ČR na 56. ročníku bienále umění v Benátkách reprezentuje Jiří David

Vítězný projekt Jiřího Davida Apoteóza s podtitulem Kde domov můj, který jednomyslně vybrala mezinárodní porota v Národní galerii v Praze z celkového počtu 38 přihlášených návrhů, bude reprezentovat Českou republiku na 56. ročníku bienále umění v Benátkách v Česko-slovenském paviloně v roce 2015.
 
O projektu
Nosným jádrem expozicie je místně specifická instalace, v které autor reflektuje celou řadu relevantních témat související s historickou, kulturní a kolektivní pamětí a s otázkami rozdílného chápání významu pojmů vlast a domov. Situuje je do konkrétních geopolitických a spoločensko-kulturních reálií v časové ose jednoho století. David tématizuje tyto otázky v metaforickém vizuálním jazyce a zamýšlí sa nad smyslem, konstruováním a vyprazdňováním obsahu pojmů domov, vlast a národ. V jejich rámci konfrontuje minulost a současnost, v níž permanentně zažíváme anestetizování (znecitlivění) každodenního života médii a politikou. Autor akcentuje v expozici dvě dominantní umělecké strategie – apropriaci a reinterpretaci, jejichž cílem je revizionistické čtení moderních a současných dějin, politiky, kultury a umění, s čímž souvisí celá řada vytvořených mýtů. Davidova místně specifická instalace, charakteristická intertextuální povahou a referencemi na kulturní, společenský, politický a filozofický kontext,  generuje bohatou škálu důležitých problémů, které stimulují diváky ke kritické reflexi v mezinárodních relacích. Expozice bude zároveň testovat míru empatie a intelektuálního vhledu odborného a širšího diváckého publika do prezentovaného spektra problémů, jež je mohou motivovat k mnohým úvahám o komplikovanosti globalizovaného světa. Součástí projektu Jiřího Davida Apoteóza bude mezinárodní interdisciplinární sympózium za účasti filozofů, sociologů, historiků a teoretiků umění, kteří budou diskutovat o tématech vyplývajících z obsahu expozicie. Vytvoří se tak další zajímavá platforma, která významně obohatí interpretační kontexty instalace v rozšířeném sémantickém poli.
 
Prohlášení komise
Ze 38 přihlášených návrhů expozice národního pavilonu Cecoslovacchia na 56. mezinárodním bienále výtvarného umění v Benátkách zvolila komise jednohlasně projekt Jiřího Davida s názvem „Apoteóza“. Především ocenila velkorysou koncepci tohoto site-specific projektu, který reflektuje minulost v kontextu aktuálního politického a sociálního vývoje. Projekt cituje ikonické umělecké dílo české historie, je radikální a zároveň komplexní konceptuální instalací, která spojuje specifickou hodnotu prostoru národního pavilonu Cecoslovacchia s otázkami národní identity a reprezentace. Projekt tematizuje řadu protikladů týkajících se jak umělecké poetiky, tak znepokojivých projevů současné civilizace. Komise zároveň poukázala na to, že rozpočet na realizaci expozice v národním pavilonu Cecoslovacchia je nedostatečný a doporučila jeho navýšení.
 
Marta Gili o Apoteóze říká: „Davidův projekt je velmi silný po poetické i politické stránce. Místo aby se snažil odpovědět, zda pavilony na Benátském bienále zastupují státy či národy, raději iniciuje debatu v prostoru, ve kterém je nic i vše zároveň. Velkou část pavilonu totiž David nechává skutečně prázdnou, zato se zbytkem prostoru pracuje velkolepým způsobem. Až jako by se ptal, zda ve veřejném prostoru věci, na nichž opravdu záleží, někdy nejsou skoro neviditelné.“
 
Složení komise
Dne 12. srpna generální ředitel Národní galerie v Praze rozhodl o prodloužení termínu pro podání návrhů a zároveň obměnil komisy, do které nově zasedli i renomovaní zahraniční odborníci. Výraznou novinkou bylo utajení složení. Nyní můžeme jednotlivé členy představit:
Marta Gili - předsedkyně komise. Ředitelka galerie Jeu de Puamme
Adam Budak - místopředseda komise. V současné době působí jako šéfkurátor v Národní galerii v Praze
Michal Koleček - děkan Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem
Marie Klimešová - historička umění a kurátorka, která působí na Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze
Tomáš Vaněk - rektor Akamedii výtvarných umění
Rainer Fuchs - kurátor z MUMOK (Vídeň)
Alexandra Kusá - generální ředitelka SNG
Zbyněk Baladrán - výtvarný umělec
Petr Svojanovský - zástupce Ministerstva kultury ČR
Komise vybrala návrh Jiřího Davida jednomyslně.
 
 
O Jiřím Davidovi
Jiří David (1956) je jedním z nejvýraznějších představitelů současného českého umění, který díky své mimořádné různorodosti a bohaté tvorbě získal renomé nejen doma, ale i v zahraničí. Jeho tvořivými oblastmi jsou malba (patří k zakladatelům skupiny Tvrdohlaví v roku 1987) a intermediální umění – hlavně tvorba fotografií, instalací a realizací ve veřejném prostoru. Davidův autorský přístup se vyznačuje  vysokou mírou osobní angažovanosti s ambicí podat význačnou zprávu o aktuálních sociokulturních a politických problémech doby. Pro jeho díla je typický princip hybridizace různých výrazových prostředků a médií. Z nejdůležitějších Davidových děl můžeme připomenout např. Skryté podoby (1991–1995), cyklus manipulovaných fotografických portrétů významných osobností ze sféry umění, kultury, politiky, vědy i sportu, v kterých umělec zkoumal pomocí metody využívané v antropologických a psychologických studiích specifické znaky lidské tváře jako nositele vícenásobných identit. Otázky jednoho z genderových stereotypů – potlačení emocionálního projevu pláče u mužů David zpochybnil v sérii digitálních fotografií důležitých mužů-politiků s názvem Bez soucitu (2002). V široké veřejnosti výrazně zarezonovali i v dvě velkorysé Davidovy realizace ve veřejném prostoru. První z nich bylo neonové Srdce na Hradě (2002) – ikonické dílo odkazující na symbol srdce jako součásti podpisu a emblematickým vyjádřením politiky Václava Havla, druhý objekt/asambláž Klíčová socha (2010), vytvořený z více než 85 tisíc klíčů, vyjadřuje autorovu polemiku s povahou vývinu spoločnosti po dvaceti letech od samatové revoluce. Jiří David je typ autora, který vytrvale hledá invenční a novátorské vizuální řešení aktuálních problémů, příčemž ve svých projevech uplatňuje kritické myšlení. Snaží se ustavičně klást otázky týkající se nejrůznějších problémů a svými díly napomáhá divákům lépe se orientovat v komplikovaném světě. David pravidelně vystavuje v České republice i v mezinárodním kontextu, jeho díla jsou zastoupená ve sbírkách mnohých prestižních domácích i zahraničních institucí (např. Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Moravská galerie v Brně, Museum of Moderner Kunst Stiftung Ludwig, Vídeň, The Art Institute of Chicago a další). Kromě toho je Jiří David angažovaný glosátor české umělecké scény, kulturního a politického dění. Svými kriticko-analytickými příspěvky a smyslem pro polemický diskurz poukazuje na Ludwig Múzeum – Museum of Contemporary Art v Budapešti, na slabá místa kulturního vyžití a nedostatky občanské společnosti.
 
Odborným konzultantem projektu Jiřího Davida Apoteóza (Kde domov můj) je prof. Jiří Přibáň, kurátorkou expozice je PhDr. Katarína Rusnáková, Ph.D.
 
 
O kurátorce
PhDr.Katarína Rusnáková, Ph.D. vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (Slovensko) v roce 1983. Po skončení dvouletého studijního pobytu pracovala na Útvaru hlavního architekta města Žiliny (1985 – 1990), v roce 1990 byla kurátorkou Považské galerie umění v Žilině a v létech 1992 – 1997 její ředitelkou. V průběhu následujících dvou let pracovala jako nezávislá kurátorka, v létech 1999 – 2000 byla ředitelkou Sbírky moderního a současného umění v Národní galerii v Praze.  Během následujících tří let pracovala jako nezávislá kurátorka, kritička a historička umění. V létech 2003 – 2005 byla vědecko-výzkumnou pracovnicí na Institutu umění a vědy na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Od roku 2006 je vedoucí Katedry teorie a dějin umění na Fakultě výtvarných umění Akademie umění v Banské Bystrici. Titul Ph.D. z dějin umění obhájila na Palackého univerzitě v Olomouci (2009).
Rusnáková je kurátorkou více než 50 výstav na Slovensku a v zahraničí, včetně průvodních katalogů, např. video – vidím – ich sehe. Považská galerie umění, Žilina – Dům umění, Brno – Galerie města Bratislavy – Kunstmuseum Thun, 1994 – 1995, Aspekty/Pozice. 50 let umění ze Střední Evropy 1949 – 1999. Museum moderner Kunst Stiftung Ludwig Vienna – Ludwig Museum, Budapest – Fundació Joan Miró, Barcelona – Hansard Gallery/City Gallery, Southampton, 1999 – 2000 (spolukurátorka), Pozvání na návštěvu (Ilona Németh a Jiří Surůvka). 49. ročník bienále v Benátkách, Pavilon České a Slovenské republiky, 2001, Ilona Németh. Segment. Státní galerie, Banská Bystrica, 2004, re-VISION. Středoslovenská galerie, Banská Bystrica, 2013 (spolukurátorka). Rusnáková napsala množství esejů, článků a recenzí o slovenském a zahraničním umění, mediálním umění a genderovém umění do uměleckých časopisů, slovenských a mezinárodních knih a sborníků. Rusnáková je editorkou/autorkou publikací: V toku pohyblivých obrazů. Antologie o elektronickém a digitálním umění v kontextu vizuální kultury (2005), re-VIZE. Banská Bystrica (2013) a je autorkou knih: Historie a teorie mediálního umění na Slovensku (2006), Dvě studie: Rodové aspekty současného vizuálního umění na Slovensku/Gilles Deleuze a myšlení o filmovém obrazu (2009) a Rozšířené způsoby divácké recepce digitálního umění (2011).