Volný seriál o klasickém focení od lidí kolem obchodu Analogue. Tentokrát o tom, jak se užívají barevné filtry.
Analogová fotografie ještě nikdy nebyla tolik bláznivá, kreativní, hravá... Návrat k filmovému pásku někteří fotografové slaví bujaře. Do svých snímků promítají radost ze života. Oblíbenými technikami lomografistů jsou především ty, které obraz deformují, nebo barevně posunou. Třeba jako užívání barevných filtrů.
Fotografování na filmy, které známe z dětství a historie, bylo po většinu své existence monochromatické – tedy černobílé. Možná by autoři chtěli, ale hrát si s barvami ještě nemohli právě tak, jako my dnes. Všichni jsme už zažili běžné používání barevného negativu, ale ještě před několika lety, než se plně rozvinula digitální fotografie, měli výrobci fotoaparátů a filmových pásku za cíl vyrábět čím dál tím lepší techniku. Dnes jednoduše řekneme, že je tomu zčásti naopak.
Nejprofláklejší analogovou fotografií je v současnosti lomografie a instantní fotografie. Obě dvě nehledí na dokonalost, ale na radost z výjimečnosti samotného okamžiku a výsledného snímku. Jakékoli něžádoucí vady na snímku jsou vlastně většinou žádoucí. Vinětace, posun barevnosti, vada chemie... A právě posun barev je tolik oblíbený, především díky používání barevných filtrů.
Ty bývají mnohdy součástí balení fotoaparátů, ke kterým dostanete také blesk. Barevný filtr si ale můžete vyrobit alternativně – například vystřihnete ve tvaru blesku jemnou barevnou látku nebo nafukovací balonek a přiložíte jej přímo na něj.
Mezi nejběžnější hrátky s barevnými gelovými filtry patří právě přikládání před blesk, ale také před objektiv nebo přímo do těla fotoaparátu – vlepíte jej do prostoru mezi filmem a závěrkou. Můžete tak vytvářet různé barevné vzory na fólii (viz obrázek) a posunout tak své lomografie opět jiným směrem.
Autor: Karol Koštialová, Analogue.cz