Recenze: Iva Tajovská, Podlaha z trávy, strop z hvězd

Poté, co invalidního Petra manželka vyhodila z ubytovny, snaží se postarší muž protloukat po svém. Situace je pro něj naprosto neznámá a příliš se mu nedaří ji zvládat.
Naproti tomu téměř osmdesátiletý Antonín žije na ulici natolik dlouho, že se právem považuje za “služebně nejstaršího bezdomovce ve městě” a díky svým letitým zkušenostem dokáže slušně uživit nejen sebe, ale i svého psa.
Vlastu, učitelku výtvarné výchovy v důchodu, opustil manžel a dcera se s ní téměř nestýká. Vlasta je přesto nezdolná optimistka, odhodlaná hlasitě se radovat ze všeho a navzdory všemu. 
Ludmila je vážně nemocná, na lůžko upoutaná žena. Žena plná zloby, zášti, závisti. Zlomyslná, paranoidní, ve všech směrech nesnesitelná.
Jak se protnou osudy těchto společenských outsiderů se dočtete v již šesté knize Ivy Tajovské. Autorka vystudovala obor sociální práce a již dlouho působí v humanitární organizaci; právě v tomto prostředí nachází inspiraci ke svým příběhům o obyčejných lidech, kteří prožívají svá neobyčejná dramata.
 
 
Počet stran: 164
Vazba: brožovaná
Rok vydání: 2016
Číslo vydání: 1