Improvizovaný domácí ateliér

Volný seriál o klasickém focení od lidí kolem obchodu Analogue. Tentokrát o tom, jak si vyrobit vlastní domácí ateliér, jako měli fotografové v 19. století.
 
Než se historicky první fotografové vydali s technikou ven, chvíli to ještě trvalo. Nejprve se soustředili na ateliérovou tvorbu, jako je například zátiší. Většina z nich se věnovala malbě, takže i na těch nejstarších snímcích můžeme zaznamenat pokus o vytvoření výtvarně zajímavé kompozice. Jejich ateliéry byly jednoduše zařízené – bavíme se přeci jen o první polovině 19. století. A právě takové studio si můžete snadno vytvořit doma.
 
Joseph Nicéphore Niepce vyfotografoval úplně první ustálenou fotografii – Pohled z okna do dvora. Jenomže byly zajímavé i další jeho snímky. Stejně jako Louis Jacques Mandé Daguerre (jeho fotografie zátiší je u článku - pozn. redakce) se věnoval zátiší, o kterém si dnes budeme povídat. Zátiší má totiž ve fotografii své vlastní důležité místo, ačkoliv dnešní generace se mu vyhýbá jako čert kříži, protože to není „in“.
 
Zátiší známe klasické a moderní. Dále je lze dělit na komponované a nalezené. Všechny  oblasti tohoto oboru jsou pro výtvarné umělce skvělou průpravou. Na vámi volených předmětech, za zátiší považujeme dva a více objektů, se můžete naučit lépe vnímat tvary a správně svítit.
 
A jak by mělo takové vaše domácí studio vypadat? Základem úspěchu je doma mít okno! Předpokládáme, že by se nějaké našlo. Světlo z boku, zvláště pokud jde o denní světlo, působí měkce a přirozeně a na diváka z fotografií působí příjemně. K němu je sympatické také světlo shora, například ze střešního okna. Bez něj se ale obejdete. Pak už totiž jen stačí, přistavíte-li stůl k oknu, které je zdrojem světla z boku. Pozadí si vytvoříte buď vlastní, nebo použijete zeď. Doporučujeme použít třeba karton, který stačí postavit kolmo na stůl. Pro dotvoření pozadí se užívá látek různých barev a struktur. Potřebujete-li více světla, přisviťte si klidně domácí lampičkou, před kterou vložte „pauzák“.
 
Klasické zátiší používá nepřeberného množství objektů. Od ovoce a zeleniny, přes proutěné košíky až po reliéfy a drobná sochařská díla, na jejichž tvarech lze zdůraznit hru světel a stínů. Inspirovat se můžete především v historii. Spoustu dalších obrázků naleznete nejen na internetu, ale také ve fotografických příručkách.
 
Zajímavé pro vás možná bude také moderní zátiší, u kterého se lze kreativně opravdu vyřádit. Na inscenované objekty hledíme detailnějším pohledem a vytváříme si tak díky kompozici vlastní svět. Divák často nerozezná fotografované objekty. Má ale pocit, jakoby se ocitl na úplně jiné planetě. Mezi mistry takové tvorby řadíme Františka Drtikola, Vladimíra Kozlíka a několik dalších fotografů. V Československu byla tato oblast fotografie výjimečně rozšířená a oblíbená.
 
Ptáte se na závěr, jaký film použít, budete-li fotografovat analogově? Vždy používejte film s nižší citlivostí ISO, například 100 nebo 200. V případě, že si přejete výraznou zrnitost, použijte film s vyšší citlivostí. Pokud je zdroj světla slabý, nezapomeňte na delší expozici.
 
Tak hodně štěstí a užijte si to! Přístě se podíváme na fotografování portrétů a autoportrétů.
 
Autor: Karol Koštialová, Analogue.cz