Tip na ubytování v Plzni: Za 400-600 do "bydlíku" pro kočovníky

DEPO2015 v Plzni má na nádvoří velkou exteriérovou výstavu NOMÁDI o lidech, kteří chtějí nebo musí být na cestách, a zároveň divákům nabízí zážitkové nocování v sedmi nomádských příbytcích. Výstava i možnost přespat trvá do 31. října 2017. Bookujte na Airbnb.
 
Verdikt protišedi: Bydlíky jsou roztomilé a na léto je to bezvadná alternativa kempu nebo hostelu.
Depo 2015 nabízí hygienické zázemí, kavárnu a inspirativní sdílené dílny - plus kulturní program.
Nádraží je pár minut od vás.
Přespat ve stanu či boudičce může být hezký a romantický prvek vašich prázdnin nebo dovolené.
 
Tisková zpráva:
Především streetartoví umělci, kteří mají zkušenost s uměleckou existencí na ulici a bez střechy nad hlavou, ale také designéři a architekti, reflektují ve svých objektech a venkovních instalacích téma nomádství a života na cestách. Jejich díla mohou diváci také sami vyzkoušet a přespat v nich – Nomádi jsou první výstavou, na kterou se „vstupenky“ prodávají přes portál AirBnB. Zážitkové bydlení v dočasných a mobilních příbytcích nabízí nocování v plátěném stanu na střeše trabanta a favorita, v karavanu na solární pohon, miniaturním „pin-up house“ nebo zavěšeném stanu přímo na nádvoří DEPO2015. Podobu dlouhodobějšího bydlení pro celou rodinu navrhli studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni inspirovaní stanem Better Shelter nadace IKEA, původně určeném pro uprchlíky.
 
„K tématu nomádství na výstavě přistupujeme široce. Na jedné straně monitorujeme kulturu dočasných či provizorních příbytků, na straně druhé se prostřednictvím uměleckých objektů a intervencí dotýkáme průvodních znaků, životního stylu i názorů lidí na cestě. Upozorňujeme jak na obecné pocity nestability, obtížné nacházení komunikace nebo politiku neustálého dohledu, tak na vizuální projevy alternativních subkultur či reflexi situace na okraji společnosti,“ přibližuje výstavu kurátor Radek Wohlmuth.
 
V jeho kurátorském výběru se představuje nastupující i etablovaná generace umělců, kteří často nezveřejňují svoji pravou identitu, ale s tou tvůrčí si získali pevné místo na české výtvarné scéně. Mezi vystavenými umělci jsou například TRON, ToyBox, TIMO, Pavel Karous, Artur Magrot, Matěj Frank nebo Čestmír Suška a další. Architekti a designéři pak ve výběru Jiřího Sulženka a Kristýny Jirátové přinášejí utopická, inovativní nebo neobvyklá řešení mobilního bydlení. Inspirativní nomádské bydlení představí například Mobilní architektonická kancelář nebo Vojtěch Valda.
 
Architekturu a volné umění pak na výstavě doplní dokumentární fotografie improvizovaných obydlí z humanitárních misí z archivu Lékařů bez hranic. Jiný pohled na dočasnou architekturu pak představují provokativní projekty prezentované ve filmovém dokumentu Microtopia, které výstava přibližuje na fotografiích.
 
Tématu nomádství je věnovaných také několik tvůrčích dílen japonské rezidentky Nozomi Watanabe. Vyrobit si svou nomádskou hvězdu budou moci děti 17. 6. a 21. 6. také dospělí. Ve čtvrtek 22. 6. vystoupí kapela UŽ JSME DOMA.
 
Výstava je financovaná mimo jiné prostřednictvím crowdfundingové kampaně Nocuj jako nomád na portálu HitHit, kde hlavními odměnami jsou právě přenocování v objektech výstavy. Kampaň trvá do 25. června.
 
LANDSCAPE FESTIVAL v DEPO2015
Současně s Nomády v DEPO2015 začínají další tři inspirativní výstavy v rámci festivalu Landscape zaměřené na téma veřejného prostoru. „Industriální topografie: architektura konverzí“ představuje úspěšné proměny industriálních objektů pro nové využití na příkladu konkrétních plzeňských proměn Moving Station, DEPO2015, Plzeň - Zastávka, Techmania a Staré varny v Plzeňském prazdroji. Druhá výstava CZECHSCAPE se zaměří na téma současné české krajinářské architektury, kombinující obraz samotné krajiny, zahradních prostor i krajiny městské. Třetí z výstav, Zelená střecha roku, představuje to nejlepší, co se v posledních letech v České republice odehrálo na poli ozeleňování střech, fasád a jiných stavebních konstrukcí.

NOMÁDI / DEPO2015 od 15. června do 31. října 2017
Výstava NOMÁDI je zdarma přístupná denně od 9:00 do 19:00 na nádvoří DEPO2015, Presslova 14 v Plzni.
Autor námětu: Jiří Sulženko
Kurátoři výstavy: Radek Wohlmuth, Jiří Sulženko, Kristýna Jirátová
Grafika: Martin Svoboda
Výroba a stavba: Ivo Opl a Makerspace DEPO2015, zastoupení umělci a architekti
Vystavení umělci a architekti:
MAK / mobilní architektonická kancelář, Pavel Karous, Vojtěch Valda, Joyride Tent, Tentsile, Artur Magrot, Čestmír Suška, Galerie Jedna hodina (Eliška Perglerová a Iveta Čermáková), Jakub Geltner, Landscape festival, Matěj Frank, Nozomi Watanabe, TIMO, Toy Box, TRON, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni
 
K přespání nabízíme tyto nomádské příbytky:
Outsider/Favorit od Pavla Karouse (pro max. 1 osobu) / 400 Kč/os/noc
Stan na střeše Trabanta (pro max. 2 osoby) / 400 Kč/os/noc
Stan Joyride na střeše Favorita (pro max. 2 osoby) / 400 Kč/os/noc
Karavan MAK / Mobilní architektonická kancelář (pro max. 1 osobu) / 500 Kč/os/noc
Zavěšený stan Tentsile (pro max. 2 osoby) / 500 Kč/os/noc
Dům „France“ / Trikolora (pro max. 2 osoby) / 600 Kč/os/noc
Rodinný camping stan s interiérem od studentů FDU LS ZČU (pro max. 4 osoby) / 600 Kč/os/noc
 
Rezervovat ubytování v jednom ze sedmi příbytků můžete na emailu nomadi@depo2015.cz nebo na webovém portálu www.airbnb.com. Více o programu i podmínkách přihlášení najdete na www.depo2015.cz a www.facebook.com/nomadidepo2015
 
Partneři výstavy:
Město Plzeň, Plzeňský kraj, Ministerstvo kultury České republiky, IKEA Česká republika, Solar Economics, Tentsile, Hotel Angelo, Bohemia Sekt, Boels, Kiss Radio.

 
Kontakt pro média:
 
Mirka Reifová, PR, +420 606 090 801, reifova@depo2015.cz
Kristýna Jirátová, kurátorka výstavy, +420 777 631 343, jiratova@depo2015.cz

Profily vystavujících umělců:
 
Matěj Frank / DIALOG
*1989. Intermediální umělec Matěj Frank je schopen se stejně tak vyjadřovat pomocí velkoformátové kresby jako performance. Ve své tvorbě se zabývá prostorem a jeho vymezováním skrze parametry obecných projevů lidství, stejně jako vazbami na čas, pohyb a zvuk. Jedním z jeho zásadních témat je ale i ztráta komunikace ve světě typickém nadměrnou produkcí často protichůdných informací, které mají v konečném důsledku spíš zavádějící charakter a jejichž důsledkem je vzájemná netolerance a nepochopení. Pracuje s bazální symbolikou lidského těla, přemýšlí nad vytvářením osobních hranic a snahou o nacházení způsobů jejich překračování.
Jeho aktuální interaktivní instalace vybízí k zastavení se a hledání společné řeči tak, jak ji představuje vstřícný dialog. Na jedné straně vyslovování názoru, na straně druhé naslouchání. Pak zase naopak, samozřejmě.
 
Jakub Geltner / SATELIT
*1981. Práce Jakuba Geltnera mají na první pohled velmi často téměř neosobní parametry blízké čistě technickému vyjádření. Ve své tvorbě využívá nejen architektonické tvarosloví, ale své typické prostorové objekty nebo instalace vytváří téměř zásadně z komponentů audiovizuální či sledovací techniky, především průmyslových kamer a satelitních parabol. Nositelem významu u něj většinou bývá sám předmět, který působí na základě své tvarovosti, ale někdy také jeho konkrétní umístění ve veřejném prostoru. Jakub Geltner ve své práci často atakuje rovinu absurdity, aby upozornil na to, co sami už za absurditu nepovažujeme.
Jeho zacyklený objekt, který tvarem může připomínat třeba planetu Zemi, zřetelně zviditelňuje, jak rychle se v dnešní době šíří informace, ale zároveň reflektuje i big-brother efekt, tedy neustálé sledování všech a na každém kroku.
 
Artur Magrot / KYVADLA
*1985. Artur Magrot vyšel ze streetartové scény, aby dospěl ke konceptuálnímu vyjadřování týkajícímu se subtilních dispozic lidského života v současném světě, které vycházejí z přijatých společenských stereotypů a konvencí. Sám se pak snaží o jejich nabourávání. Nevyhýbá se při tom ani guerillovým akcím pracujícím s momentem překvapení, jako jej přinesla například série akcí s rušičkou telefonního signálu. Velmi významnou součástí jeho uměleckého uvažování je sociální rozměr. Obecně jeho tvorba odkazuje ke společenské nestabilitě a upozorňování na ni.
Výjimkou není ani nejnovější série jeho kinetických objektů, která ovšem může přinést i řadu dalších překvapivých zjištění. Jedním z nich je to, že právě pohyb může být jednotícím znakem jinak zcela odlišných entit.  
 
Timo / STREET ARTOVÉ ZÁSAHY
Timo je v současné době nejvýznamnějším českým streetartistou. Jako jeden z mála známých autorů se důsledně snaží chránit svojí identitu. Jeho pseudonym je odvozený z latiny, kde timor znamená strach. Také on ve své osobě spojuje absolutorium na vysoké umělecké škole a graffiti kořeny. Jeho jméno je spojeno především s prostředím Brna a jeho okolí. Patří mezi umělce, které je možné zařadit mezi angažované, nevyhýbá se ironizujícím politickým komentářům ani kritice konzumního způsobu života a antihumánních firemních strategií. Typickým způsobem vyjádření je pro něj glosa ve formě krátkého nápisu ve veřejném prostoru.
Kartografická instalace reaguje nejen na vlnu domácího xenofobního nacionalismu, ale i ne/nápadnou rozpínavost, která je v něm přítomná. To vše v češtině, které v podstatě nikdo nerozumí.
 
Michal Škapa aka TRON / ÁČKO, ZET, POSED
*1978. Michal Škapa aka TRON patří mezi writery, kteří překročili hranice mezi ulicí a galerijní scénou. Už dlouho patří k lídrům české graffiti komunity, kde se řadí k první generaci sprejerů hned po průkopnících. Prošel zřejmě nejrespektovanějšími pražskými crews - legendární DSK a provokativní CAP. Jeho práce je charakteristická svou bipolaritou. Na jedné straně pracuje s reálným obrazem vycházejícím z komiksové estetiky, na druhé s vlastní verzí „kaligrafického“ písma na pomezí lineární expresívní abstrakce. Graffiti vnímá jako základní materii, která pokrývá a zároveň často nevybíravě komentuje okolní svět. Fonty, kterými zaplňuje své obrazy i objekty mají základ v brazilském pixação, tedy písmu výrostků ze slumů na okraji společnosti zachovávajícímu si dravost původního graffiti. Nejjednodušší informaci, kterou předává, je to, že když něco nedokážeme přečíst, neznamená to automaticky, že to nemá význam.
 
Toy_Box / ŠABLONY
Anarchistická autorka komiksu faktu, stripů, ilustrací a kresebných intervencí ve veřejném prostoru s výrazným rukopisem a ještě výraznějším sociálním přesahem. Jedna z mála žen, která dokázala pod svým nickem získat respekt v prostředí ulice, stejně jako na oficiální výtvarné scéně. Od bombingu a tagování přešla k velkoformátovým figurálním polepovým kresbám, kterými komentuje naše tady a teď. Umisťuje je v městské krajině, nekompromisně upozorňuje na bezpráví a staví se za ty, kterým schází hlas, ať jsou to menšiny nebo zvířata ve velkochovech. Ne náhodou bývají její kresby podobně jako většinové vidění světa černobílé. Portréty reálných libeňských bezdomovců přenesených do Plzně mimo jiné připomínají, že jde o konkrétní lidi, kteří mají vlastní tvář, osudy i názory.
 
Čestmír Suška / JURTA
*1952. Umělec, který vymezoval prostor českého postmoderního sochařství. Pracuje v různých materiálech od hlíny, přes sklo, dřevo po kovové průmyslové prefabrikáty, které svými zásahy „redesignuje“ v objekty s novou krásou a významem. Ve své tvorbě se zabývá základními kategoriemi, jako jsou vnitřní a vnější, organické a geometrické, světlo a tma, jejich vzájemné vazby, kontrasty, ale i pronikání. Má smysl pro monumentální výraz, archetypální tvarosloví se symbolickým podtextem, ale nezříká se ani znakového ornamentu, který dodává jeho industriální trash-estetice křehké vyznění.
Fakt, že bytelnost se s nomádskou tradicí nevylučuje, dokazuje i jeho kovová Jurta, trochu funkční obydlí, trochu pomník.
 
Iveta Čermáková, *1988, Eliška Perglerová, *1987 / GALERIE 1 HODINA
Vizuální umělkyně, které pracují jak samostatně, tak jako autorská dvojice. Pohybují se na pomezí užitého a volného umění. Vztah mají především k prostorové tvorbě, zabývají se vnímáním a prožíváním konkrétního místa z hlediska kontextu, případně jeho změny. Specifický význam v jejich tvorbě hraje také procesuálnost a interaktivní prvky. Výsledkem jejich práce bývá nejčastěji instalace nebo monumentální objekt. Specifickým tématem se pro ně stal galerijní prostor pojímaný jako aktivní prostředek k zintenzivnění prožitku zdánlivě všedních věcí. Nejiné je to i v případě jejich kočující Galerie Jedna hodina, která vám ukáže notoricky známá i stokrát přehlédnutá místa tak, jak jste je ještě nikdy neviděli.
 

Architekti a designové realizace na výstavě:
 
Vojtěch Valda / Dům „France“ (Trikolora)
Architekt Vojtěch Valda se věnuje navrhování tzv. Pin-Up Houses, tedy jednoduše a levně konstruovaným domům. Koupíte si projekt s detailním postupem, materiál a domek si jako skládačku sami postavíte. Projekt je úspěšný především ve Spojených státech, kde vystupuje architekt pod pseudonymem Joshua Woodsman.
Domek Trikolora, který nám Vojta Valda zapůjčil na výstavu Nomádi, je prototypem, který vznikl díky dlouhodobým zkušenostem s navrhováním drobných domků. Stojí 29 900,- Kč a postavíte ho ve třech lidech za tři hodiny. Domek je sestaven z 21 samostatných panelů, má rozlohu 7 metrů čtverečných, je útulný a praktický. Velmi klasický exteriér se sedlovou střechou a okny zvýrazňuje jeho barevnost, která odráží francouzskou trikoloru – modrá, bílá a červená. Modrá část domku, oddělená multifunkčními policemi, slouží jako ložnice a místo pro odpočinek. Bílá část domku se stolkem a židlemi je část obytná, využívaná především přes den. V červené části je umístěna kuchyň, kamna na dřevo a topení.
 
Pavel Karous / Outsider (Škoda Favorit)
Sochař Pavel Karous je obzvlášť citlivý na třecí plochy, na kterých se setkává obyčejný život doby a každodenní estetika. Proto je naším největším znalcem umění ve veřejném prostoru období normalizace, které nejen dokumentuje a popularizuje, ale ukazuje na něm také často ambivalentní a paradoxní vztah autorské kvality a společenského a politického kontextu.
I proto si pro výstavu NOMÁDI a jako naplnění úkolu „levného“ a mobilního bydlení dostupného všem, včetně bezdomovců, vybral symboliku tvarosloví auta Škoda Favorit. Favorit jako ikona úspěchu rodícího se českého kapitalismu (vyráběný právě 30 let) je v Pavlově přístupu svléknutý na základní objem a přetvořený na jednolůžkové obydlí pro kohokoli, kdo je pravým opakem úspěšného kapitalisty, ať už dílem osudu nebo vlastního rozhodnutí.
 
MAK - mobilní architektonická kancelář / Karavan za kolo na solární pohon
Mobilní architektonickou kancelář tvoří Adam Wlazel a Kateřina Videnová. Jako architekti akcentují ve své práci sociologický a aktivizační rozměr, zřejmě i jako důsledek několikaleté spolupráce s berlínským studiem Raumlabor, klíčovými představiteli tohoto přístupu. Několik let věnovali letní měsíce objíždění všech koutů České republiky se svým karavanem a pomáhali s architektonickou revitalizací venkova realizacemi těch nejdrobnějších staveb ve spolupráci s místními obyvateli. Karavan přestavěli i pro Goethe Institut na mobilní kavárnu Rixbox.
Pro výstavu NOMÁDI se rozhodli posunout mobilitu karavanu až na hranice možností. Jako nejlehčí variantu mobilního obydlí navrhli karavan připojený za kolo. Navíc zapojují i nejnovější technologie: fotovoltaický panel pohánějící elektromotor umístěný přímo v karavanu. Nezávislejší na cestách už být asi nemůžete.
 
Studenti Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara ZČU v Plzni / Interiér pro stan Husky
Studenti Ateliéru Designu nábytku a interiéru na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni dostali od své vedoucí ateliéru Jany Potiron nelehký úkol. Nomádství jako povolání, životní styl nebo vynucený dočasný stav? Produktů a nábytku, které nomádi používají je mnoho. Společnou charakteristikou všech věcí je možnost bez obtíží je přesouvat z místa na místo. Jsou to věci, kterých si ceníme pro jejich praktičnost a funkčnost, variabilitu, materiálovou nebo výrobní jednoduchost, nízkou cenu. A tak začal vznikat interiér stanu pro současné nomády očima studentů designu.
 
Prvotní inspirací jim byl úspěšný projekt Better Shelter, velký stan pro uprchlíky, vytvořený IKEA Foundation. Získat jeden stan pro výstavu ale bylo z důvodu minimálního odběru 96 kusů, což je náplň jednoho lodního kontejneru, nereálné. Proto jsme se rozhodli pro podobně velký stan Husky. Ikea ovšem na spolupráci s nadšením kývla a poskytla studentům materiál k práci. V návrzích studenti využívají nábytkové prvky Ikea v nových kreacích, které odrážejí vnímání nomádské praktičnosti a udržitelnosti každého z autorů i týmový pohled na design, orientovaný na základní potřeby člověka, design morální a užitečný. Finální návrh je realizovaný jako ubytovací jednotka pro 2 až 4 osoby s množstvím specifických úložných prostor a místem pro setkávání nebo práci. Vše s ohledem na nenáročný rozpočet, možnost variability a snadného skládání.
Autory návrhu jsou studenti: Kateřina Baurová, Monika Beníšková, Kateřina Bobková, Aneta Drobná, Dominika Husová, Adéla Nocarová, Daniel Skočil
 
Joyride
Za značkou Joyride stojí pár mladých dobrodruhů, kteří rádi cestují autem, a tak si na něm vyrobili vlastní domov. Designové autostany tvoří zákazníkovi přímo na míru a snaží se, aby pro ně cestování autem bylo co nejpohodlnější a nejstylovější. Stany vynikají použitím nano materiálů v propojení s funkčním designem, malými přepravními rozměry a především také cenovou dostupností. Pro výstavu Nomádi zapůjčil Martin Charvát stan v retro provedení, který se přímo hodí na střechu našeho Favorita.
 
Tentsile tree tent
Nápad postavit stan pro uchycení v korunách stromů vzniknul v hlavě cestovatele a milovníka přírody Alexe Shirley-Smithe. Ten přemýšlel, jak se aktivně zapojit do debaty o změně klimatu a záchraně původních lesních porostů všude na světě a zároveň vytvořit zázemí pro všechny, kdo se záchraně stromů chtějí věnovat přímo na místě. Od roku 2012, kdy vznikly první prototypy stanu Tentsile, si tento koncept visuté „hamaky“ zavěšené na třech bodech přímo mezi stromy, získává stále více sympatií cestovatelů i novinářů. Od chvíle, kdy Alex Shirley-Smith ušil první, druhý a desátý stan se jeho firma rozrostla tak, že dodává stany po celém světě a zaměstnává přes 20 lidí. I díky tomu můžeme vyzkoušet Tentsile v České republice. Alex Shirley-Smith také pomáhá se stanem všude tam, kde to je potřeba, kdy např. při povodních a sesuvech půdy umožnuje stan Tentsile rychlé vyřešení potřeby přenocování v bezpečí.
 
Střešní stan na Trabant 601 Universal
Internet je plný bizarních fotek z východoněmeckých kempů plných Trabantů se zvláštně špičatým stanem na střeše. Nechtěli jsme, aby co nejvěrnější kopie tohoto unikátu chyběla na výstavě NOMÁDI. Mírně upravenou verzi konstrukce pak vyrobili mistři v Makerspace DEPO2015.
 
Jakub Hepp /  Povrchní zahrady
Instalace s výstavou je součástí Landscape festivalu.
Expozice Povrchní zahrady společně s výstavou Zelená střecha roku návštěvníkům přibližuje problematiku ozelenění střech a fasád budov s důrazem nejen na design a technologie, ale také udržitelnost a životní prostředí. Výstava uvnitř kontejnerů prezentuje výsledky tří ročníků soutěže Zelená střecha roku. Představuje to nejlepší, co se v posledních letech v České republice odehrálo na poli ozeleňování střech, fasád a jiných stavebních konstrukcí.
 
DEPO2015 je kreativní zóna v Plzni, která sídlí v bývalém depu dopravního podniku. Vznikla v rámci projektu Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 a je jeho nejviditelnějším pokračováním. Kromě toho, že kreativcům, designérům a kutilům dává možnost využít otevřenou dílnu Makerspace, sdílené kanceláře nebo vzdělávací programy, pořádá také interaktivní výstavy. Za dva roky existence DEPO2015 se tyto výstavy věnovaly udržitelnému designu, recyklaci plastů, historii Evropy, osidlování Nového Zélandu Čechy nebo cestovatelskými eskapádami žlutých trabantů Dana Přibáně - těmito výstavami prošly tisíce diváků. V DEPO2015 spolupracuje kultura s byznysem na kreativních a inovativních řešeních. DEPO2015 je také jedinečným prostorem pro nejrůznější akce, foodmarkety nebo konference.