V pražském kině Oko bude slavnostně uveden dokument Saši Dlouhého o umělkyni Halce Třešňákové

19. října bude v pražském kině Oko slavnostně uveden dokument Saši Dlouhého o umělkyni Halce Třešňákové, jejíž herectví využívající provokace, z  ní dělá jednu z nejosobitějších představitelek současného experimentálního divadla. Film však profesi Halky bere jen jako součást její identity. Věnuje se spíše tomu, co formovalo její názory a postoje, jakým způsobem člověka ovlivní osud dítěte z disidentské rodiny. To z dokumentárního filmu dělá komorní příběh, pro který byla vybrána stopáž jedné hodiny. Primárně je určen pro festivaly a diváka ČT2. Produkce byla realizována společností freeSaM, koprodukční partnerem se stala Česká televize.
 
"Chtěl jsem natočit dokument o Halce, protože neznám tolik silných osobností s takovými morálními postoji. Zároveň jsem chtěl bez nějakého moralizování na jejím příběhu ukázat, že je dobré nezapomínat na zlo, které v naší zemi páchali komunisté a neměli bychom proto tolerovat jakékoliv snahy o omezení naší svobody, ať jsou skryté za sebelíbivější sliby", říká o svém posledním filmu Saša Dlouhý.
 
Liebe Indigo vypráví o herečce a performerce Halce Třešňákové, která vyrůstala v rodině významných českých disidentů. Její otec, hudebník Vlasta Třešňák, byl za komunistického režimu v Československé socialistické republice mučen a posléze donucen opustit svoji vlast. Matka Halky, výtvarnice Marcela Třebická, se mezitím znovu provdala a vzala si rovněž bojovníka proti totalitnímu režimu, dramatika a budoucího zemského rabína Karola Sidona. Nakonec musela bývalé Československo opustit i Halka s matkou a svými bratry. Sametová revoluce ji zastihla jako sedmnáctiletou v německém Hamburku, na útěku z domova a těhotnou. Do Prahy se po desetiletém vyhnanství vracela s čerstvě narozeným synem a touhou věnovat se profesi, která jí umožní vyjádřit všechny pocity, jež se v ní léta hromadily. Rodinné tragédie, život v cizím prostředí, ale také probouzející se láska k divadlu, kterou zdědila po své babičce herečce Jiřině Třebické. To vše svěřovala jediné osobě, které důvěřovala. Fiktivní postavě ze svých deníků.
 
 
Halka Třešňáková (1972)
Vystudovala katedru nonverbálního a komediálního divadla na pražské HAMU u prof. Ctibora Turby. Později začala i sama učit /Hamu, Jamu/. Spolupracovala a autorsky se podílela na celé řadě projektů s předními světovými umělci. Mimo jiné: Hanging Man /Ctibor Turba/, Divnosti, Život Fanta Zije, Mluviči/Jednotka /, Oblékla jsem se a jedla, Kocour /Petr Krušelnický/, Na jejím gauči, Mezzo, Už muž, Money transformance /Second Hand Women/.  Jako herečka v posledních letech hraje například v „Uranu“ a „Skočné“ v režii Miroslava Bambuška. Účinkuje v představení „Rabínka“ Slovenského národního divadla nebo v Národním divadle v Praze ve hře „Enron“, kde vytvořila i choreografii.  S  kolegou  J. Bártou po netradičním  představení v běhu, v roce 2013 premiérovali v divadle Alfred ve dvoře představení  „Sticker“.
 

Saša Dlouhý (1971)
Profesně se nejdříve věnoval natáčení přírody, především podvodního světa. Jako kameraman dodával záběry cizím produkcím a v roce 2007 se svojí ženou, fotografkou Markétou Dlouhou Márovou, založili vlastní produkční společnost. Od té doby vytvořil několilk autorských dokumentárních filmů, které se věnují sociálním tématům. Mimo to jako novinář informuje o kulturních událostech. Samostatná tvorba: Azory pod hladinou, Valdéz – ráj velryb, Léto v Šanghaji, Trafačka – Chrám svobody.
 

Na dokumentu se dále podíleli
střih: Jakub Voves
zvuk: Václav Flégl
hudba: Ondřej Skala aka Ježíš táhne na Berlín
animace: Jan Zajíček
produkce freeSaM: Sandra Dlouhá
dramaturg ČT: Jana Hádková
kreativní producent ČT: Martina Šantavá