Chatroom s Martinem Synkem: Rapper Schyzo

Jen málo českých interpretů je natolik kontroverzních, přesto uvědomělých, že si svou tvorbu dokážou obhájit. A mezi tu hrstku patří i rapper a producent Schyzo. Je jako mladší brácha Řezníka, kterej by vraždil ale i sebe. Nadaný textař, pro něhož jsou metafory nástrojem k vyjádření. Proč existuje Schyzo? A proč je vůbec takovej, jakej je? Co si myslí o Twitteru? To všechno se dočtete v našem rozhovoru.

Schyzo, kdo jsi a co jsi?
Jsem úplně obyčejnej pracující člověk, kterýho baví fantazírování a přepisování myšlenek do hudby. Živím se jako grafik a tiskař. Ve volným čase se věnuju produkování, píšu texty, pracuju s klukama z Illegalu na jejich projektech a hlavně jsme začali pořádně budovat Illegal Music.

Co je Illegal Music?
Illegal Music je teprve začátek něčeho novýho. V podstatě jsme skupina lidí, který si seděj, jak hudebně, tak i myšlenkově. A do budoucna chceme vybudovat zázemí pro ty, kdo to cejtěj stejně jako my. Naší vizí je vybudovat fungující label se vším všudy. Momentálně máme skoro dostavený studio, zařizujeme merch a hledáme poslední články týmu, abychom byli úplně nezávislí. To znamená: sami si točit klipy, lisovat desky a jezdit koncerty.

Tvůj domovský žánr je údajně mordorcore rap. Čím se to liší od klasickýho horrorcore rapu?
Když jsme našemu žánru s Protivou (pražský rapper, pozn. autora) vymejšleli definici, tak jsme se shodli, že je to v podstatě horrorcore s vybroušenou technikou a špetkou emo rapu. V podstatě je to horrorcore, ale takovej osobnější; je tam pořád trochu realismu a vycházení ze života. Máme pořád prostor mluvit i o vážnejch a osobních věcech, a to i bez toho, abychom někoho pobodali nebo znásilnili.

V tom všem je teda něco z tvýho skutečnýho já – není je to jenom póza?
Určitě. Já si myslím, že je poznat, kdy jsem to opravdu já a kdy je to póza. Je potřeba číst mezi řádky, nebrat to prvoplánově. Když se nad tím zamyslíš, tak vlastně těžím ze skutečnosti. Popisuju momentální pocity a nálady. Příklad: když řeknu, že jsem ubodal svojí bejvalou zlomenou vidličkou, je to vlastně metafora – trochu jiným způsobem mluvím o tom, že pro mě už neexistuje...

Co je teda podstatou kontroverzní hudby, kterou vytváříš?
Podstatou mojí hudby je negativismus, nesouhlas a otevřenost. Zakládám si na tom, že když s něčím nesouhlasíš, tak to řekni. Nenechávej v sobě hnít vztek nebo depresi. Někdo tě nasral? Vypíčuj ho, ulev si. Jsi v prdeli? Tak to řekni. Budeš to v sobě dusit a jednou ti z toho mrdne. Samozřejmě asi záleží na typu člověka, ale píše mi spousta lidí, že si ke mně choděj pro uvolnění, což mě těší. Jsem rád, že v tom lidi neviděj jen, že je někdo čurák, ale viděj hlouběji, čtou mezi řádky a cejtěj to, co do toho dávám. Jsem negativní člověk, vidím svět negativně, proto píšu negativní věci. Podle mě má tyhle myšlenky x lidí a jen nemají možnost o tom mluvit nebo to nějakym způsobem ventilovat, proto chodí za mnou. Pro ukázku třeba úryvek z tracku Haloperidol: ,,odjistím granát a hodím po tobě pojistkou, na co kudlu, ubodám tě propiskou.‘‘ Mluvím tam vlastně o tom, že bych ti nejspíš neublížil, a kdybych chtěl, tak ublížím sám sobě. Zároveň vlastně nepotřebuju kudlu, abych ti ublížil, ale propisku, tedy slovo, texty. Takže je to takovej mix skutečnosti, image a alter ega. Každopádně je to ve finále uplně jedno, protože každej si z toho vezme to, co si z toho vzít chce.

V textech jsi téměř výhradně zaměřenej na subjekt Schyza a jeho myšlenkových pochodů. Proč?
Baví mě. Baví mě postava Schyza. Baví mě ta volnost. Schyzo je prostředek, jak se otevřeně a necenzurovaně vyjadřovat k věcem, situacím a pocitům. Baví mě sarkasmus, černej humor, násilí a všechny věci, který se dějou, ale nemluví se o nich. Skrz tuhle postavu se to dá všechno krásně ventilovat. Osobně nejvíc těžím z frustrace a depresí. Ne vždy ale mluvím jako Schyzo. Dobrej příklad toho je track Nevolej. To bych řekl, že je asi moje nejosobnější věc. Další postava, za kterou píšu texty, je pak Krusty. Krusty je vyšinutej, zakomplexovanej z minulosti, ze ženskejch, prostě sám ze sebe. Tahle postava je čistě horrorcorová – zabíjení, mučení, znásilňování...

Vím, že se od toho sám distancuješ, ale kdysi si vystupoval i pod pseudonymem Killaz. Tvoje nová tvorba je tak trochu obrat o 180°, ne?
Vystupoval. Určitě je to velkej obrat. Tenkrát jsem byl klasickej nevyrovnanej puberťák, co objevil YouTube. Mělo to ohlasy, to ale do teď nechápu, když si to zpětně pustím. Zlom přišel, když jsem nějak dospěl a procitnul jsem. Objevila se u mě nově vlastnost sebereflexe, což je podle mě jedna z nejdůležitějších vlastností. Začal jsem bejt nasranej sám na sebe a přišel jsem s postavou Krustyho. Na škole mi právě díky mýmu vzhledu řikávali Krusty, a tak celý tenhle nový charakter vzniknul.

Velmi dobře zacházíš se slovama, tvoříš originální rýmy. Kdy sis uvědomil, že v tobě je nadání pro tohle?
Díky za kompliment. Uvědomil jsem si to, když jsem nad psaním začal pořádně přemejšlet a studovat to. Začal jsem to pak vnímat i u mejch oblíbenejch interpretů v angličtině a řekl jsem si, že to musí jít i v češtině. Ostatně u nás jsou toho dobrými příklady rappeři Rest, Smack nebo Fosco Alma. Celý to vlastně přišlo s tím zlomem, kdy jsem začal vystupovat pod pseudonymem Schyzo. Uvědomil jsem si, že chci, aby mě lidi začali brát vážně. Toužil jsem po respektu, proto jsem začal uplně jinak přemejšlet nad tím, co píšu a jak to píšu.

Snad se nepletu, ale máš pod Schyzem venku pouze jeden kompletní a oficiální projekt, a to mixtape Stavy. Poměrně dlouho však trvalo než si to vydal...
Trvalo to dva a půl roku. Za to období bylo hodně věcí, se kterejma jsem se vyrovnával, hodně změn. Pořád jsem bojoval s tím, že na to seru, že to vlastně dělat nechci. Častokrát jsem měl blok, že to není dost dobrý. Vracel jsem se k nahranejm věcem, přepisoval a znova nahrával. Za ty dva roky jsem se totiž pořád myšlenkově posouval, a tak mi starší věci přisly slabý. Nakonec jsem prostě nasbíral nějakejch osmnáct věcí a vydal to. Celej ten projekt už mě frustroval a po vydání se mi dost ulevilo.

Jsi spokojenej s ohlasama? Změnil bys teď něco na tý desce?
Ohlasy jsou nad moje očekávání, hodně mě to překvapilo. Dostal jsem pochvalu od vysokejch jmen z český scény. Lidi to podporujou, baví je to a hlavně nevidím lidi, který to vyloženě sere nebo se jim to jen nelíbí. A co se týče desky, změnil bych přístup k ní. Zasloužila by si mnohem víc mojí pozornosti, vůle a práce. Taky by si zasloužila originál a ten plánujem. Budem dělat limitovanou edici, kde budou ty slibovaný skity a dva tracky navíc.

Hodně věcí sis sám produkoval, což je tak trochu nezvyklý. Nenaplňuje tě současná nabídka producentů?
Současný producenti vytvářej současnej zvuk. Já pořád tíhnu k tomu klasičtějšímu, protože mě jednoduše baví. Myslím si, že dokážu zarepovat i do současný hudby, jako když jsem hostoval Rennému (rapper Renne Dang, pozn. autora) a Viktorovi (rapper Viktor Sheen, pozn. autora) na tracku Instantní Čubky II. Ale rozhodně se necejtím na přesun k tomuhle zvuku. Mám to s beatama těžký, jsem totiž hrozivě vybíravej. Ten beat na mě musí dejchat, mluvit ke mně, a to se stává málokdy. Člověk by si řekl, že když produkuju, tak si můžu udělat přesně to, co chci. Ale tak to nemám. Já hrozně nerad píšu do svejch beatů, nevím proč, asi nějakej blok...

Jaká hudba tě vůbec baví – vyzdvihl bys nějaký interprety?
Nejsem typ člověka, kterej je zaseklej na jednom žánru. Poslouchám vyloženě to, co mě baví, případně nějakým způsobem naplňuje. V mým playlistu můžes najít věci jako je Nirvana, ZZ top, Johnny Cash, Lana Del Rey, ale i Rittz, Rich Homie Quan, Eminem... hodně mě pak baví reggae, blues, kytarový věci. Zkrátka všechno, z čeho si můžu něco vzít. Vyrůstal jsem na Prodigy, Landovi a Eminemovi a svým způsobem to ve mně zůstalo a dost mě to ovlivnilo. Co se týče český scény, tak to je kapitola sama o sobě. Baví mě fakt málo lidí a poslouchám převážně ty špatný, abych věděl, jak to v žádnym případě dělat nechci. Vyzdvihnout rozhodně můžu Řezníka za to, jak to děla, a pak jeho osobnost. Další člověk s obrovskym talentem je Viktor Sheen. Co se týče techniky, tak musím zmínit Fosco Almu, Smacka a i přes veškerý píčoviny Protivu.

Jsi dost aktivní na Twitteru, čím je pro tebe tahle platforma výhodná? Myslíš, že to má v Český republice nějakou masivní budoucnost?
Twitter je místo, kde můžou všichni společně brečet, nadávat a přitom se chápat, nebo se alespoň tvářit, že se chápou. Pro mě je to možnost, jak se spontánně vyjádřit a nepřemejšlet nad následkem. Taky je to místo, kde má člověk možnost nahlédnout do hlavy interpretům a poznat, jak přemejšlej. No, a jestli to má nějakou budoucnost? To nevím, nad tím jsem nikdy nepřemejšlel... a asi ani nebudu.