Velký knižní čtvrtek, aneb to nejlepší prázdninové čtení pro dospělé i pro děti

Výběr toho nejlepšího čtení pro prázdninový čas přináší již třetí pokračování akce Velký knižní čtvrtek, tentokrát s podtitulem letní čtení. Velký knižní čtvrtek vám pomůže si vybrat. Těšte se na čtvrtek 13. června. Hlavní koordinátor akce, knižní distribuce Kosmas, opět pečlivě vybírala a do akce zařadila letní novinky devíti předních tuzemských nakladatelství. Čtenáři se tak mohou těšit například na Håkana Nessera (Čtvrtá oběť), Dawn Frenchovou (Drahá Silvie), Jo Nesbøho (Švábi), Félixe J. Palmu (Mapa času), Jaroslava Rudiše (Národní třída) nebo na nový román Magdalény Platzové (Anarchista), která k Velkému knižnímu čtvrtku dodává: „Všechny akce, které pomáhají knihám a jejich potenciálním čtenářům, aby si k sobě našly cestu,
vnímám naprosto pozitivně.“ Podobně vidí Velký knižní čtvrtek i Jaroslav Rudiš: „Je to dobrá šance, jak upozornit na zajímavé knihy a vůbec na literaturu jako takovou. Snad taková akce přivede do knihkupectví i nové čtenáře. A jsem rád, že se letos mezi vybranými tituly objeví také moje knížka.“

Výběr doplní i několik knih pro děti např. devět ilustrovaných příběhů ze života Kašpárka v rohlíku od jeho narození po současnost včetně souhrnného vydání všech kašpárkových hudebních textů, nebo Malý miliardář plný britského suchého humoru od Davida Walliamse, autora bestselleru Babička drsňačka.

V samotný den, tedy ve čtvrtek 13. 6. 2013, se mohou čtenáři těšit i na doprovodné akce.

Kompletní seznam titulů Velkého knižního čtvrtku – letní četní:

Dawn Frenchová: Drahá Silvie, nakladatelství Argo
David Walliams: Malý miliardář, nakladatelství Argo
David Dvořák: Kašpárek v rohlíku, nakladatelství Argo
Félix J. Palma: Mapa času, nakladatelství Host
Fred Vargas: Záhada mrtvých nohou, nakladatelství Garamond
Håkan Nesser: Čtvrtá oběť, nakladatelství Moba
Jaroslav Rudiš: Národní třída, nakladatelství Labyrint
Jo Nesbø: Švábi, nakladatelství Kniha Zlín
Magdaléna Platzová: Anarchista, nakladatelství Torst
Maryrose Woodová: Nepolepšitelné děti ze sídla Ashton: Tajemné vytí, nakladatelství Jota
Monika Peetzová: Sedm dní bez, nakladatelství Host
Tomáš Macek: Příběhy Staré dámy (Sto ročníků Tour de France),
nakladatelství Prostor
 
Mediálními partnery Velkého knižního čtvrtku – „letní čtení“ - jsou:
ČRo 1 - Radiožurnál, regionální Deníky, TV Magazín a OK! Magazine.

Více informací a materiály ke stažení na www.velkyctvrtek.cz
 
 
 
Rozhovor s Magdalénou Platzovou, autorkou knihy Anarchista
V rámci akce Velký knižní čtvrtek Vám vychází nový román Anarchista, můžete ho krátce charakterizovat?
Anarchista vzešel z mého opětovného setkání s Amerikou, lépe řečeno s New Yorkem, který je takovým archetypálním městem exilu a také městem nabitým historií, americkou i evropskou. Je to výsledek mého zájmu o jinou tvář Ameriky, než jaká se běžně nabízí, o konflikt, který začal v raných fázích kapitalismu a pokračuje dodnes, v různých podobách. Naposledy například výrazně hnutím Occupy Wall Street, které jsem na Manhattanu měla možnost pozorovat zblízka, a které bylo svým způsobem velkolepé. Z perspektivy Zucottiho parku byla světová revoluce přímo za rohem. Román vzešel také z velké životní změny, kterou jsem v době mého odchodu do Ameriky procházela. Rozpadla se moje první rodina, zakládala jsem druhou. Nějak bylo otřeseno všechno, co jsem dlouho považovala za základ svojí existence. Tematicky je Anarchista možná i dovětkem k mému předchozímu románu Aaronův skok. Opět se tu jedná o idealismus. O touhu po vnitřní proměně člověka tak, aby dokázal být svobodný, aby se nenechal nikým manipulovat a sám neovládal druhé. Stejně jako Aaronův skok je i Anarchista také o různých podobách lásky.

Román vychází v rámci akce Velký knižní čtvrtek. Jak sama vnímáte takovýto druh akce?
Všechny akce, které pomáhají knihám a jejich potenciálním čtenářům, aby si k sobě našly cestu, vnímám naprosto pozitivně.

Jaké jsou Vaše pracovní plány v nejbližší budoucnosti?
Vzhledem k tomu, že mám tři děti a dvě ještě úplně malinké a doma, držím se ve svých plánech při zemi. Ještě v New Yorku jsem pomáhala na svět pamětem emigranta z roku 1948, pana Alexe Čecha. Je to podle mne výborná kniha a právě v tuto chvíli leží v tiskárně. Jsem v tiráži uvedená jako redaktor a také jako spoluvydavatel a ráda bych se o ni nějak postarala. Dále mám rozepsanou povídku pro rozhlas, která se mi stále mění pod rukama. Je o Američance, která se náhle ocitne ve starém francouzském městě a vůbec ničemu tam nerozumí. Potom píšu a chci dále a více psát recenze a v Respektu mám takový pravidelný sloupek, který vypadá navenek snadno, ale dá mi dost přemýšlení. Na podzim, až se mi, doufám, trochu uvolní ruce, bych se chtěla dát do několika povídek, které mi leží v hlavě.

 
 
Rozhovor s Jaroslavem Rudišem, autorem knihy Národní třída
V rámci akce Velký knižní čtvrtek vychází vaše novela Národní třída. Jejím hrdinou je osamělý rváč, říkající si Vandam. Je pravda, že jste ho potkal?
Ano, já Vandama skutečně potkal! Tahle postava má velmi reálný základ. Potkal jsem chlapíka, který na mě během jednoho večera vysypal příběhy všech svých životních rvaček, bitev a proher. Jeho vyprávění mě úplně uchvátilo. Bylo syrové, temné, divoké a hodně živočišné. Černobílé a velmi nekorektní. Někdy před dvěma lety jsem jeho příběh začal rozepisovat. Vandam je úplně jiný typ hrdiny, než jací se doposud v mých knihách objevovali: žádný posmutnělý pankáč, ufňukaný intoš, žádné romantické holky… Tady rozervaná srdce skutečně bolí. Chlápek, který je předobrazem Vandama, mi dal mimo jiné lekci, jak mám cvičit, abych v tomhle podle něj „krutým světě“ přežil. A jak se mám prát. Základem je nedělat denně třicet, ale třikrát třicet kliků.

A děláte je?
Už jsem několikrát začal… Ale jestli v tomhle světě přežiju, to nevím.

Proč se vlastně Vandam tolik pere?
Život a lidi se s nim nijak nemazlili, párkrát ho pořádně seřezali a několikrát mu zlomili nos. Proto se ani on se světem a lidmi nemazlí a občas někomu zlomí nos. To pak sleduje, že chlápek jde k zemi „jako ty dva baráky v New Yorku“, jak říká. Tělo má samou jizvu a má celkem správný pocit, že svět se chvěje, že svět je ve velké nepohodě. Říká, že mír je jenom přestávka mezi válkami, že člověk musí být pořád nachystaný, až se to zase semele. Vandam má ale často dojem, že ho nikdo moc neposlouchá, o to silněji musí všechny neustále poučovat o životě, jak říká tomu, když někoho zmlátí.

Kde se příběh odehrává?
V téhle rozeklané době. Na velkém sídlišti na okraji velkého města. Mezi paneláky, které stavěl Vandamův táta a o které se Vandam teď stará. A také v nedalekém temném lese, který se snaží sídliště pohltit, až naše civilizace skončí. A také se odehrává v sídlištní hospodě Severka, kterou Vandam proměnil na malou pevnost a kde jako servírka pracuje holka jménem Lucka. Vandam se do ní svým velmi zvláštním způsobem zamiluje. Není divu, hodí se k sobě. I ona je podobně omlácená životem jako on…

Proč se vaše knížka vlastně jmenuje Národní třída?
Protože Vandam byl 17. listopadu 1989 na Národní třídě a jak říká: „Byl jsem to já, kdo dal jednou ranou ztuhlé dějiny světa do pohybu.“ Jen není jisté, co tam přesně dělal. Každopádně on určitě nepatří mezi ty, které by šlo označit za vítěze.

Brněnské Divadlo Feste vloni na podzim Národní třídu zdramatizovalo. Jak se vám inscenace líbila?
Je to velmi silné a syrové představení. V hlavní roli exceluje Petr Bláha. Byla to skvělá spolupráce. Myslím si, že Divadlo Feste patří k nejzajímavějším scénám u nás. Jsou odvážní, nebojí se experimentovat, nebojí se aktuálních politických témat, nebojí se provokovat. Když mě režisér Jiří Honzírek oslovil, zda bych pro ně něco nenapsal, nabídnul jsem mu Národní třídu, na níž jsem už pracoval. Text jsme společně zdramatizovali a já pak psal dál tuhle novelu.

Kniha vychází v rámci Velkého knižního čtvrtku. Co vy si osobně myslíte o takovéto akci?
Těší mě to. Je to dobrá šance, jak upozornit na zajímavé knihy a vůbec na literaturu jako takovou. Snad taková akce přivede do knihkupectví i nové čtenáře. A jsem rád, že se letos mezi vybranými tituly objeví také moje knížka.

Jaké jsou vaše plány a co vás čeká v nejbližší budoucnosti?
Právě dopisujeme v Berlíně s kamarádem Martinem Behnkem scénář k filmové komedii Semtex Blues. Jestli půjde vše dobře, tak by se to do dvou let mohlo natočit. Jde o česko-německý příběh party mužů v krizi. Mají velké problémy sami se sebou a hlavně se ženami. Nerozumí jim, nerozumí emancipaci a vůbec jim tak nějak ujel vlak. Proto sbírají zbraně na ještě horší časy.

Vandam by si s nimi asi rozuměl.
To ano. Všichni by si mohli dát na Severce pivo a navzájem se poučovat o životě.