Recenze: Alena Mornštajnová - Hana

“Radili mi, že mám zapomenout, protože nechtěli slyšet to, co bych mohla vyprávět. Báli se zbytečně. Zapomenout jsem nemohla, vzpomínky mám vytetované v hlavě navždycky jako číslo na levém předloktí. Mluvit o nich bych ale nedokázala.”

 
Po úspěšných románech Slepá mapa (2013, nominace na cenu Česká kniha) a Hotýlek (2015) vyšel v únoru v nakladatelství Host třetí román Aleny Mornštajnové Hana. Jak říká autorka, název znamená jednak jméno hlavní postavy příběhu, ale také hanbu, hanu, kterou tato postava, ale i ostatní s podobným osudem, cítí ať už právem či bezdůvodně.
 
Že se nevyplatí být vždy hodná a poslouchat rodiče, že to, co vypadá jako kolosální průšvih, vám může zachránit život, že zlo může číhat všude, zatímco lidé řeší všední záležitosti, zjistila Mira, když se navzdory přísnému zákazu vydala jednoho únorového dne k řece a pokusila se svézt na kře.
 
Je únor 1954 a devítiletá Mira, živá, trochu divoká holčička, vyrůstá v poklidném moravském městečku ve vysokém domě za náměstím s rodiči a dvěmi mladšími sourozenci. Nebaví ji chodit každou neděli na hřbitov, nudí se, když maminka upravuje rodinný hrob a vypráví předkům co je nového, nesnáší hrách a trochu se bojí maminčiny podivínské sestry Hany.
Hana je vychrtlá vysoká žena s bílými řídkými vlasy, která téměř nikdy nemluví, chodí stále ve stejném černém oblečení, po kapsách nosí tenké krajíčky chleba, které pořád žmoulá v bezzubých ústech. Nejhorší je ale pohled jejích černých očí, nepřítomný i obviňující zároveň.
Proč se nikdy neusměje? Proč jí jenom chleba a nic jiného? Proč vypadá jako stařena, když je ještě mladá? Proč není prostě normální jako všichni ostatní? Tohle Miru rozčiluje, ale od rodičů se jí odpovědi nikdy nedostane.
Teta je zkrátka divná a protivná a Mira je ráda, že ji nemusí vídat často.
 
Jenže každý zdánlivě bezvýznamný skutek ovlivňuje události následující a Miřina neposlušnost změní celý její život a připoutá ji k Haně mnohem těsněji, než by si kdy dokázala představit.
 
Na základě skutečných událostí (epidemie tyfu ve Valašském Meziříčí) vypráví Mornštajnová příběh fiktivní a přesto reálné rodiny; úsporným jazykem skládá obraz životů, které se vzájemně ovlivňují domněle nepodstatnými příhodami z nichž i ta nejbanálnější může mít dalekosáhlé důsledky pro další generace.
Jednotliví aktéři jsou obyčejnými lidmi, mají obyčejné lidské vlastnosti, starosti, potřeby, touhy a strachy. Především touha a strach ale dramaticky zasáhnou do osudů jejich blízkých i jich samotných.
 
Autorka sama své hrdiny nesoudí, jejich počínání nijak nehodnotí, pouze jejich ústy vypráví zážitky tak, jak je prožívali oni.  S pomyslnou lehkostí ale klade zásadní otázky: co, a především koho jsme ochotni obětovat svým snům o lásce? Čeho všeho jsme schopni ve strachu, že naše pohodlí může být ohroženo? A dokážeme čelit následkům svých činů? Jak se vypořádáme s pocity viny? Kolik toho vydrží naše duše? Jak žít, když z ní téměř nic nezbývá? A má to vůbec smysl, když sotva zvládneme postarat se o sebe, ale už nemáme sílu usmát se na ty, kteří nás mají rádi?
Stejně jako předchozí romány je i tento úspěšný zaslouženě. Alena Mornštajnová velmi dobře ovládá řemeslo, její příběhy jsou silné, lidské, mají nejen pevnou stavbu, dobrou zápletku a spád, ona je navíc vypráví správnou, kultivovanou češtinou, vyhýbá se případným klišé, nepokouší se o záumné obraty ve snaze oslnit čtenáře svým spisovatelským uměním, což činí z četby jejích děl zážitek nejen hluboký, ale také příjemný.

 
Nakladatel: HOST - vydavatelství, s.r.o.
Kód: 6583217
ISBN: 978-80-7491-940-4
Rok vydání: březen 2017
Jazyk: Čeština
Počet stran: 310
Rozměry (mm) (výška x šířka x tloušťka): 208 x 140 x 30
Formát: pevná vazba, e-kniha
 
Eshop (kniha, ekniha) + ukázky např. zde