Letos v únoru si indie-punkáči The Prostitutes splnili sen. Díky příspěvkům vlastních fanoušků si mohli dovolit pozvat do Prahy renomovaného producenta Martina Glovera (mj. Killing Joke, The Verve či The Orb), s kterým strávili osm intenzivních dní prací na novém, zatím bezejmenném albu. Nahrávka, která je dle slov kapely nejživelnějším, nejtvrdším, nejtanečnějším a zřejmě i nejtemnějším počinem v jejich dosavadní diskografii, sice oficiálně vyjde až cca za měsíc. Už v úterý 13. března ale "prostitutky" představí pár nových skladeb v netradičním akustickém kabátě na koncertě v chill outu pražské ROXY v rámci projektu ROXY Late Night Acoustic Chill Out Show Case. Při téhle příležitosti pro vás máme krátký rozhovor...
Jak jste na tom s novou deskou?
Desku jsme natočili v druhé půlce února. Hotová by měla být na začátku dubna. Točili jsme s Martinem Gloverem aka Youthem ve studiu Faust. Dva dny jsme zkoušeli, šest dní natáčeli. Bylo to intenzivní a s výsledkem jsme moc spokojení.
Jaké to je točit s tak renomovaným producentem jako je Youth?
Je jen těžko popsatelný, co přinesl týden strávenej s Youthem ve studiu z hlediska skills. Je to víceméně gotik a podle toho vypadá i jeho vkus a líbí se mu věci mohutný a temný. Zajímavý je ale jeho lpění na klasickejch hudebních postupech, který by člověk u punkáče nečekal, a ještě víc na popem prověřených strukturách skladeb – z toho neuhne. Nejdřív řemeslo, potom avantgarda. K ruce má zvukaře Mika, který kromě zvuku řeší za Youthe i spoustu producentských úkolů druhé kategorie. Hodnej a zlej policajt, který to z nás vymlátili.
Zazní něco z novinky na vašem akustickém koncertě v ROXY?
Určitě. Ještě nevíme co a kolik kladeb, ale plán je představit pár písniček.
Na co dalšího se mohou návštěvníci ROXY Late Night acoustic Chill Out Showcase těšit?
Naše skladby v akustickém provedení se mění koncert od koncertu. Někdy jsou rychlejší, jindy pomalejší. Někdy víc folk, někdy country. Ne že bychom to chystali, to se tak prostě děje.
Hrát akusticky je pro mnohé synonymem pro poklidné, intimní a komorní. Bude takový i koncert v Chill outu ROXY?
Z části asi ano. Ale na posledních dvou akustických vystoupeních došlo i na divoký tanec v publiku. Záleží, jestli si nasadíme ostruhy a jak moc si vrazíme klobouky do čela.
Jak vlastně vy sami vnímáte rozdíly mezi hraním akustickým a pro vás jistě klasičtějším hraním elektrickým?
Akustický hraní bereme jako hraniční oblast mezi parodií a legrací a skutečnou kolaborací s folkem a country. Je to mírně zvrhlé a baví nás to.