, že se angažuju v komunální politice na Žižkově, kde bydlíme z otcovy strany po šest generací. Jenomže já neumím dělat věci jinak než na sto procent. A zatím jsem pořád ještě hodně ponořenej v muzice, ale jednou v budoucnu to nevylučuju.
 
 
A nějaká novinka ohledně PSH?
 
Teď se chceme tak trochu vrátit na náš začátek a jet turné po malejch klubech. Od druhý půlky února až do začátku dubna, dvanáct koncertů. Do toho se dělá Vláďova deska, ze který už vyšel singl Nemám zájem, a ještě v rámci labelu by měla na začátku března vyjít deska Beat Bustlers, což jsou mladý kluci ze Žižkova. Je to strašně barevný, každá věc úplně jiná, budou tam neznámý zpěvačky, známý rappeři a Beat Bustlers ani možná nikdy nebudou vidět…protože oni nechtěj bejt vidět….(smích) Takový trochu tajemný.
 
A něco ještě speciálnějšího?
 
No, mám takovej nápad, kterej se týká lidí, co kdy točili u mě ve studiu. Oni tam všichni nechávají ty svý texty, ty svý originál papíry, proškrtaný, přepisovávaný, tak nás napadlo udělat knížku tady z toho. Kdyby se to nascanovalo, udělaly popisky, komentáře těch lidí, mohlo by to bejt pěkný. Člověk by si k tomu zároveň mohl pouštět ty věci a porovnávat to.
 
Co plánuješ ty sám?
 
Třeba bych si chtěl otevřít restauraci…
 
To zírám! A nemáš strach, že by ti ten hospodskej byznys vzal poslední iluze?
 
Nesežral jsem Šalamounovo hovno, ale mám hotelovku, vyučil jsem se v Hiltonu, nějakou dobu jsem pracoval na Pražským hradě. Studoval jsem i po hotelovce nějaký ekonomický nástavby a vždycky to souviselo s gastronomií, takže vím, o čem tahle práce je.
V současný době je jídlo hrozná móda, kdejakej blbec si myslí, že umí vařit. Protože si jídla fotí a na sociálu mu to lidi lajkujou, tak má pocit, že se k tomu může vyjadřovat. Což bolí moje uši...
A když má navíc peníze, otevře si hospodu, a z toho vznikaj pak ty průsery.
 
 
A taky „úžasný“ televizní pořady, jseš schopnej se na to dívat?
 
Ale jo, to je strašná prdel, já to úplně miluju! Takový Prostřeno, to je úplná sociologická sonda (smích)! Výroky typu: ryby nejím, protože jsou cítit rybou, hermelínová polívka je z mléka a hermelínu, nebo mozzarella, to nevím co je, ale jo už vim, takový ten sýr bez chuti…telecí smrdí a jehněčí smrdí... To jsou prostě perly!


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.