Robert Vlach: Digitální nomád volné nohy má

Podnikat na volné noze začínal v době, kdy se většina lidí na freelancery dívala skrz prsty. Ani on sám neměl o správnosti svého směřování jasno. Naopak. Trápily ho obavy, že podnikání pohltí veškerý jeho volný čas, připraví ho o přátele, uhasí vrozený entuziasmus... Dnes však Robert Vlach svobodně propojuje práci s cestováním po světě, jeho podnikatelské know-how se těší obecnému uznání a magická zaklínadla „jsem ve stresu“ a „nestíhám“ nemají v jeho slovníku místo.
 
Robertovi bylo třináct let, když jeho rodiče začali podnikat. V přímém přenosu sledoval, co založení firmy obnáší. „Práce od nevidím do nevidím, snaha zorientovat se v komplikované legislativě, obrovská zodpovědnost za lidi, které zaměstnáváte... Už tehdy jsem se rozhodl, že tudy moje cesta rozhodně nepovede,“ rekapituluje v úvodu určující zkušenost z dospívání. 
 
Po střední škole se pustil do studia Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, hned v prvním ročníku však odešel. „Nechtěl jsem se hrabat v padesát let starých grafech, které nemají s realitou nic společného,“ vysvětluje. Místo vysedávání ve vysokoškolských lavicích odjel „na blind“ do Katalánska. Jak sám podotýká, přálo mu štěstí. Okamžitě ho totiž najal marocký majitel firmy zabývající se klimatizací a vytápěním. Co na tom, že zaměstnavatel neuměl ani slovo anglicky a pro Roberta byla tehdy španělština „terra incognita“ – s chlebodárcem, jemuž měl připravit firemní webové stránky, se celkem úspěšně dorozumíval „rukama nohama“.
 
Celý článek čtěte na webu Galerie NE.
Autor textu: Eva Karlasová
Připraveno ve spolupráci s projektem Galerie NE