Martin Půlpitel, CEO Ackee: Sdílet a propojovat lidi

Ackee je technologická špička. Česká firma, kterou založilo pár studentů ČVUT, vyvíjí mobilní aplikace pro mezinárodní klientelu. Zaujalo nás, že tahle parta podniká zodpovědně a i když by mohla napřít víc úsilí do vydělávání peněz za každou cenu, investuje svoje úsilí i do altruistických projektů: Aplikace pro kulturní festivaly a podobné podniky je stále spíše koníčkem a úsilí, které vložili do toho, aby na ČVUT vznikla moderní fakulta informatiky, bylo obrovské. A ovšem účelné, protože dnes je to v podstatě vlajková loď fakulty, která má na rozdíl od jiných oborů přetlak zájemců.
 
Šéfa firmy Martina jsme se ptali nejen na příběh Ackee.
 
Jak vaše firma vznikla?
Těsně po státnicích jsem si řekl, že bych chtěl zkusit podnikat - vyhlédl jsem si pár šikovných lidí a šli jsme do toho s tím, že to zkusíme a kdyby se nepovedlo, nic se neděje. Všechno jsme dělali sami a nízkonákladově a po několika kotrmelcích je z nás úspěšná firma.
Naše síla je v technickém náskoku a kvalitě lidí. Já na ČVUT přednáším, kolega tam dělá doktorát a dokážeme si vybrat a pak i vychovat chytré lidi.
 
Jedna věc je umět programovat, jiná věc je podnikatelská stránka. Kolik máte lidí? A učili jste se ty podnikatelské fígle?
Členů týmu včetně externistů je přes 40. Dohadovat byznys a posouvat firmu skutečně je jiná věc než řešit technické zázemí, ale ve vedení jsme každý trochu jiný a dobře to funguje díky tomu, že se doplňujeme. 
Podnikali jsme nejdřív sami podle sebe, až teď po čtyřech letech máme kouče, který nás posouvá dál. 
 
Všimla jsem si, že jste byli teď s vaší aplikací, kterou jsme poprvé viděli v souvislosti s AFO Olomouc, na festivalu v Portugalsku, jak se tyhle věci stanou?
Něco je dílem náhody, něco je naše strategie. Aplikaci pro festivaly dáváme skoro za náklady, podporujeme tím kulturu, ale vždy máme domluvené partnerství - festivaly nás propagují na facebooku, pouštějí náš reklamní spot a bývají spokojené, takže nás doporučují dál. Do Lisabonu jsme se dostali přes festival dokumentárních filmů v Jihlavě, ti nás doporučili. Portugalci nás propagovali také a na základě toho se ozvali další zákazníci z Portugalska, brzy to bude náš druhý největší trh. Aplikace podle nás má potenciál - v každé zemi jsou stovky festivalů, konferencí a podobných akcí a jejich účastníci můžou používat naše řešení.
 
Radujete se z referencí od gigantů jako je Škodovka...
Většinou se k nám dostanou právě přes doporučení a prostředníky. Jsme ještě malá firma a soutěžit o globální zakázky koncertnu VW je těžké.
 
Zajímá mě ta otázka výuky - jak se dnes v Praze učí lidé o mobilních technologiích?
V Brně na tohle měli fakultu už dávno, založit ji v Praze bylo těžší. Chce to nadšené lidi, kteří se snaží udělat něco pěkného; náš předmět – Programování pro iOS - je oblíbený i díky tomu, že chodíme učit hodinu týdně a zbytek času nejsme na fakultě, ale venku, a sledujeme nové trendy. Na západních univerzitách je větší podíl lidí, kteří nemají na škole plný úvazek, což přináší do výuky pokrok. Máme hrozně fajn děkana, který nám fandí - člověk ovšem musí s něčím přijít, univerzity ty inovace nepodněcují.
 
Jak se zakládá fakulta?
Je to hrozně zajímavá zkušenost. Byl jsem v akademickém senátu na elektrofakultě, informatika spěla dopředu a struktura na ČVUT tomu nepřála. Byla to těžká cesta, snaha vybudovat novou fakultu byl poslední možný krok, jak pozvednout informatiku. Většina fakult byla proti. Měli jsme štěstí, že nás podporoval rektor. Proces trval asi rok, dělali jsme spoustu kroků, potenciální studenti dávali najevo, že je pro ně obor atraktivní; ČVUT každý rok přicházelo o studenty a tady byla šance přilákat nadějné nováčky. 
 
Jak to dávali najevo?
Udělali jsme web, kde se mohli potenciální studenti hlásit - byl to pak pádný argument, ukázat 800 zájemců o studium. A teď jsme nejžádanější, společně s architekturou, takže si můžeme nejvíc vybírat.
 
Během existence firmy jste určitě zažili průšvihy - jaké třeba?
Bylo to hlavně zpočátku, kdy jsme do všeho šli po hlavě. Některé projekty jsme financovali z vlastní kapsy s tím, že na tom třeba něco vyděláme, ale párkrát to dopadlo tak, že když projekt došel do fáze, kdy se to mělo nasadit a zaplatit, nějak z toho sešlo a my zahodili půl roku práce. Nebo naše první kancelář - měli jsme zpoždění, několik měsíců jsme pracovali v opuštěném bytě, než nám zprovozní kancelářské prostory. Co se týče financí, bylo to v pohodě, na rozjezd nám stačil základní kapitál s.r.o., což bylo 200 000 z našich zdrojů, nepotřebovali jsme externího partnera a ani ho nemáme. Vyděláme si na sebe sami a vyhovuje nám, že si o sobě rozhodujeme. Myslím, že jdeme správným směrem a děláme pěkné věci.
 
Už se vám nestává, že vám nezaplatí?
Myslím, že se to zlepšilo a v branži, ve které se pohybujeme, není moc zvykem neplatit. Typicky se platí zálohy a schvalují a hradí vše po částech, takže se nestane, že by se neuhradil velký projekt. 
 
Jak se v tomhle oboru vlastně tvoří ceny?
To je docela specifická věc a musí se přijít na to, na jakou cenu je trh připraven. Programátor odhadne časovou náročnost řešení a pak máme dva modely. Buď jedeme za fixní cenu za fixní čas, kde je nějaká rezerva. Druhou variantou je dnes populární agilní model, kdy se nestanovuje cena dopředu, ale zákazník platí podle odpracovaných mandayů v daném měsíci - je tak víc angažovaný, jsme více v kontaktu a on utváří výsledek spolu s námi - bývá to i levnější, protože platí jen za odvedenou práci. Ne všechny firmy jsou na to ale připraveny.
 
A jaké jsou teď ve vašem oboru trendy?
Trendem jsou aplikace propojující zákazníky a dodavatele: Uber, Airbnb a podobně. Pro mě je úžasné, že nemusím hledat hotel nebo balit stan, ale vyberu si ubytování u lidí, kteří mi povědí něco o daném regionu a můžu si u nich uvařit. A hodnocení od dalších zákazníků znamená, že jste si jistější při výběru. Trend je sdílet a propojovat lidi napřímo - lidi ve výsledku ušetří a jsou spokojenější. Přináší to problémy, jako je třeba zdražování nájmů v Belríně, ale pro lidstvo jako celek je to podle mě pozitivní.
 
www.ackee.cz