Obrazem: Koncert Pražského výběru

Pražský výběr - přívlastkové víno.
Blížila se 19 hodina, začátek dlouho očekávaného koncertu. Před oponu byl vystrčen harmonikář, coby předskokan. Užil si pozornosti zcela zaplněné haly, ale s ubíhajícím časem i ohlušujícího pískotu. Když konečně spadla opona, z dýmu vystoupila kapela a z rakve v čele pódia vyvstal divnej patron Michael Kocáb jako Hrabě X. Za bicími s Jiřím Hrubešem kapela odehrála celé první album Straka v hrsti. Kromě Ropotáma na pódiu trochu nesměle tančil, zpíval a hrál perkusionista z dob úplných začátků Pražského výběru Jiří Tomek. Během skladby S.O.S. se na pár vteřin objevil i Ondřej Soukup, aby pronesl svůj monolog: "Haló, Soukup! Haló!?" Poslední písní z prvního alba bylo Nádraží, skladba, která na koncertech nikdy předtím nezazněla. Po bubenickém sólu se rozloučil Jiří Hrubeš a symbolicky předal žezlo Klaudiu Kryšpínovi.

V druhé polovině koncertu zazněly všechny skladby z druhého alba Výběr. Na pódium přivezl Kocáb Pavlíčka na kolečkovém křesle, na kterém se pak sám projížděl po molu zabíhajícím mezi nadšené diváky. Kapela se o malé pauze během bubenické exhibice zřejmě ubezpečila, že na to ještě má a do druhé poloviny vstoupila s daleko větší lehkostí a sebevědomím. I publikum se již definitivně rozkoukalo a nadšeně reagovalo až do úplného konce. Při loučení byl Vilém Čok obdarován z publika letící podprsenkou. Po chvilce se ještě jednou skupina vrátila i s oběma bubeníky, aby zahrála písně z jejich prvního singlu Olda je přítel můj a Komu se nelení, tomu se ženění. Následovala poslední píseň více jak dvou hodinového koncertu Melem, nemelem z alba Běr.

Foto a text: Petr Tibi