Velká architektura může vznikat i v malých obcích, upozorňuje výstava

Co mají společného kaple v Jestřebí, lovecká chata v Lednici, chmelový maják v Žatci nebo firemní sídlo Podzimek a synové v Třešti? Není to ani jméno architekta či stavební firmy, ani použité materiály, technologie, doba vzniku, dokonce ani „příběh“. Všechny lze ale najít v městech a obcích pod 20 000 obyvatel. A všechny vykazují rysy velmi kvalitní architektury. Realizace, které jsou průnikem těchto dvou množin, jsou i předmětem výpravného projektu Architektura mimo centra.
 
Jednu z jeho částí tvoří i výstava a publikace Místa architektonického vz(d)oru, které se odborné veřejnosti poprvé představí v pátek 14. března v Oblastní galerii Liberec. Stane se tak v předvečer dvoudenní mezinárodní konference, jejíž hosté z řad známých zahraničních i tuzemských architektů budou mimo jiné debatovat o typologii, kontextu a přesazích tvorby mimo velká sídla. Se svými příspěvky k tématu Architektury mimo centra vystoupí například slovinský architekt Vasa Perović, Carme Pigem Barceló ze známého španělského ateliéru RCR Arquitectes nebo známý architekt John A.  O'Reilly s řadou skvělých realizací na irském venkově. Přijede i známý teoretik a historik architektury Hans Ibelings nebo jeden z nejvýznamnějších představitelů regionalismu, švýcarský architekt Luigi Snozzi.
 
„Místa v odlehlejších regionech zůstávají často nezaslouženě v jakémsi mediálním stínu, i když se v nich staví překvapivě dobře, a to i přesto, že se musí potýkat namnoze s nedostatkem finančních prostředků a soudobá architektura v nich dosud zdaleka není přijímána jako samozřejmost,“ vysvětluje autor koncepce projektu Petr Volf, který v publikaci soustředil celkem 109 vybraných staveb dokončených v letech 1990 až 2013. Jeho kolekce sestává z hojně popularizovaných objektů jako obnova kláštera trapistů v Novém Dvoře od Johna Pawsona či krytý bazén v Litomyšli od studia DRNH, své místo ale mají i nenápadné stavby typu přístavby základní školy v Hradištku od Davida Krause nebo zvonička v Trojanovicích, pod níž je podepsán ateliér Kamil Mrva Architects.
 
Publikace i výstava jsou výlučné záběrem i koncentrací. Ale i tím, že neopomínají vyzdvihnout investory. „Bez poučených stavebníků (a je lhostejno, jde-li o městskou či obecní samosprávu nebo o soukromníka, který vynakládá vlastní peníze) uvědomujících si zásadní význam spolupráce s architektem, se nic kloudného nepostaví,“ dodává Petr Volf.
 
Výstava a rozsáhlá publikace postihují především architektonická díla sloužící veřejnému prospěchu, ať už se jedná o školy, vzdělávací a výuková střediska, obecní úřady, domovy důchodců, geriatrická centra, kostely, kulturní domy, galerie, muzea či památníky. Věnuje se také dopravním a sportovním stavbám nebo veřejným prostorům či průmyslové architektuře.
 
Mezi autory, jejichž práce byly do projektu zahrnuty, lze najít vesměs známá jména, ač jdou napříč generacemi i přístupem k architektuře – a liší od obvyklé skladby tvůrců, pro které jsou hlavním „hřištěm“ velká města. Nechybějí realizace Josefa Pleskota, ateliéru Knesl+Kynčl, Jana Línka, Alexandra Skalického, Aleše Buriana a Gustava Křivinky, ateliéru A69 nebo HŠH, Luďka Rýznera, Zdeňka Fránka nebo Antonína Nováka ze studia DRNH.
 
Posledně dva jmenovaní čeští autoři se vedle teoretiků architektury a publicistů jako Petr Kratochvíl či Adam Gebrian zúčastní i dvoudenní konference Architektura mimo centra, která proběhne od 14. do 15. března v prostorách Oblastní galerie Liberec. Vedle nich přijala účast zhruba dvacítka architektů, urbanistů i kritiků z celého světa, včetně Japonska.
 
Carme Pigem Barceló, Španělsko
Zaměří se na téma podmínek pro vznik dobré architektury na místech mimo hlavní města. Přednáška s názvem Mimo nebo v síti bude pojednávat o následujících bodech: získávání zakázek; životní styl; pravidla, kultura; udržitelnost; přítomnost…
 
Vasa Perović, Slovinsko
Myšlenka místa - představa existence místa, konkrétní polohy, neviděného pouze jako „genius loci“, ale jako sociální, geografické, kulturní a dokonce i finanční specifikum, podmínku (rozšířený kontext, chcete-li) pro konkrétní projekt stále existuje. Tato teze bude uvedena a vysvětlena na vybraných projektech.
 
John O´Reilly, Irsko
Na otázku, co umožňuje kvalitní architektuře, aby prorazila na odlehlých místech, se pokusí odpovědět přednáška „Když odlehlost je výhodou“ vystavěná na několikaleté praxi zahrnující veřejné projekty, rodinné domy i pracovní prostory v odlehlých lokalitách.
 
Kengo Kuma, Japonsko
Kam až přírodní katastrofy vedou kroky lidstva, do jaké míry ovlivňují způsob budování obydlí a jak lze využít prostředků své lokality, nastíní příspěvek s názvem Síla místa.
 
Luigi Snozzi, Švýcarsko
Na příkladu restrukturalizace malého švýcarského města Monte Carasso bude v rámci přednášky Monte Carasso: znovuobjevení města demonstrováno, jak lze zabránit urbanizaci a ztrátě kulturního dědictví a tváře města.
 
Rolf Kuhn, Německo
Téměř všeříkající titul přednášky Po těžbě v Lužici se IBA stala hlavním faktorem proměny krajiny, jež odhaluje svou podstatu – přetvoření důlní oblasti v Lužici na jedinečný řetězec jezer a nových budov pod vedením IBA.
 
Herwig Spiegl, Rakousko
Přijetí moderní architektury v odlehlých oblastech při zachování historické hodnoty se opírá o přiměřenost a inteligenci společně s intenzivní analýzou „genia loci“.  Interpretace této myšlenky zazní v rámci přednášky Společně raději než proti!.
 
Hans Ibelings, Nizozemí
Konfrontaci velkoměst a s malými městy a vesnicemi, inovátorů s ranými i pozdějšími napodobiteli, západní Evropy s východní přinese výklad Sféra evropské architektury mapující posledních 250 let evropské architektury.
 
Todd Saunders, Norsko
Ve vzdálených oblastech Kanady a Norska byly realizovány projekty s omezeným rozpočtem akcentující vztah architektury a krajiny, což bude demonstrováno na základě desetileté praxe v přednášce nesoucí výstižný název Architektura a krajina.
 
Konference (včetně doprovodných výstav) se koná 14. a 15. 3. 2014 v nové budově Oblastní galerie Liberec v rámci projektu Architektura mimo centra, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.