Průvodce Moskvou - MHD

Den druhý, něco kolem půl druhé ranní. Konečně stojíte na jednom ze tří moskevských letišť. Kufry v pořádku. Pasová kontrola bez problémů. Bloudění na nule.

"Všechno, co musíte udělat, je dostat se tam, kam chcete. V tu chvíli je nejtežší část za vámi."

Jako každý zasloužilý cestovatel máte ubytování mimo centrum. Vlak Aeroexpressu šel už spát. Stejně tak i metro. Autobus do vašeho cílového místa jede 100 let. Volíte taxi. Po oběhnutí několika různých firem sáhnete po neoznačeném automobilu s řidičem, který, jako jediný, mluví anglicky a nabízí nejlevnější cenu. Cesta příjemná. Řidič přátelský. Vozidlo luxusní. Platba 2000 RUB (asi 1200 CZK) za trasu letiště Domodědovo - východní Moskva. Ubytování. Zasloužený spánek.

Objevovat, objevovat a zase objevovat je přesně to, co chcete další den hned po probuzení dělat. Dostat se z východní Moskvy do centra ovšem vyžaduje využití některých, nebo dokonce všech možností městské hromadné dopravy. Minibus, autobus, trolejbus, tramvaj, metro a při troše štěstí i loď.

Nejbližší zastávka minibusů je prý za rohem naproti obchodu s potravinami. Vyrážíte. Za pár minut už stepujete před obchodem. Očima vlevo, vpravo. Nic. Žádnou zastávku nevidíte. Po delší pozorovací době ale zaregistrujete velmi netradiční systém. Stačí, když si stoupnete do ulice, kterou projíždí minibus a mávnete. Minibus zastaví doslova kdekoliv. Uprostěd křižovatky, na přechodu pro chodce, prostě v jakémkoliv bodě své trasy. Zdviháte palec pro testovací jízdu. Funguje to. Naskakujete do minibusu.

Řidiči dáváte 40 RUB (asi 25 CZK), jak vám bylo řečeno. Jízdenku oplátkou nedostáváte. Usedáte tedy na první volné sedadlo. Nemůžete si nepovšimnout, že minibus, který je oficiální součástí městské hromadné dopravy, je vlastně po domácku přestavěnou dodávkou. Kutilství jako profese. Motůrek k otevírání a zavírání bočních dveří, přivařené tyče a sedačky ve stylu "hlavně, že je to hotové" a zadní dveře, původně sloužící k nakládání stavebního materiálu, uzavřené bezpečnostním pásem.

Vzrůšo. A ještě jedno... Spolucestující vám dávají peníze. Koukáte do dlaně plné kováků. Koukáte zpět na spolucestující. Něco halekají. Odpozorujete, že peníze patří řidiči. Podáváte je dopředu. Řidič dává obnos do kasičky. Všichni jsou šťastní. Jede se dál. Minibus zastavuje na heslo "astanovitě, pažalusta (zastavte, prosím)", které někdo z lidí zařve. Vyskakujete tam, kde potřebujete a ženete se směrem budka s jízdenkami pro tramvaje, autobusy a trolejbusy (TAT).

Všechny prostředky ve skupině TAT fungují stejně. Za 30 RUB (asi 20 CZK) pořídíte nepřestupní, časově neomezenou jízdenku (za 50 RUB potom přestupní na 90 minut, která je k dostání pouze u řidičů TAT). Dojdete na promptně označenou zastávku a čekáte. Přijíždí vozidlo. Zastavuje. Lidi vyskakují zadními a prostředními dveřmi. Vy naskakujete předními dveřmi, kde jsou umístěné turnikety (takže žádné jízdy "na černo"). Využíváte zakoupenou jízdenku. Turniket se otevírá, vy se posouváte a vezete se směrem dok, kde zastavují lodě MHD.

V budce na nábřeží u Novospašského mostu kupujete jízdenku za 400 RUB (asi 250 CZK) a to jen kvůli tomu, že vám dětská za 150 RUB ve vašem věku už neprojde. Lodě odplouvají denně po dvaceti minutách, nicméně pouze v období květen - září. Trefa to správného měsíce je potěšující, takže hop na palubu.

Objednáváte si kávu. Halíte se do šedobílé deky z Ikey. A už se vezete na řece Moskvě. Jednu ze Stalinových sester, slavné Rudé náměstí, ještě slavnější Kremlin, monstrózní Katedrálu Krista Spasitele stojící na místě půdně plánovaného Sovětského Paláce, 98 metrů vysokou diskutabilní sochu Petra Velikého, nevídanou panelovou budovu Ruské akademie věd, to vše máte možnost shlédnout na hodině a půl dlouhé plavbě. Stop u Parku Gorky. Rozlučka s kapitánem. První krok směrem k nejbližší stanici metra.

To nejlepší nakonec. Přesně tak se dá popsat dvanáctitrasové metro, do kterého se dostáváte přes turnikety s časově neomezenou jízdenkou za 30 RUB.

V jednom z největších podzemních systému světa (denně přepraví něco kolem 9 mil. pasažérů) jste v jak v ráji hned potom, co zjistíte, že každá stanice vypadá jako muzeum umění. Úžasné, kolosální, neuvěřitelné, to jsou slova, která vám lezou z úst v přestávkách mezi obdivným zíráním a slintáním si na límeček. V metru strávíte hodiny, dny...

...které zužitkujete v příštím vydání Průvodce Moskvou: 10 nejúžasnějších stanic metra.
 
text a foto: Eva Malá