Pravda o Marii - druhá deska Vladimíra Merty konečně oficiálně vychází

Jako další titul souborného díla Vladimíra Merty v ediční řadě Olivovníky vychází reedice druhého Mertova studiového alba Pravda o Marii.

První nahrávky Vladimíra Merty rozhodně nevznikaly běžným a zavedeným způsobem, tedy že by je natočil a vydal. Historie zrodu jeho prvních desek patří již léta do pověstí a bájí českého písničkářství. První album Ballades de Prague natočil Merta v roce 1968 v Paříži, trochu náhodou, neplánovaně – doma vyšlo až po čtyřech desetiletích. Mertova druhá deska, natočená v roce 1970 se pro změnu konala i nekonala…

Jaro 1970
Když se nepodařilo koncem 60. let prosadit, aby Mertova prvotina vyšla i doma, nabídl Supraphon Mertovi natočení desky nové, a tak v době začínající normalizace napochodoval písničkář do studií Mozarteum. Nahrávka vznikla během několika dnů na začátku roku 1970, kromě zpěvu a kytar si Merta sám nahrál i foukací harmoniky, flétnu, harfu, piano a hřeben. Závěrečný mix byl ukončen a schválen 2. března 1970.

Dokončování alba provázely již jen problémy. Jako první byla z nahrávky vyřazena a následně smazána skladba Nebylo mrtvých a není raněných. Naštěstí udělal zvukař autorovi pracovní kopii. Křestní list dokončené LP desky vypadal v březnu 1970 takto: 1. strana – Obrázky v kartách, Zem voní dřevem, Dobrodruh, Odkud? Odsud, Písmenková láska, Půlnoční; 2. strana – Jano!, Pravda o Marii, Odsouzenec a závěrečná Uplakaná Země paní Pampelišky. Autorem navržený název alba Pravda o Marii byl ve vydavatelství zamítnut, deska měla vyjít jen pod jménem interpreta (bylo přiděleno i výrobní číslo).

O vydání dokonce informovala tehdejší média. Mertova deska nakonec nevyšla vůbec, byla odsunuta do „uplakané země“ zapomnění. Pás se „ztratil“ v archivu.
„Asi po pěti letech, kdy se v archivech hromadily pásky, vyhlásili mládežníci v rámci úspor jakousi akci, kdy si poslechli nevydané věci, probrali je, a co šlo, pustili ven v malém nákladu jako SP. Vybrali myslím Zem voní dřevem a Písmenkovou lásku, " vzpomíná Merta na okamžik, kdy se zcela neočekávaně objevil na trhu jeho slavný singl. Nahrávka byla opravdu datována 1975, ve skutečnosti byly písně vystřiženy z původního pásu již pět let staré, nevydané LP desky. Zbytek pásu s osmi skladbami čekal na své objevení do února 2012!

Deska samozřejmě kolovala mezi fanoušky jako amatérská nahrávka. Po listopadu 1989 se písně objevily i na CD, některé zařadil sám Merta na své výběrové album Chtít chytit vítr (1992), na Slovensku vyšlo CD Obrázky v kartách, obě vydání byla však připravena na podkladě různých zdrojů, s ne vždy uspokojivou kvalitou.

Podzim 2012
Letošní edice alba Pravda o Marii vychází poprvé z původních originálních pásů (vyjma první skladby), k vydání desku připravil Petr Mayer. Vydavatel objevil i některé původní fotografie a skici k tehdejšímu obalu, které jsou použity na digipacku.

Součástí vydání je šedesátistránková knížečka se zasvěceným vzpomínáním Vojtěcha Lindaura, texty písní, komentářem Vladimíra Merty, fotografiemi i dobovými dokumenty. To vše je vloženo do krabičky, na jejíž obal byla nafocena – po čtyřech desetiletích – Mertova tehdejší představa o obalu jeho LP desky.

OBSAH ALBA
1. Nebylo mrtvých a není raněných / 4:59
2. Obrázky v kartách / 3:28
3. Zem voní dřevem / 4:33
4. Dobrodruh / 3:16
5. Odkud? Odsud (Zvoník ve venkovském kostele) / 6:16
6. Písmenková láska / 2:31
7. Půlnoční / 4:18
8. Jano! Jano! Jano! / 7:27
9. Pravda o Marii / 8:53
10. Odsouzenec / 2:53
11. Uplakaná Země paní Pampelišky / 4:47

Vladimír Merta – zpěv, kytary, klavír, foukací harmonika, flétna, harfa, hřeben

Nahráno ve studiu Mozarteum ve dnech 9. a 27. ledna 1970, 16.–19. a 23.–27. února 1970; závěrečný mix 2. března 1970

Hudba Vladimír Merta | Texty Vladimír Merta | Sleevenote Vojtěch Lindaur | Obal Petra Veverková s využitím dobových návrhů a fotografií Vladimíra Merty | Fotografie Petr Šolar a Vladimír Merta | Vydalo nakladatelství Galén 2012 v edici Olivovníky

Doporučená prodejní cena 250 Kč
www.galen.cz, www.olivovniky.cz, www.vladimirmerta.cz