O Mexičanech se říká, že jsou nedochvilní. Avšak za jejich nedochvilností se skrývá mnohem větší věda, než jak se na první pohled může zdát. Adaptovat se na vnímání času Mexičanů je velkou zkouškou při delším pobytu v této nádherné zemi. První, co by se měl člověk naučit, je zůstat klidný za všech okolností.
V Mexiku existuje několik druhů zpoždění. To nejmarkantnější se vztahuje k různým oslavám, tzv. fiestám. Na fiestu se nesluší dorazit dříve než 2 až 3 hodiny po začátku. Uveďme si příklad: jste pozvaní na párty, která začíná v určitém klubu ve 20:00. V den fiesty zhruba ve 20:30 zavoláte pár přátelům, zda vyráží na dané místo. Po několika pozitivních telefonátech si dáte sprchu, navečeříte se a ve 22:00 zavoláte organizátorovi párty, že jste na cestě a že za chvilku dorazíte. Nicméně ve skutečnosti opustíte dům okolo 22:45, zastavíte se koupit pivo a dorazíte na místo ve 23:15. V podstatě jen chvilku po začátku párty.
O něco menší zpoždění se dodržuje při formálních příležitostech, koktejlech či večeřích. Pakliže v pozvánce stojí, že se začíná v 19:00, neměli byste dorazit později než ve 20:00. Tím si zaručíte, že nezmeškáte ani úvodní slovo organizátora.
V jiném světě pravidel se člověk ocitne během studia. Jsou studenti pracující, kteří nemají čas, studenti šprti, kteří na druhou stranu tráví celé dny v knihovně, a poslední skupinou jsou lajdáci, kteří škole nevěnují čas téměř žádný. Při týmových pracích (hit současného školství) a ve spojení s mexickou kulturou čelíte jedné velké hrůze. Domluvíte se napevno se skupinou pěti studentů, že se setkáte v 16:00 v knihovně ve třetím patře. Dorazíte v 16:30, protože víte, že v 16:00 tam samozřejmě nikdo nebude. V 17:00 stále nikdo a zvoní telefon, že se dotyčný o chvilku zpozdí a s dotazem, kde na něj vlastně čekáte. V 17:30 přichází první dva členové týmu, v 18:00 čtvrtý volá, že bohužel schůzku nestihne a o pátém nic nevíte až do odevzdání domácího úkolu.
V těchto situacích doporučuji jediné snesitelné řešení: rozdělit si práci na 5 částí, připravit tu svou a doufat, že do deadlinu vám zbytek týmu chybějící kousky zašle.
Ačkoliv se to zdá být první měsíce nemožné, věřte, že dříve nebo později mexickým zpožděním na kloub přijdete, jen se nevzdávejte!
text: Barbora Šediivá