Základem playlistu jsou Mertovy nesmrtelné písně ze 70. a 80. let. (Chtít chytit vítr, Astrolog, Praha magická, Kocovina, Vzdálené výstřely…), v jistém smyslu se za doprovodu kapely a v duu s klavírem jedná o návrat k písničkovosti, tak jak ho ostatně protagonista předvádí na loňském povedeném CD Ponorná řeka.
První dva koncerty tohoto druhu úspěšně proběhly v listopadu (Benešov, Trutnov), koncepčněji se šňůra rozjíždí v únoru 2012. Spousta termínů je ještě v jednání, potvrzené jsou aktuálně tyto:
Termíny:
2.2. Praha, Malostranská beseda
3.2. Jablonec, Na rampě
21.2. Karlovy vary, Paderewski
22.2. Kladno, Dundee Jam
3.4. Rožnov p. Radhoštěm, T-klub (jen v duu s O. Fenclem)
4.4. Opava, Art klub (jen v duu s O. Fenclem)
5.4. Ostrava, Parník (jen v duu s O. Fenclem)
15.6. Dobříš, KD
Vladimír Metra se narodil 20. 1. 1946 v Praze. Vystudoval architekturu na ČVUT, poté ještě na FAMU absolvoval scénaristiku a režii (jeho absolventský film na motivy povídek Oty Pavla Smrt krásných srnců byl za komunismu kultovní záležitostí).
Během studijního pobytu ve Francii začal koncem šedesátých let skládat vlastní písně, první LP deska Ballades de Prague vyšla více méně náhodou v roce 1969 u francouzské společnosti Vogue (dnes má mezi sběrateli cenu zlata).
Další možnosti silně omezila represe režimu, Merta s přestávkami koncertoval, publikoval a pokoušel se o vlastní filmařské projekty, byť oficiálními místy nepodporován.
V sedmdesátých a osmdesátých letech se stal nedotknutelnou písničkářskou ikonou. Prakticky kolem všeho, na co sáhl, vedla zdejší kritika oslavné tance. Básnické texty, ojedinělá hra na kytaru a písně jako Chtít chytit vítr nebo Omamná květina pravdy vynesly Mertovi statut svojského muzikanta, který se nenechá nikým svázat.
Na první oficiální domácí album si musel počkat až do roku 1978, o deset let později vyšlo syrové dvoj-LP s živým záznamem koncertu v Malostranské besedě, kde nechybí ani Praha magická, Dezertér či Kocovina.
Po letech čekání následovalo CD Filmy v hlavě, jímž Merta stvrdil svou roli intelektuála naprosto nezapadajícího do černobílé schematičnosti společenských poměrů.
Z množství dalších aktivit zmiňme spolupráci se souborem židovských písní Mišpacha, barokní a renesanční hudbu s Janou Lewitovou nebo aktuální kooperaci s Mišíkovými Etc…, která vyústila v nové, nezvykle zpěvné CD Ponorná řeka (květen 2011).
Hromosvod byl založen na podzim 1994 jako dětská kapela, postupně se přes různá demo-alba vypracoval až k cd 17 lízátek, které vyšlo na jaře 2004 u renomovaných Indies Records (před zaplněným pražským Rock Café ho pokřtil zpěvák Pavel Bobek). V propagačních materiálech vydavatel označil Hromosvod jako „velkou naději českého folk-rocku a následovníka legendárních Č.P.8.“
V květnu 2006 vyslal Hromosvod do světa své druhé oficiální album s názvem Svitavy ověnčené pozitivními novinářskými ohlasy a posvěcené Jaroslavem Hutkou. Rok 2007 korunoval postup do mezinárodního finále Porty (vzhledem ke stylu kapely poněkud nečekaný), úspěšnou sezónu Hromosvod ve velkém stylu zakončil koncertem před zaplněným Hlavním náměstím v Bratislavě. Po festivalovém reji let 2008-09 začala kapela pracovat na novém, v pořadí třetím CD Zimní čas, které vyšlo koncem na podzim 2010. Slavnostní křest za účasti Vladimíra Mišíka proběhl ve vyprodané Malostranské besedě, na aktuální koncertní šňůře se Hromosvod přidružil m.j. k Jablkoni (šestidenní moravské turné) nebo k Etc…
Skupina má za sebou přes 300 koncertů. Hraje písničkový folk-rock, který se díky nástrojovému obsazení (housle, příčná flétna) a aranžérské pestrosti mírně vymyká tradičním proudům. Domovskou scénu má Hromosvod v Balbínově poetické hospůdce a v Malostranské besedě, nechybí v mimopražských klubech a především je kapelou festivalovou – napříč žánry a včetně hlavních scén největších tuzemských open-airů (Sázava fest, Benátská noc, Vinohr. Vinobraní, Okolo Třeboně, Folkový kvítek, Prázdniny v Telči, Loděnica Piešťany…).
Jako předskokany si Hromosvod vybrali m.j. Vladimír Mišík, Michal Hrůza, Marsyas, Lenka Dusilová, Jablkoň, Nerez, Druhá tráva, Fleret, Luboš Pospíšil či Schodiště.