Chatroom s Martinem Synkem: Rapper Smack

Chatroom je zase tady, tentokrát je zpovídaným člověkem pražskej rapper Smack. Jeden z hlavních představitelů tamní grime scény a dvojnásobnej držitel ceny Anděl v kategorii hip-hop níže v rozhovoru zmiňuje, jak to letos s Anděly bylo, jak se dostal ke spolupráci s P Moneym a nebo jak bude vypadat sobotní křest jeho poslední desky Sick. Čtěte!

Hned na úvod, ať si v tom uděláme pořádek. Razíš hudební žánr, kterej jde svým způsobem proti šedi. Jak bys ho hudebně nevzdělanýmu člověku popsal?

Energie, syrovost, nasranost, to hlavně v rapu. V instrumentální podobě je základ Eskimo aka Eski Beat. Takovej divnej hybrid UK Garage, kde dominoval studenej square bass. Hudebně nevzdělanej člověk už je asi ztracenej, ale někdo, kdo je lehce vzdělanej, by mohl vědět. Každopádně, když zmiňuju Eski Beat, mluvím o nějakým prapůvodu – dneska už je Grime strašně rozmanitej a často má blíž k americkýmu 808 soundu.

V sobotu tě čeká velkej křest alba SICK v Roxy, opět si ten klub vyprodal, tak jako minulej rok na jaře i na podzim. Jak se teď cejtíš?

Cejtím se dobře, protože byly i časy, kdy se Roxy nevyprodávalo. A to bylo třeba i s mnohem většíma jménama z UK. Dneska to vyprodám, ať je host jakejkoliv, což je na jednu stranu dobře, na druhou stranu je tady pak otázka, jak moc lidi zajímají ty UK hosti, který jsou třeba pro mě klíčoví. Často jsou to lidi, ke kterejm jsem dlouhou dobu vzhlížel – dá se říct, že díky nim dělám to, co dělám. Co se týče chystaný akce, jsem plnej očekávání, protože to tentokrát bude fakt extra, a to i co se týče stage prvků. Nechci moc prozrazovat, ale bude to bomba.

A neplánuješ se přesunout do většího klubu?

Nejsou moc možnosti, ty větší prostory tady postrádaj atmosféru.

Taky máš na kontě už druhým rokem po sobě Anděla v kategorii hip-hop, btw. na předávání cen jsi vypadal dost nesměle, haha. Jsi teď v roli miláčka kritiků, což je zodpovědnost... Nějaký plány do budoucna?

Už jsem to někde říkal, ty ceremoniály nejsou úplně pro mě, nejsem v tomhle směru asi dost společenskej typ. No, a taky jsem byl dost zhulenej, což jsem si myslel, že mi pomůže, ale úplně tomu tak nebylo. A nevím, jestli jsem miláček kritiků. Pokud jo, tak to vůbec neberu jako zodpovědnost. Vždycky jsem dělal věci podle sebe a v tom budu i pokračovat. Je super, že to někam dozrálo a někdo si toho všiml. Ale může se taky stát, že za rok vydám něco, co ty stejný lidi neoceněj. Přitom já to budu milovat ještě víc, protože každou další věc, kterou vypustím, miluju víc, než tu před tím.

Vzhledem k tomu, že seš v poslední době vnímanej víceméně jako politickej rapper, co říkáš na kauzu okolo velkých Andělů, kdy pár interpretů v čele s Lenkou Dusilovou vyjádřilo nesouhlas s prezidentem Zemanem, na což navazoval docela solidní vyhrůžnej hate na ty muzikanty ze strany prostých lidí...

Nechci bejt vnímanej jako politickej rapper. Spíš jen často mluvím o věcech, co mě serou, a ta situace u nás byla jednou z těch věcí. Anděly jsem neviděl, interprety zapojený ve zmíněný kauze nesleduju, jen jsem o tom celým něco málo četl. Každej by měl mít právo říct svůj názor, pokud tím nikoho neomezuje, neohrožuje. Ty výhružky a komentáře lobotomů jsou už jen přirozeně druhá strana mince. Tyhle lidi nejsou schopný diskuze, bylo by hezký to jen ignorovat a nebrat to vážně. Bohužel je ale průser, že tyhle lidi mají, stejně jako my, v demokracii svůj hlas – a z části díky tomu jsme tam, kde jsme.

Myslíš, že by hudba měla bejt vůbec politická?

Neodvažuju se říct, jaká by hudba měla nebo neměla bejt. Mám rád ten model, kde neexistujou hranice. Navíc miluju punk, ten je z velký části politickej, takže říkám – proč ne?

Ale zpátky k tobě, jméno Smack je už v našich hudebních končinách rozhodně pojem, ale vždycky tomu tak prej nebylo, údajně na tebe pár let zpátky při koncertech lítaly půllitry a podobně...

Půllitry a různý další předměty. A vejš zmíněnejch výhružek jsem si taky užil dost, ale nikdy mi nikdo nic neudělal.

Fanoušci tehdejšího hip-hopu nestáli o ,,agresivní" rap?

Agresivní, tvrdej, jakkoliv tomu chceš říkat. A instra neodpovídající klasickýmu hip-hop schématu jim taky moc nevoněly. Problém byl, že jsme byli úzce napojený na rapovou scénu a nezkoušeli jsme ani hledat jinou cestu. Ale pochybuju, že by nás kterejkoliv jinej žánr tady tehdy přijal nějak vřelejc.

A jak s odstupem času vnímáš svojí poslední desku SICK, změnil bys něco?

Nic bych neměnil, což tak ale vždycky nebejvalo. Dřív jsem ty releasy zpětně dost řešil, teď se spíš soustředím na to, co bude následovat.

V sobotu s tebou bude v Roxy vystupovat několik britských kluků z tamní grime scény. Ty seš obecně známej tím, že hodně kolaboruješ s těmahle lidma, taky máš i nějaký tracky v angličtině. Jak ses vůbec dostal třeba k takovýmu P Moneymu?

P viděl mou show na Hip Hop Kempu a po show mi šel říct, že to byl fire a že chce kolaboraci. To je celkově model, kterej mi vyhovuje. Nejsem ten typ, co by se někam cpal a uháněl lidi kvůli spolupraci. V Roxy bude ještě Jammz, kterej je takovou výjimkou, protože mou show ani neviděl, ale kontaktoval mě na Twitteru kvůli kolabu na jeho projekt už někdy před rokem. Tak jsem ho předběhl s mým projektem – a výsledek je pak track na albu Sick.

A nikdy tě to do UK netáhlo, nemá grime větší potenciál v lokalitě svýho vzniku?

Táhlo. Jezdil jsem tam a jezdím i dál. Udělal jsem pár tracků na tamní projekty, hráli mě na BBC, Rinse i dalších radiích. Už asi dva roky jsem dohodlej se Spyrem, že musíme udělat Rinse Grime Show. ,,Problém" je ale v tom, že, jak to tady je rozjetý, jsem neustále na tour. Kromě toho, když nepočítám Roxy, dělám s Kenzem akce Konnekt v Crossu, kam vozíme UK interprety každý dva měsíce. Moje pozice je vlastně v rámci Grime scény daná, jsem něco jako středoevropskej link, haha. Nicméně se už dýl chystá nějakej delší trip do UK, v jehož rámci budou probíhat studio sessions, live bars na rádiích a samozřejmě taky nějaký ty live shows v klubech.

Ok! Máš dost rád KISSáky, že? Cover posledního alba, nějaký fotky na Facebooku...

Jsou to bozi, původní sestava a éra od ’75 do ’81 je pro mě strašně zásadní. Pamatuju, když jsem poprvý viděl obal Destroyeru. Byl jsem tehdy malej kluk a strašně mě fascinovalo to superhrdinství v tom. Music byla taky skvělá, takže to je prostě láska na celej život.

To chápu. Dřív si hodně psal do médií, co ti to dalo do současnýho stádia? A nikdy ses nechtěl živit vyloženě třeba novinařinou?

Určitě mi to ulehčilo schopnosti v oblasti proma – dneska už klasický články nepíšu, ale promo zprávy jednou za čas jo. Díky týhle minulosti vím, jak na to a je to pro mě celkem easy. Novinařina byla jednou z možností, ale byl jsem mladej a celý to bylo v tý době ještě otevřený. A pak jsem zjistil, že můžu dělat rap – a bylo rozhodnuto.

A nakonec, nedá mi to se nezeptat, sorry. Fakt se dá vydělat v Českým rozhlase hrozný množství peněz? (viz. track Nevíš Co Sem Dělal Dřív)
 
Je to trochu nadsázka, ale musím říct, že pro mladýho teenage parchanta to byly fakt hezký peníze. Myslím, že i dneska by se o těch částkách dalo říct to samý. Zároveň jsem přesvědčenej, že dneska už by tolik peněz parchantům nedali. No, a já to všechno rozházel za nesmysly, haha.
 
Martin Synek