Krasavice z popelnice

Chodit do butiku je nuda. A co vám přinese návštěva nákupního centra, kterou, nedejbože, spojíte s konzumací obří kávy se šlehačkou, mlékem, ledem a skořicí? Dobrý pocit ze sebe sama? Těžko…

Jistě, jsou tady sekáče. Sekáče jsou fajn. Představte si ale, že jdete po žižkovské ulici a na kontejneru visí na ramínku krásný růžový popraskaný křivák, jaký jste si vždycky přáli. Co uděláte? Nejste-li zvyklí hrabat se v odpadcích, projdete kolem a doma si rvete vlasy.

Dnešní ekologická doba přeje sbírání odpadků. Freegani se živí prošlými potravinami, které ve velkém vyhazují supermarkety. Jen o ekologii tady teď ale nejde.
 „Město je moje džungle, v níž lovím. Chodím po ulicích a rozhlížím se jako ostříž. Pokaždé, když najdu nějaký nový kus, mám obrovsky nepopsatelnou radost, která se k regulérnímu nákupu oblečení vůbec nedá přirovnat“ vypráví třicetiletá Marie. Bílý šaty z kontejneru jen tak snadno nevyperu. „Navíc jsem zjistila, že mi sluší věci, které by mě normálně vůbec nenapadlo si vyzkoušet. Když je ale najdu, zkusím je vždycky. Začala jsem si je přešívat, kombinovat a vrstvit. A úplně nejradši mám, když je ta věc děravá nebo se skvrnou a já musím vymyslet, jak to zakrýt.“

Kouzlo kontejnerové módy tkví v kreativnějším přístupu k oblékání, kterou tento styl zaručeně probouzí. Lidi se po vás někdy budou otáčet, až se budete hrabat v odpadcích. To je ale součást hry. Ze začátku se trochu stydíte, to se postupně zlepšuje, až na sebe začnete být hrdí.

No, mohlo by se zdát, že jde o snobismus naruby. Některé mé kamarádky se teď u vína předhánějí ne v tom, která si co pořídila, ale v tom, která si co nepořídila.

„Já už nepotřebuju kupovat v podstatě vůbec nic.“
„Nejvíc mně baví nosit oblečení po mámě, babičce a úplně nejlíp po prababičce.“
„Přestala jsem se malovat a cítím se líp.“

A jsou u toho tak krásné…

Zásadní zásada, zubní náhrada
Existuje jedna zásada, která by se měla dodržovat, a tou je rozlišování oblečení ztraceného od oblečení odloženého za účelem potěšení někoho dalšího tím, co už svého majitele netěší. Jde o jakousi karmu. Vidíte-li na ulici překrásný kabátek a je-li vám jasné, že ho někdo ztratil a možná se vrátí, aby ho hledal, nechte ho tam. Pro své vlastní dobro. Budete-li totiž tyhle věci sbírat, budete své nejoblíbenější kousky také snadno ztrácet. Tak to prostě funguje a je nutné se s tím smířit.

Ze sbírání oblečení můžete snadno přejít na nábytek, nádobí a podobně. Lidé celkem s oblibou vyhazují spousty krásných věcí. Chtějí si koupit nové.

Bojujme proti pomíjivosti, pomysleme na svoje ctnosti
(Svíce, lebka a přesýpací hodiny)

Zběsilá rychlost doby znervózňuje ledaskoho. Produktivita a výměna jsou zárukou prosperity, zároveň ale i lability. Recyklace znamená návrat ke kořenům. Recyklace uklidňuje. Nošení cizího oblečení prohlubuje mezilidskou sounáležitost. Můžete si za každým kusem představovat příběh. Kdo asi tuhle sukničku nosil a kam? Můžete mít pocit, že se tak trochu stáváte jiným člověkem, že oblečení v sobě zadrželo energii, která se teď spojuje s tou vaší. A velmi důležitým faktorem je, ža na tuto zábavu nepotřebujete peníze. Tudíž nejste nuceni dělat práci, která vás nebaví, jen proto, abyste mohli vypadat skvěle.

Móda může být velmi hluboká…

Text: Kateřina Nechvílová