Knihy mají zelenou: Co o akci soudí spisovatel Jan Němec?

Akce KNIHY MAJÍ ZELENOU je výrazem solidarity mezi všemi složkami knižního trhu: od spisovatelů píšících knihy, přes nakladatele, jež je vydávají, distributory, kteří je šíří, až po knihkupce starající se
o jejich prodej. V ČR podle zvyku stanovuje maloobchodní cenu nakladatel. Z této ceny se pak počítá provize knihkupce a distributora. Jestliže knihkupci poskytnou 23. 4. slevu 15 % na veškeré knižní zboží, zříkají se značné části své provize, z níž musí platit nájem, zaměstnance, energie...
Proto kampaň KNIHY MAJÍ ZELENOU financují nakladatelé a distributoři, kteří se na ni skládají. Organizačně i morálně ji zastřešuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů, do kterého během posledních dvou let vstoupila již většina nejvýznamnějších subjektů na trhu. 
 
ROZHOVOR S JANEM NĚMCEM
u příležitosti konání akce KNIHY MAJÍ ZELENOU
Jak vnímáte postupný zánik mnoha kamenných knihkupectví?
„Žiji v Brně, kde ho naštěstí příliš nepozoruji. Knihkupectví v centru jsou vcelku stabilní, spíše než že by zanikala, mění občas majitele. Vnímám spíše zánik nebo přesun některých regálů vrámci knihkupectví: poezie byla odsunuta, její místo zabral životní styl: biografie slavných, kuchařky, různé formy péče o sebe, knihy o sexu atd. A také přesah musí být na dosah, viz všechny ty new age publikace... Vážím si menších knihkupců, kteří jsou schopni tu širokou nabídku nějak filtrovat, ale právě těch asi ubývá ve prospěch knižních supermarketů. No, a až se objeví Amazon...“
Hlavním tématem informační kampaně KNIHY MAJÍ ZELENOU je podpora klasických knihkupectví. Má podtitul „najdi si svého knihkupce“. Máte vy svého knihkupce a čím si vás získal?
„Asi nejčastěji chodím do Knihkupectví Barvič a Novotný, které je v Brně na České už přes 130 let; nedávno sice také změnilo majitele, ale naštěstí ne podobu. Mám rád jeho dřevěné portály, regály a točité schodiště, líbí se mi, že v nejvyšším patře stále prodávají třeba i hudebniny... A že se v něm zároveň drží ticho, z reproduktorů se neozývají žádné reklamní smyčky a přihlouplé rady, co si koupit jen proto, že už si to před vámi koupilo tolik jiných lidí. A pak mám několik oblíbených knihkupectví jinde než v Brně: třeba Dolejšovo v Poličce nebo Paseku v Litomyšli. Zvlášť na malém městě je dobrý knihkupec znát, život se taky může dost rychle scvrknout, že.“
Jak by se mělo pomáhat knihkupcům, aby jejich obchody, které mnohdy nahrazují kulturní a společenská centra, nezanikly?
„Knihkupci jsou živnostníci, takže jim člověk nejvíc pomáhá tak, že si kupuje, co prodávají. Vše, co pomůže knižnímu trhu jako takovému, pomůže i jim. Mohlo by to být například další snížení sazby DPH na knihy, programy, které učí děti číst, nebo kampaně, jako je tato. Čtenář je z hlediska knihkupce na prvním místě. A nejen z hlediska knihkupce: slovenský spisovatel Pavel Vilikovský říká velmi přesně, že jedinou skutečností knihy je čtenář.“
JAN NĚMEC (*1981 v Brně)
vystudoval religionistiku a sociologii na Masarykově univerzitě v Brně, kde působí jako doktorand. Za svou prozaickou prvotinu Hra pro čtyři ruce (Druhé město, 2009) byl nominován na Cenu Jiřího Ortena. Pracuje jako redaktor Hosta, spolupracuje s týdeníkem Respekt. V roce 2014 získal za svůj nejnovější román Dějiny světla Cenu Evropské unie za literaturu. Žije střídavě v Brně a Poličce.