Velikonoční tip: Mileniny recepty ve Studiu Hrdinů

Studio Hrdinů uvádí hru
Simona Petrů / Kamila Polívková: Mileniny recepty
výprava a režie: Kamila Polívková
dramaturgie a textová spolupráce: Jan Horák
hrají: Naďa Kovářová, Ivana Uhlířová
Hra se hraje v pondělí 21. 4. od 20:00 ve Studiu Hrdinů, Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47, Praha 7.
 
web: www.studiohrdinu.cz
program na duben a květen 2014: program Studia Hrdinů
facebook Studio Hrdinů
 
 
Už konečně do prdele
s pravou podstatou věci
a nejen prdelkovat okolo
s recepty na zlepšení společnosti
(Egon Bondy, Deník dívky, která hledá Egona Bondyho)
 
Skutečné osudy Mileny Jesenské a Honzy Krejcarové se staly výchozím materiálem dialogu dvou žen, matky a dcery rekapitulující svůj život v kuchyni – centru domova a rodinného života, který ani jedna z nich v harmonické podobě nikdy nezažila.
 
Snahou není dokumentovat životy Jesenské a Krejcarové. Už ve spojení těchto dvou reálných postav v jednom čase a prostoru je obsažena fabulace a osobní interpretace jako princip vyprávění.  Z fragmentů vzpomínek a myšlenek jsou složeny vlastní obrazy intimního světa dvou žen, jejichž životy rámuje „šílené“ 20. století. Dobové prameny v inscenaci Mileniny recepty neslouží k rekonstrukci, vedou spíš k vytvoření určité emocionální stopy, která je v autentických dokumentech patrná a pojí se s vlastními myšlenkami a prožitky tvůrců.
 
 
Milena Jesenská, významná česká novinářka, známá především jako adresátka Kafkových „Dopisů Mileně“ zemřela v roce 1944 v koncentračním táboře Ravensbrück, když bylo její dceři Janě (Honze) Krejcarové jedenáct let. Honze v roce 1969 vyšla kniha Adresát Milena Jesenská, která byla posléze přeložena do několika světových jazyků a vzbudila rozruch nejen mezi tehdejší českou kulturní elitou. Honza Krejcarová, po jednom ze svých manželů Černá, po sobě kromě těchto vzpomínek na matku zanechala sice nepříliš rozsáhlé, ale v kontextu českého undergroundu osobité literární dílo (V zahrádce otce mého, Clarissa). V období od konce 40. do začátku 60. let pak inspirovala a fascinovala mnoho svých současníků, především Egona Bondyho, jehož byla i milenkou. Jejich vztah nejlépe charakterizuje Honzin milostný Dopis, který je sám o sobě svébytným literárním dílem. Pro Bohumila Hrabala byla „černou labutí s poraněným křídlem“.
 
 
Kamila Polívková, scénografka a kostýmní výtvarnice, režisérka - narozena roku 1975, vytvořila desítky výprav k českým i zahraničním inscenacím, z nichž mnohé získaly řadu ocenění a hrály se na významných českýchi zahraničních festivalech. V roce 2009 byla v kategorii Scénografie nominovaná na Cenu Alfréda Radoka za výpravu k inscenaci Lvíče a v roce 2010 v kategorii Talent roku mj. za režii hry Ö. von Horvátha Víra, láska, naděje (obojí v Divadle Komedie 2002-2012), představitelka titulní role Ivana Uhlířová obdržela cenu Alfréda Radoka za Hlavní ženský herecký výkon. Působí na divadelních scénách v české i v německy mluvící kulturní oblasti (Divadlo Komedie 2006-2012, Národní divadlo Praha, Deutsches Theater Berlin, Staatsschauspiel Dresden, Residenztheater München, Schauspielhaus Hamburg a Zürich, Düsseldorfer Schauspielhaus a další). Za kostýmní výpravu k filmuOdpad město smrt v režii Jana Hřebejka byla nominovaná na Českého lva 2012. Režie: Thomas Brussig: Hrdinové jako my (Divadlo Komedie 2009), Ödön von Horváth: Víra, láska, naděje (Divadlo Komedie 2010), Katharina Schmitt: SAM (Divadlo Komedie 2012), Vladimir Sorokin: Den opričníka (Studio Hrdinů 2013).