Vít Hilenka: Vyšívání přišlo přirozeně s kulturou, kolem který se motám

Vít Hilenka je vyšívač, krejčí, prostě textilní tvůrce. Jeho médiem je denim a nejčastěji ho najdete v obchodě Levi's, kde v rámci "koutku" Tailorshop upravuje džíny i bundy. Chcete trochu potrhat kalhoty, přidat nášivky, vyšít křídla? Provede to dokonale. Co je tenhle kluk zač a co dělá kromě upgradu levisek?
 
Je jehla a nit tvůj první způsob tvlrčího vyjádření, nebo jsi předtím dělal (případně ještě děláš) i jiný kreativní věci?
Už odmalička se snažím hodně kreslit a vždycky jsem byl vyznavačem extrémních sportů, což se dá taky považovat za určitou formu sebevyjádření - zkusil jsem všechno od skateboardingu až k BMX, na kterým se pořád ještě občas svezu, ale kvůli práci a dalším povinnostem na něj už nemám tolik času. A rozhodně nemůžu opomenout domácí tetovací seance s mou drahou polovičkou (haha:D).
Co tě vůbec přitáhlo k šití?
Jako malej kluk jsem se doma občas nudil, tak jsem vytáhnul mamino šitíčko a zkoušel si v ruce ušít třeba pouzdro na telefon z maskáče a tak.
Pak přišel věk, kdy se člověk musí začít živit sám, a s ním práce v retailu a Levi's. A s Levisem po čase i Tailorshop, který mi takříkajíc spadnul do klína ve chvíli kdy už jsem začal být unavený prodejem, takže mi přišlo naprosto nenucený naučit se něčemu novýmu a pohnout se trošku jiným směrem.
A výšivka - to se stalo jak? Není to pro kluky úplně obvyklé, ale zas když člověk vidí ty cool věci, co děláš, není to nějaké blbnutí s lístečky a nepůsobí to nijak holčičkovsky, hehe.
Vyšívání přišlo přirozeně s tou kulturou, kolem který se motám, přes merch hardcorovejch kapel, přes mírnou fascinaci motorkářskýma klubama, až po tetování a kreslení. Jsem vizuálně založenej člověk a ještě k tomu si potrpím na ojedinělost. Takže odlišit svojí džinovou bundu od všech ostatních na ulici pro mě byla výsada, kterou jsem si prostě nedokázal odepřít.
Výšivky, co děláš na džísky a další denimové věci, mi připomínají svou estetikou tetování. Vidíš tyhle věci nějak propojeně? Je džíska kůží s kérkama, kterou pověsíš, když přijdeš domů?
Drtivá většina mých prací je přímo ovlivněna tetováním. Snažím se budovat si určitej rukopis používáním native american motivů, což je samo o sobě silně spojeno s tetováním a shodou okolností to krásně zapadá do konceptu americký značky se vztahem k historii a vlastnímu dědictví, jako je Levi's. Jako kůži s tetováním, co můžu doma pověsit na hřebík, to zase ůplně neberu,protože mi jde ve většině případů pouze o estetiku. Na druhou stranu je skvělý, když zákazník má představu o tom, co chce a co tím chce vyjádřit. To mám potom ze svojí práce největší radost.
Ostatně sám máš hodně kérek, jaký je tvůj vztah k tetování?
Miluju ho, a už si ani nedokážu představit, kdo bych byl, kdybych ho neměl. Mám tetování, co pro mě mají osobní význam, i taková, co jsou čistě o estetice, a nakonec i taková, co jsou prostě jen sranda. Všechna tetování jsou fajn… dokud to není maltézský kříž s číslem 88.
A jak se stalo, že jsi začal "tunit" věci pro Levi's?
Já už jsem tam skoro součástí inventáře, ve firmě jsem už přes 5 let a přibližně před 2 lety se rozjel celej ten koncept upravování a tuningu kalhot a džísek a já v něm našel ten správnej stimul.
Tailorshop je celosvětová záležitost, v několika zemích je to už na takový úrovni, že vzniknul sesterský projekt s názvem Lot1, kde se šijou džíny přímo na míru, k čemuž u nás bohužel zatím není dost perspektivní trh. A zdá se, že už se o mojí práci začíná mluvit, což je pro mě jako malý zázrak….
Proč zrovna denim? Baví tě jeho trvanlivost, historie, nadčasovost?
Přesně! A taky jeho ryzí charakter, není to materiál jen pro smetánku, je to látka, co oblíká svět, od dělníků až po lidi, jako je Bill Gates, nezáleží na tom, kdo jsi, džíny máš doma ve skříni pravděpodobně stejně jako všichni ostatní, a navíc je to materiál, se kterým se velmi snadno pracuje a jako jeden z mála krásně stárne.
Pomalu vzniká tvoje vlastní značka, v jakém je stadiu?
Já a můj nejlepší kamarád milujeme workwear a denim, oba máme jasnou (zaplaťpánbůh stejnou) představu o tom, co chceme nosit, co se nám líbí, a jakej druh podniku sami rádi podporujeme (malý, lokální, rukama a srdcem), já si začal šít vlastní džíny a vesty a došlo nám, že to tady prakticky nikdo nedělá. Momentálně jsme ve fázi tvorby log, vychytávání střihů a šití prototypů, je to dlouhá cesta a oba jsme profesně dost vytížení takže to jde pomaleji než bychom chtěli, ale hýbe se to kupředu…naštěstí.
Když jsme se potkali na otvíračce Levi's Storu, ukazovals mi fotky vychytaných denimových pracovních zástěr. Proč děláš zrovna ty, pro koho jsou? Na kolik jedna přijde a co má člověk dělat, když by ji chtěl?
Pracovní zástěry jsou možná první produkt, co pustíme do světa. Zástěra je krásný kus, který má jasný účel, na nic si nehraje a přesto se na něm dá odrazit kvalita zpracování, knowhow a velká míra prémiovosti. Což je přesně ta myšlenka, na které je celý brand postavený. Dá se velmi snadno upravit pro konkrétní potřeby mechaniků, barberů, baristů a nakonec i krejčích. Cena se bude hodně odvíjet od nákladu, složitosti a použitého materiálu, ale bude to řádově od 1500 až po 2500, u všech se samozřejmě počítá s použitím prvotřídních japonských či amerických selvedge denimů, měděných či bronzových nýtů a knofliků. Bohužel zatím neexistuje žádný eshop ani možnost přímého nákupu, ale kdo by ji opravdu chtěl, tak si může dát tu práci, najít si mě na facebooku a kontaktovat mě.
Jakou posloucháš muziku?
Vesměs kytarovou, hardcore, hardcore punk a posledních pár let i hodně folku, ale nepohrdnu ani kvalitním beatem a kvalitním textem u rapu…
Co je nejcennější věc, kterou máš?
Z materiálních věcí je to určitě šicí stroj, kolo a asi tak pul tuna džínů a džísek, co se mi válí všude po bytě. Z těch nemateriálních je to doufejme zdravej rozum a dvě zdravý ruce. A ze všeho nejcennější jsou lidi, co ve mně věří a podporujou mě v mým pošetilým snu někdo bejt a něco vytvořit. Ať už jsou to lidi z Levisu, co mi poskytují zázemí a příležitosti, nebo lidi z mých nejbližších, jako moje milovaná holka Markéta, můj bratr ve workwearový zbroji, přátelé a rodina v čele s mámou, co je na mě až nepatřičně hrdá (čau mami!), kteří mi dávají energii a pocit vyjímečnosti. Je to šílený klišé, ale bez nich by ze mě byl asi hroznej lenoch.
Co chceš, aby tady po tobě zůstalo? 
Tahle je těžká:D Chtěl bych, aby po mě zůstalo hodně věcí, u kterých se obávám, že nebudu mít možná nikdy možnost ovlivnit. Ale bylo by rozhodně fajn se podílet na přetváření myšlenek lidi o oblékání, co se dopadu na životní prostředí, udržitelnosti a podpory lokálních malovýrobců týče. Byl bych velmi rád, kdyby lidí víc koukali na to co a od koho nakupují a koukali víc do hloubky věci. Rád bych, aby si každý uvědomil, že every customer and every purchase matters! 
Jaký je tvůj rok 2017 a co během něj chceš ještě zažít?
Zatím musím říct, že moc dobrý! Chtěl bych se na konci roku smět poplácat po rameni a říct si, že první kolekce nejen mně udělala opravdovou radost, to by bylo moc fajn. A rozhodně bych chtěl letos víc cestovat než vloni. Podívat se na denim veletrhy jako je Selvedge run v Berlíně nebo Denim Days v Amsterdamu. A konečně si splnit další sen a udělat si papíry na motorku…