ROZHOVOR S KNIHKUPCEM k akci Knihy mají zelenou
VLADIMÍR OPRATRNÝ, KNIHKUPECTVÍ SERIUS
Jak se žije knihkupci v Čechách?
„Mnoha řemesly. Orientací v sortimentu, objednáváním novinek, zajišťováním zdánlivě vyprodaných titulů, komunikací se zákazníkem, provozem elektronického obchodu, propagací doprovodného programu, marketingem prodejny i elektronického obchodu. Někteří mohou přidat antikvariát, vedení účetnictví nebo angažmá ve spolcích, které chtějí vracet centrum města do centra města. Poslední měsíc v roce jsou tyto aktivity honorovány.“
Jak vnímáte rozdíl před a po příchodu e-knih?
„Znatelný zlom v poměru prodaných papírových a elektronických knih ještě nenastal, rozdíl není patrný. Nejistotu vyvolává distribuce elektronické knihy k zákazníkovi, v současném tuzemském modelu je to podnikání pro několik firem.“
Máte nějaké srovnání s kolegy u nás i ze zahraničí? Máte možnost se s nimi setkat a vyměňovat zkušenosti či se inspirovat navzájem?
„Z posledních setkání se zástupci nizozemského či britského knihkupeckého svazu vyplývá, že bez robustní profesní organizace čeká domácí obchody strmý pád. I silné zahraniční profesní komory s mnohonásobnými rozpočty s obtížemi čelí jak legislativním tak tržním tlakům. Na druhé straně jsou schopny financovat kampaně, které do obchodu přivádějí nové zákazníky.“
Myslíte si, že je nějaký rozdíl mezi knihkupcem v Praze či Brně a knihkupcem na malém městě?
„Mezi knihkupci rozdíl nebude, mezi knihkupectvími často značný. Výhodou menších měst může být slabší konkurence, nevýhodou jsou vylidněná centra a menší kupní síla. Ilustrací může být reklama na knihu, ta je přítomna pouze ve velkých městech.“
Jací jsou vaši zákazníci?
„Lidé, kteří dostávají kvalitnější službu, než jim nabízí internetový obchod. Lidé, kteří věří, že setkání v příjemném prostředí je jedním z podstatných způsobů vzájemné komunikace. Lidé, kteří se chtějí rozvíjet. Lidé, pro které je nákup nové knihy radost. Lidé, kteří považují knihu za důstojný dárek. Lidé, kteří mají čas na prolistování knih a tvorbu vlastního názoru.“
Co dělat, aby k vám našlo cestu více čtenářů, více dětí? Co pro to děláte konkrétně Vy?
„Definuji knihkupectví jako místo, kde se lidé setkávají. Uzpůsobili jsme tomu vybavení obchodu, během 15 minut dokážeme obchod proměnit v promítací sál, besední prostor anebo kavárnu. Knihu vnímám jako společníka pro odpočinek stejně tak jako zdroj relevantních informací a k získávání nových čtenářů neumím používat lepší nástroj než vstřícný přístup k zákazníkovi.“
Jak by se mělo pomáhat knihkupcům, aby jejich obchody, které mnohdy nahrazují kulturní a společenská centra, nezanikly?
„Kladením důrazu na standardní distribuční síť. Tím, že kniha zmizí z „ulice“, zmizí i z povědomí
čtenáře – zákazníka. V informačně přehlceném virtuálním prostředí internetu je kniha bez šance na úspěch.“
Jaká je Vaše nejoblíbenější kniha?
„V podstatě každá, u které od zákazníků slyším: Ta kniha, kterou jste nám doporučil, je opravdu výborná.“
Proč jste se rozhodl zapojit do akce KNIHY MAJÍ ZELENOU?
„Akci KNIHY MAJÍ ZELENOU chápu jako pokračování příběhu, který jsme začali vyprávět minulý rok. Upozornili jsme na sporná místa, která ztěžují existenci subjektů na knižním trhu a zároveň vyzvali k dlouhodobé spolupráci a koordinaci našich aktivit. V následujících ročnících přesouváme pozornost ke knize a jejím tvůrcům.“