view counter
Share |

Kay Buriánek ze Sunshine recenzuje pro protišedi.cz: Mark Lanegan - Dark Mark Does Christmas EP

Možná už je kalendářně načase chytit (pa)d(o)ucha Vánoc pod krkem a trochu mu to jeho rolničkový křepčení vrátit zpátky do reality. Aby bylo jasno, nejsem žádnej zahořklej odpůrce předstíranejch emocí, ale jsem taky dost velkej na to, abych věděl, že tady se nám střetávaj úplně protichůdný a nesmyslný věci, křesťansky spečený do paskvilu, kterýmu se kurva kdovíproč říká Svátky klidu a míru. Nonsens. Není důvod bejt v klidu a ani jeden jedinej posranej důvod, proč se z tohodle období v roce radovat víc, než z úplně nicotnejch věci, který můžou prosvětlovat náš už tak dost bídnej život kdykoliv jindy, no ne?
Jel jsem minulej víkend nedělním ránem domů zpátky z Baťova města, míjel opentlený supermarkety podél dálnice, který by v hluboký hypnóze podstromečkovskýho blouznění klidně prodaly celou partu běženců z bejvalý Jugoslávie i s převaděčem. Jako nechtěnej bonus by lačnej supervisor krámu přihodil i svoji vlastní retardovanou sestru a svolil k domácímu bukkake s odérem lacinýho punče, protože ví, že co neprodá teď, neprodá už nikdy. Jsme ovce a slepě následujeme triviální, přitroublý a laciný zaříkávadla i kejkle nemocný společnosti a nic nám na tom v tuhle uměle zjitřelou chvíli kolem Vánoc nepřijde divný. Do toho hrál na dokreslení absurdity nejvyššího stupně neuvěřitelně vlezlej song, v refrénu spojující klíčový slova Vánoce, chlast, lehký drogy, český reggae a demenci. Asi nějakej ksindl. Musel jsem zastavit u první OMV, odmítnout čokoládovýho Mikuláše v akci a vyzvracet se.
Dneska jsem si koupil v Ikei kolekci vánočních ozdob v podobě různejch biblickejch postaviček v čele s Ježíškem (asi). Jsou moc hezký, takový dětský nerealistický a švédsky přístupný pro každýho. Jako ten jejich úžasnej nábytek, co je jako skvrnitej tyfus, ale kupujeme ho všichni. Vymysleli jsme s mojí milou, že je dozdobíme blackmetalovým corpse paintem a pověsíme na jedličku pěkně vzhůru nohama. A na Štedrej večer si pustíme místo koled nový EP Marka Lanegana Dark Mark Does Christmas.
Neříkám, že jsem nějakej jeho velkej fanoušek, i když jsem v jistým období měl Screaming Trees docela dost rád. Ale baví mě. A jeho hodně lo-fi interpretace vánočních songů perfektně rezonuje s mejma vzhůru nohama pověšenejma, počmáranejma postavičkama švédsko-religiózního původu. The Cherry Tree Carol, Down In Yon Forest, O Holy Night, We Three Kings, Coventry Carol, Burn The Flames, šest ukrutně temnejch verzí něčeho, o čem máme mylnej pocit, že je nějakým záhadným způsobem povznášející. Blbost. Stejně jako hrající megastrom na Jiřáku, kterej má někde mezi větvema schvaný repráky a hraje Jingle Bells, je naše předstírání zúčastněnosti pěknej megapodfuk. Mark Lanegan asi tímhle EP fakt nehodlal atakovat předvánoční omámenej trh (o čemž svědčí i to, že EP není normálně k dostání, ale prodává se jako merchandise na jeho probíhajícím turné) a rozhodně neaspiruje na kolovrátkovej rádio trhák generující zřejmě slušnej ranec jako zmiňovaná blitka “Štědrý večer nastal”. Ale má v sobě trpký kouzlo, temnotu i pokornou intimitu, zabalenou v sametově cyankáliovym hlase a zvláštně zvráceným způsobem reinterpretuje poměrně klasický téma tak, že bez pompy vrací naléhavost tam, kde by měla být a není.


jádu
view counter
Webové aplikace by iQuest s.r.o.