Niagarské vodopády - a co dalšího byste si ještě neměli nechat ujít

Největším problémem zájezdu k  Niagarským vodopádům byla anabáze s kanadským vízem. Když jsem vyplnila všechny papíry, sehnala všechna potvrzení, poctivě vyčkala deset pracovních dnů, abych konečně vízum dostala, zjistila jsem, že přítel koupil zájezd, který nabízí návštěvu Niagary pouze z americké strany. Nakonec jsem ale vůbec nelitovala. Niagarské vodopády jsou nádherné  i odtud, navíc zde můžete navštívit ještě plno atrakcí, které  jsou spojeny s tímto místem.
 
Niagarské vodopády se nacházejí na místě, které se nazývá Niagara FallsState Park. Kromě například iluminace vodopádů, ohňostroje, posezení ve známé restauraci Niagara Falls hned u vodopádů - pokud přejedete na kanadskou stranu-, nabízejí dvě atrakce, které vám vřele doporučuju.
 
Hned při cestě k vodopádům narazíte na první z nich. Ve SmokinJoesNative Center  se nejenže můžete zaručeně schovat před lijákem (sama jsem se mu taky nevyhnula, připadá mi, že v těchto končinách je nutností), ale můžete se tu i docela dobře pobavit. První rada: nečekejte od toho příliš. Pokud se však chcete zasmát (a smát se budete určitě, to vám zaručuju) a vidět pěkné, propracované indiánské kostýmy plus akrobatické číslo na konci spojené s milostným tancem, neváhejte do centra  zajít. SmokinJoesNative Center v podstatě nabízí pohled do historie indiánů. Celá show je proložena afektivitou, kterou ocení zejména děti, tancem, který je prý nejdůležitějším vyjadřovacím prostředkem indiánů, zářivými kostýmy a urostlými těly, akrobatickými prvky a ladnými pohyby tanečnic. Podle rozjařeného davu obdivovatelů, no – spíš obdivovatelek - jsem zjistila, že největší vzrůšo přichází až nakonec – to když se diváci můžou s každým vystupujícím indiánem/nkou vyfotit.
 
Centrum samotné má docela velkou rozlohu, najdete v něm třeba obchod s oblečením nebo s různými zaručeně indiánskými suvenýry. Po celém areálu jsou rozmístěné dřevěné sochy, ztělesňujícími indiány popř. předměty z jejich kultury.
 
Druhá atrakce, která se svou výjimečností Niagarským vodopádům skoro vyrovná, - a navštívit ji je nezbytné nejen pro příznivce filmu -  je Niagara FallsAdventureTheater .
 
Tohle divadlo je opravdu malý areál, kde se můžete třeba občerstvit  nebo zakoupit tradiční suvenýry – většinou oblečení nebo různé předměty s legendární ‘Dívkou Mlh.’ Co ale stojí za vidění a vynahradí vám všechno nepohodlí malého prostoru, je film, který je zde vysílán – Niagara LegendsofAdventure MOVIE.
 

A teď k samotnému filmu.
Musím se přiznat, že jsem očekávala normální propagační film. Tím ale daný snímek nebyl ani náhodou. Naopak, jednalo se o velice poutavý a napínavý hraný dokument, který vás od prvního okamžiku připoutá k sedačce a nepustí do konce filmu.
 
Co se vás tedy čeká?
Když si zakoupíte lístek, jste uvedeni do menšího kinosálu. Filmové představení začíná poutavě a hned na začátku vás zavede do časů před 12.000 lety, kdy sem přišli první obyvatelé tzv. ClovisPeople’. Niagaru považovali za nějaké božstvo, kterému se s náležitou úctou klaněli. Následuje příběh, který se asi nejvíce váže k vodopádům, tzvMaidoftheMist, neboli Dívce mlh.  Podle jedné z mnoha pověstí – zaslíbil tuto indiánskou dívku jménem Lelawal otec muži, kterého nemohla milovat, protože milovala jiného. Věděla ale, že odmítnutí sňatku by znamenalo potupu celé její rodiny, proto vzala jednoho dne svojí kánoi a namířila si to s ní přímo do Niagarských vodopádů, kde našla navždy svůj klid. Pověst praví, že ještě dnes se na skále objevuje v mlze její duch zalitý vodou, který připomíná nezlomnost lásky a zdejší lidé už jí neříkají jménem, ale prostě ‘Dívka Mlh.’

Ve filmu se objevuje mnoho dalších zajímavých příběhů, například krasavec a sukničkář Jean-Francois ‘Blondin’(přezdívaný kvůli svým blond vlasům) Gravelet, který v roce 1859 přešel Niagaru po provaze, dále pravdivý „niagarský zázrak“, kdy sedmiletý chlapec, Roger Woodward jako jediný v historii přežil pád z vodopádů – nikdo si neumí záhadu vysvětlit, někteří říkají, že přežil díky modlitbám jeho dvojčete – sestry, které se podařilo zachytit se o břeh, když se loďka převrhla. Anebo příběh trošku otravné a praštěné třiašedesátileté profesorky  Annie E. Taylor, která se nechala se svou kočkou dobrovolně zatlouct do sudu a shodit z vodopádů. Obě ke smůle sousedů přežily a získaly si věčnou slávu.

Tyto a další příběhy vypráví čtyřiceti minutový film, který byl natočen tak skvěle, že mě na konci ani nepřekvapilo, že se na něm nepodílel nikdo jiný, než oscarový producent KeithMerrill. Podle mě byste si tohle představení určitě neměli nechat ujít!
 
A pak přichází to, na co se těšíte asi nejvíc – dostanete tmavě modrou pláštěnku  s nápisem Dívka Mlh na prsou (a nemyslete si, že vás před návalem vody ochrání J), a jste připraveni na jízdu k samotným vodopádům. Projížďka, kdy vám bude připadat, že se před vámi  náhle otevřela nebesa, ale za nějaké to mokro stojí. Loď s názvem MaidoftheMist - Dívka Mlh, pojmenovaná po dávnověké Lelawal vás tedy odveze – nejprve k nejmenšímu vodopádu, tzv. Nevěstinu závoji (BridalVeilFalls), dále k Americkému vodopádu a pak už k tomu největšímu, tzv. Podkově – (HorseshoeFalls).

Pokud se budete vyskytovat v blízkosti Niagary, určitě doporučuju tuhle jízdu si dopřát.
 
text a foto: Janine Pečenková