Kay Buriánek ze Sunshine recenzuje pro protišedi.cz: Swans - To Be Kind

Věř mi. Nechceš bejt ve vodě, až přijdou fakt velký vlny. Ani se plácat někde u břehu v domnění, že kde je po kolena, je bezpečno. Není. Nikde není bezpečno. Až to začne, nestačíš se ani nadechnout. Vlastně už se nikdy nenadechneš. Pod tebou tartarový černo a nad tebou louče slunečních paprsků, prostupujích skrz zlověstně namodralou masu, budou jako jediný tenký vlákna, spojující tvoji jsoucnost na tomhle malichernym světě s možnou realitou, přežitím, budoucností.
Víra v dobrej konec je v tomhle případě nehoráznej sarkasmus. Konečky prstů se poprvé a naposled dotknou rozhraní mezi halucinací a bytím, jeden lačnej nádech a v ten moment přichází další masivní příval, kterej tě stáhne zase o něco hlouběji. Slovo kyslík najednou dostává uplně jinej význam. Je ho málo, panika a úzkost odčerpává zbytek zbytku. Takhle to přece nemůže skončit. Ještě ne! Jsi silnější. Musíš se rychle dostat nahoru. Buben dáblovy pračky tě na chvíli pustí, Archimédův zákon najednou začne zase fungovat a s ním i záchvěv důvěry v stupidní osud, kterej ukrajuje všem spravedlivě. Pche! Další zlomyslnej škleb. Konečně začneš vnímat rytmus přicházející zkázy. Konečně! Konečně ti to došlo. Je to jako smyčka, co má jenom nepozorovaně se měnící pattern, ale s každým dalším cyklem její intenzita sílí, a v tom je magie. Zničující magie. Už dávno nedoufáš, že z toho vyvázneš živej, máš totálně nefungující vědomí, ale v tomhle stavu je strašně snadný uject si na předsevzetí si ten neodvratnej konec aspoň pořádně užít.
 
Kdo nezná Swans a nějakej vnitřní hlas mu říká, že je třeba to změnit, tak ať možná u To Be Kind radši nezačíná. Nebo vlastně... proč ne. Jejich třináctá deska může fungovat jako časotunel do třináctý komnaty, kterej vás vyplivne někde na začátku u Filth, Cop, Greed, Holy Money, nebo Children of God. Zdrogovaný a zhypnotizovaný. Jenom dvě kapely na světě umí manipulovat s něčím tak proměnlivým a nevyzpytatelným jako je zvuk a hluk. Sonic Youth a Swans. To Be Kind je masterpiece Mistrů. Devětapadesátiletej Gira je monstrum. A Swans jsou časem, trendy, vývojem a jakoukoliv jinou, víc či míň relevantní veličinou nedotčenej a nedotknutelnej, ultimátně svébytnej fenomén, kterej doběhnout nelze a předbéhnout je nemyslitelný. Amen. Slyšet deklamovaný hallelujah v sedmnáctiminutovým opusu She Loves Us! je skoro sakrální sebevražda. Deset sakrálních sebevražd. Screen Shot, Just a Little Boy, A Little God In My Hands, Bring the Sun / Toussaint L'Ouverture, Some Things We Do, She Loves Us!, Kirsten Supine, Oxygen, Nathalie Neal a poslední To Be Kind. Kruh se uzavřel, poslední vlna zavřela a dokonala nádhernou zkázu. Nedokážu si představit už nic intenzivnějšího, než je To Be Kind.
 
Vychází 12. května ve formátu vinylovýho trojalba, double CD, i jako deluxe double CD obsahující navíc živý DVD.