Pacientům s rakovinou plic svítá naděje na lepší výsledky léčby

O plicních nádorech diskutovali v Praze onkologové z celého světa
 
Stojíme na prahu nové éry v léčbě rakoviny plic – o pokrocích v diagnostice i léčbě diskutovaly v Česku více než dvě stovky plicních lékařů a odborníků napříč kontinenty. Onkologové se sešli v rámci 15. ročníku Středoevropské konference o plicní rakovině, která probíhala v Praze od 28. do 30. listopadu.
 
Rakovina plic je celosvětově největším onkologickým zabijákem. Každý rok na ni umírá více než 1,6 milionu lidí. Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem rakoviny plic na světě. Ročně je u nás diagnostikováno přes šest tisíc nových případů a více jak pět tisíc Čechů na rakovinu plic umírá. Jen méně než 15 % pacientů přitom přežije s nemocí déle než 5 let.
 
„Problém je především v tom, že nemoc zpočátku nemá žádné příznaky, většina lidí tak přichází pozdě. Dlouhodobým cílem odborníků je vývoj nových metod, které pacientům prodlužují život. Je třeba věnovat se včasné diagnostice a jednou z cest je také hledání účinného screeningového systému, který by odhalil bezpříznaková stadia nemoci u rizikových osob,“ říká profesor Vítězslav Kolek, přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc.
 
Naději pacientům v pokročilém stádiu nemoci přináší nové objevy v léčbě. „Rakovina plic není jedno onemocnění. Pod tímto pojmem se skrývají desítky různých typů nádorů. Dnes jsme schopni rozeznat nádory podle jejich molekulárně biologických charakteristik a hledat vhodnou léčbu, která bude účinná pro konkrétního pacienta,“ vysvětlil profesor Kolek.
 
Jedním z nosných témat kongresu se letos stala tzv. imunoterapie – jde o léčbu, která k boji s rakovinou aktivuje vlastní imunitní systém člověka. „Otevírá se před námi nová etapa v léčbě rakoviny plic. Zatím neumíme s jistotou říci, který pacient na terapii odpoví a předpovědět dlouhodobý léčebný výsledek. Výsledky zahraničních studií ale potvrzují, že tyto léky mohou u vhodných pacientů růst nádoru na delší časové období zastavit,“ uvádí profesor Luboš Petruželka, prezident konference a přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
 
Princip imunoterapie oprašuje původní myšlenku, že rakovina je selháním imunitního systému. „Imunoterapie je léčba, která využívá vlastního imunitního systému ke zničení nádoru. Rakovinné buňky rostou, protože se umí před imunitou člověka maskovat. Díky imunoterapii jsou tyto buňky znovu zranitelné a paralyzovaný imunitní systém po cíleném „odbrzdění“ proti nim dokáže zaútočit,“ popisuje mechanismus profesor Petruželka. 
 
Odborníci se rovněž shodli, že důležitou součástí boje proti rakovině zůstává i nadále prevence, která je ve své podstatě levná a efektivní. Předpokládá ale celospolečenský přístup, včetně realizace nepopulárních opatření. „Česká republika má v této oblasti rezervy, což ukazují i vysoké počty mladých kuřáků. Přestože rakovina plic postihuje i nekuřáky, tabákový kouř je odpovědný za více než 80 % případů, včetně pasivního kouření. Riziko kuřáků onemocnět plicní rakovinou stoupá oproti nekuřákům až pětadvacetkrát. A to je potřeba neustále připomínat,“ dodal profesor Kolek.
 
V České republice se za celkem 23 let své historie konala středoevropská konference sedmkrát, a to díky činnosti Kooperativní skupiny pro léčbu plicní rakoviny. „Naše pozvání přijalo na 200 odborníků nejen z Česka a Střední Evropy, ale také z Číny, Japonska, Kanady, USA a Turecka. Tato setkání pro nás mají nedocenitelný význam pro výměnu praktických zkušeností i teoretických poznatků. Je důležité, abychom v boji proti rakovině táhli za jeden provaz,“ poznamenala za pořadatele doc. MUDr. Milada Zemanová z Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN.
 
Středoevropská konference o plicní rakovině
První ze středoevropských konferencí o plicní rakovině (Central Europian Lung Cancer Conference) se konala v roce 1992 v Praze. A to díky iniciativě Kooperativní skupiny pro léčbu plicní rakoviny, kterou na začátku devadesátých let založili prof. Petr Zatloukal a prof. Luboš Petruželka s podporou mezinárodních společností a odborníků. Od té doby se konference konají střídavě v hlavních městech středoevropských zemí (Slovinsko, Rakousko, Maďarsko, Polsko). Praha letos hostí již patnácté setkání. Hlavním cílem konferencí je výměna zkušeností a sdílení informací o hlavních směrech teoretického i klinického výzkumu v  diagnostice a léčbě rakoviny plic. 
 
Jak funguje imunoterapie
Imunitní systém je přirozený obranný systém těla. Jestliže do těla vstupuje odlišný organismus, imunitní systém jej rozpozná a poté jej napadne a zabrání, aby způsobil škody. Tento proces se nazývá imunitní odpověď. Protože nádorové buňky se od normálních buněk těla velmi liší, imunitní systém je napadne, pokud je schopen je rozpoznat. Nádorové buňky však často najdou způsob, jak se vydávat za normální buňky. Imunitní systém proto vždy nerozpozná, že jsou nebezpečné. Navíc se časem mohou měnit (mutovat), a tak uniknout imunitní odpovědi. Přirozená imunitní odpověď na nádorové buňky často není dostatečně silná pro jejich potlačení.
Imunoterapie aktivuje imunitní systém, který pak dokáže rozpoznat nádorové buňky a ničit je. Imunoterapie tedy cílí na imunitní systém těla, nikoli na samotný nádor. Aktivuje imunitní systém tak, aby selektivně rozpoznával a napadal rakovinné buňky. Zajišťuje také dlouhodobou paměť imunitního systému, takže se může průběžně adaptovat na rakovinu a být zdrojem dlouhodobé odpovědi.