Iracionální muž je dobrý Allen

Někdy jsou filmoví rceenzenti až zbytečně krutí. Kdybych četla o Iracionálním muži předtím, než bych byla šla do kina, možná by mi ten hezký film bývali otrávili.
 
Ano, v dnešní době si kdekdo kopne do Woodyho Allena, protože začala další vlna mediální štvanice "ježišmarja, on si vzal holku, kterou adoptovala jeho ex, to je v podstatě jako ojet vlastní dítě." Takže někdo na film okázale nejde, někdo dští síru na webu a někdo to promítne do recenze (ve filmu je zobrazen vztah lolitky (Emma Stone - herecky nic moc, ale je taková okatá, z té bude ještě hvězda) a jejího profesora (Joaquin Phoenix), což kdekdo aplikoval na jeho vlastní život). Jasně že je těžké to ignorovat, ale proč by nemohl vzniknout dobrý film, i když jeho autor je nestandardní? Neudělal nic ilegálního. Proč bychom si ten film nemohli užít a přemýšlet o něm? Lidí s divnovztahy je kolem nás strašně moc, jeden nám prodá housku a druhý vyběhá grant na obnovu místního parku. Vyhnout se činům divných lidí nelze, a Allen je divný odjakživa. A odjakživa dělá fajn filmy, nebo aspoˇslušný lehký nadprůměr.
 
Iracionální muž není dílo do přehledu 100 nej filmů milénia, ale rozhodně to není žádný blábol. Kromě typické allenovské série konverzací o vztazích a jejich proměnách tu tentokrát máme trochu napětí, plánuje se vraždička a trochu moc se chlastá. To vše v hezkých kulisách starého univerzitního kampusu poblíž moře. Hlavní postavou, kterou brilatně ztvárnil Joaquin Phoenix, je učitel filozofie, ale filozofování je tu spíš doplňkem a plátnem, na němž může ukázat své poněkud zvácené postoje k životu samotnému. Lehce jetý, depresivní chlápek, kterému vleje život do žil až... (ne, není to ta okatá kočička, které je sice problém uvěřit, že přečetla všechnu to poezii a filozofii, protože s tou kulmou se musela tak nadřít, že jí na to nemohl zvýt žádný čas, no ale jsme ve filmu, že). Není to ani její sokyně, "ježišmarja-ujíždí-mi-vlak" učitelka chemie, která se pokouší ztracence zachráit a přimět k tomu, aby se vzchopil, jenže na to nemá - Parker Posey je jedna z těch méně známých hereček, ale je fakt dobrá. Funguje to. Iracionální muž je lehký film, na který se dobře kouká a nad kterým budete chvilku přemýšlet, i když nijak mučivě. Není fér ho hodit do smetí.
----
TISKOVÁ INFORMACE
Iracionální muž
 
(Irrational Man)
 
 
 
 
Režie: Woody Allen
Scénář: Woody Allen
Kamera: Darius Khondji
Střih: Alisa Lepselter
Kostýmy: Suzy Benzinger
Výprava: Santo Loquasto
Producenti: Letty Aronson, Stephen Tenenbaum, Edward Walson
 
Hrají:
 
Joaquin Phoenix: Abe
Emma Stone: Jill
Parker Posey: Rita
Jamie Blackley: Roy
Meredith Hagner: Sandy
David Aaron Baker: Biff
Susan Pourfar: Carol
OBSAH FILMU:
 
Uznávaný profesor filozofie Abe Lucas (Joaquin Phoenix) je už víc než rok emocionálně na dně. Nemůže psát, nemůže dýchat, nemůže si vzpomenout na smysl života, z ničeho se nedokáže radovat. Cokoliv kdy zkusil, mu nepřináší uspokojení. Jeho jediným spolehlivým přítelem je alkohol.
 
Abe přijíždí učit na fakultu do malého městečka. Brzy se zaplétá se dvěma ženami. Osamělá profesorka Rita (Parker Posey) od něj očekává záchranu z jejího nešťastného manželství. Jeho nejlepší studentka Jill (Emma Stone) se okouzlená stává jeho nejbližší kamarádkou.
 
Pro Jill je Abova rozervaná umělecká duše a exotická minulost přímo neodolatelná. Jeho labilita ji fascinuje a přitahuje. Přesto, když se Jill snaží jejich přátelství změnit v romantický vztah, Abe ji stroze odmítá.
 
Při jednom obědě vyslechnou Abe a Jill zvláštní konverzaci cizích lidí u vedlejšího stolu. Tento okamžik Abea změní a on si začne plnými doušky vychutnávat život. Jeho rozhodnutí ke změně spustí řetězec událostí, které ovlivní jeho, Ritu i Jill navždy…
 
Nový mysteriózní film Iracionální muž napsal i režíroval mistr vztahových konverzačních příběhů, Woody Allen. Hlavní roli rozervaného profesora ztvárnil Joaquin Phoenix (Zlatý Globus za film Walk the Line). Svůdnou studentku Jill si zahrála stále oblíbenější Emma Stone (nominace na Oscara za film Birdman) a role strádající Rity připadla americké herečce Parker Posey (Grace, kněžna monacká).
 
WOODY ALLEN A FILOZOFIE
 
V průběhu kariéry Woodyho Allena se vždy projevovala jeho fascinaci filozofií. Filozofii zesměšňoval v komediálních esejích jako „My Philosophy“, hrách „Death Knocks“ a „God“ i ve filmech, např. Láska a smrt (Love and Death, 1975). Zároveň ve svých filmech prozkoumával filozofické problémy mnohem vážněji, např. ve filmech Zločiny a poklesky (Crimes and Misdemeanors, 1989) a Match Point – Hra osudu (Match Point, 2005). „Když jsem byl hodně mladý, vždycky mě hodně zajímala ´velká témata, velké otázky´“, říká Allen. „V mé práci se z nich stávaly předměty, kterým jsem se vysmíval, když jsem točil komedii nebo se jimi zabýval seriózně, když jsem točil drama“.
 
Allenův raný zájem o filozofii vzniknul, když jako teenager sledoval filmy Ingmara Bergmana. „Ty filmy na mě měly obrovský vliv“, říká Allen. „V té době jsem nečetl Nietzscheho nebo Kierkegaarda, filozofy, na které se Bergman spoléhal, ale jeho myšlenky mi v duši rozezněly zvony. Byl jsem opojen jeho filmy, otázkami, které ve filmech nastoloval a problémy, které řešil. Během let jsem přečetl slušné množství knih s filozofickými úvahami, a teprve potom jsem byl schopen pochopit, kdo ovlivnil Bergmana a jaké myšlenky ve svých filmech dramatizoval. Začal jsem si užívat čtení velkých filozofů a s nadšením jsem je porovnával a hledal kontrasty v jejich přístupu k nezodpovězeným otázkám“.
 
Allenovo pohlcení filozofií bylo v jeho práci tak výrazné, že se jeho filmy staly inspirací pro knihy o filozofických otázkách. „Nemyslím si, že cokoliv, co jsem napsal nebo natočil, by bylo po filozofické stránce nějak originální. Jsem prostě produkt velkých filozofů, které jsem četl. Myslím, že se dá maximálně říct, že v průběhu let se v mých filmech objevují navazující filozofická témata. Mou posedlostí jsou problémy, kterými se zabývá mnoho mužů. Zajímá mě depresivní realita, která mě stále pronásleduje…“ uzavírá vyprávění Allen.
 
O FILMU:
 
Témata, ke kterým se Woody Allen ve svých filmech pravidelně vrací, jsou ta temná (např. Match Point – Hra osudu, Match Point, 2005). Ale také jeho optimistické počiny mají v sobě vždy stopu temné stránky lidských povah. A právě mezi ty patří Iracionální muž. Tento film vyjadřuje Allenův nepřikrášlený pohled na svět.
 
Abe Lucas (Joaquin Phoenix) je profesor filozofie, který ztratil v životě cestu. Nevidí smysl ve svém povolání, chybí mu naděje do budoucnosti. „Abe je chlapík, který se vždy snažil dělat ve svém životě něco pozitivního“ říká J. Phoenix. „Zapojoval se do politických aktivit, cestoval do oblastí postižených katastrofami, aby pomáhal lidem. Ale protože se mu staly strašné věci, začal být přesvědčen, že nic nemá smysl. A zatímco v minulosti si učení užíval, nyní je přesvědčen, že znalosti, které předával, ovlivnily jen pár studentů, zbytek jen chtěl složit maturitu.“ Režisér Allen dodává: „Smutek a bolest lidské existence a povrchní slabosti lidí Abea srazily na kolena. Cítí osobní selhání, protože po sobě nikdy nedokázal zanechat stopu, předat studentům něco ze svých vědomostí. Dosáhl bodu, kdy mu už na ničem nezáleží.“
 
Po příjezdu do Braylinu, malého města, kde má vyučovat na fakultě, se seznámí s nešťastně vdanou Ritou Richards (Parker Posey). „Rita je žena, která je chycená do pasti“ říká Parker Posey. „Učení ji nenaplňuje, hodně pije a kouří a sní o životě, který by byl plný a vášnivý. Sní o tom, že Abe se do ní zamiluje a zachrání ji z prázdnoty.“ Allen dodává: „Ritina představa o Abeovi je taková, že Abe je zábavný chlápek, který si rád užívá se ženami, takže se vůči němu chová vyzývavě a sexuálně agresivně“. Posey říká: „Přitom Abe je na tom se sexuální výkonností stejně jako Ritin manžel. Je odtažitý a ztracený v minulosti.“
 
Abe zároveň naváže přátelství z jednou ze svých studentek. Jill Pollard (Emma Stone) je veselá, inteligentní, mladá žena, která vyrostla v Braylinu a její oba rodiče jsou profesoři. „Jill je přímočará dívka, která vždy šla přímou cestou, jen ve skutečnosti nevěděla kam“, říká Emma Stone. „Celý život prožila na malém městě, takže navštěvuje kurz filozofie, o kterém doufá, že jí rozšíří obzory ohledně světa. A Abe je rozervaný, romantický umělec, prostě lidský ekvivalent všeho, co kdy chtěla v životě poznat.“ Allen říká: „Abe se cítí osamělý a Jill je pro něho někdo, s kým může mluvit. Nepřemýšlí o ní jako o ženě a milence, ale cítí s ní opravdové intelektuální propojení, což vede k tomu, že se Jill stává osobou, se kterou tráví většinu svého času.“
 
Jill si poprvé uvědomí, že s Abem není něco v pořádku, když Abe na party vezme pistoli a hraje ruskou ruletu. Jill propadne romantické myšlence, že ona bude ta jediná, která Abea zachrání z propasti, ve které se nachází. „Myšlenka, že může zachránit někoho, kdo je alkoholik na dně, se sebevražednými sklony, ji sobecky naplňuje“, říká Emma Stone a dodává: „Nikdy nepomáhala někomu z temnoty a neuvědomuje si, že ji samotnou to může do temnoty stáhnout.“
 
Abeův život se změní po neočekávané události. On a Jill na obědě vyslechnou velmi emotivní konverzaci cizích lidí u vedlejšího stolu. „Abe se rozhodne jednat“, říká Allen. „Nejedná se o abstraktní čin, jako napsání dopisu do New York Times. Směr jeho jednání znamená zásadní změnu.“
 
Tohle rozhodnutí změní Abea z bezcílného a depresivního člověka na muže plného energie a nevázanosti. „Najednou si cení života“ říká Allen, „znovu si vychutnává sex i chuť vína, ráno s chutí vstává a konečně může spát.“
Aniž by znala důvod, Jill je přesvědčená, že ona je příčinou Abeovy změny. Emma Stone říká: „Dle jejího mínění je 100% zodpovědná za Abeovo štěstí. Ona je ta, která mu rozuměla, když byl na dně. Ona ho zachránila.“
 
Jenže Abeovy další kroky, které chystá, jsou silně iracionální. To si sice uvědomuje, ale nepovažuje to za důležité. „To, čemu Abe uvěří, je iracionální věc, výsledek mnoha let frustrace, vzteku a pokřivené představě o světě a lidech“ říká Allen. „Jillina matka ve filmu říká – Abeova práce je jen triumf stylu, její obsah neobstojí, když se tím budeš zabývat. Umí skvěle mluvit, používá jasné a vzdělané argumenty, které dobře zní, ale když je rozebereš dopodrobna, tak neobstojí“, uzavírá Allen.
 
Iracionální muž se natáčel v Newportu na Rhode Islandu. Kampus Univerzity Svaté Reginy posloužil jako to pravé místo pro fiktivní filmovou univerzitu Braylin.
 
Tak jako většinu svých dramat, natáčel Woody Allen i tentokrát na širokoúhlý film s jasnou představou uvedení na velkém plátně: „Často mám pocit, že komorní příběhy, natočené pro velké plátno, v kině opravdu velmi dobře fungují. Nepotřebujete v kině vidět jen válečné filmy a westerny, o kterých se obecně říká, že na plátno patří“, říká Allen. Ve filmu Půlnoc v Paříži (Midnight in Paris, 2011) se Allen snažil o použití romantického vizuálního stylu, ale tento film si žádal realistické vizuální ztvárnění. „Je mnohem snazší natočit film o Paříži roku 1920, se všemi těmi pouličními lampami, dlažebními kostkami v ulicích, koňskými spřeženími,“ říká Allen. „Ale natočit film s realistickým vyzněním vyžaduje mnoho plánování a myslím, že se nám výsledek povedl. Pro tento film jsem nechtěl výraznou stylizaci, protože důležitou věcí pro diváky je spojit se s postavami příběhu, což se mým skvělým hercům povedlo zprostředkovat“.
 
Natáčení s Joaquinem Phoenixem bylo pro Woodyho Allena díky Phoenixově komplexnosti snadné. „Všechno, co po něm chcete, aby udělal nebo řekl, se stává zajímavé díky tomu, co z Joaquina přirozeně vyzařuje. Díky jeho hereckým schopnostem máte pocit, že se na plátně stále děje něco velkého.“
 
Pro Emmu Stone je spolupráce s Woody Allenem již druhá v řadě. V loňském roce hrála v jeho romantickém filmu Kouzlo měsíčního svitu (Magic in the Moonlight). „Emma vyzařuje inteligenci,“ říká Allen, „má obrovský herecký rozsah – když je potřeba, umí být vtipná a komediální a během chvíle opravdově dramatická“.
 
„Když jsem četla scénář“, říká Emma Stone, „vyvstalo pro mě hodně otázek ohledně morálky. Abe nežije podle pravidel a Jill se snaží zjistit, jak daleko u něj může zajít. Film se zaobírá tématem náhody a osudu v životě, s čímž jsem měla zkušenost již z Kouzla měsíčního svitu“.
 
Hlavním tématem Iracionálního muže jsou náhody v životě. Rozhodují o příležitostech, které mohou mít zničující dopady. Příběh Iracionálního muže zobrazuje jedno z Allenových hlubokých filozofických přesvědčení: „Velmi silně věřím v naprostou náhodnost existence. Veškerá existence je pouhá věc, která nemá důvod. Všichni žijeme podřízeni křehké nepředvídatelnosti života. Však víte, někdy jen špatně odbočíte na ulici…“
 
TVŮRCI:
 
Woody Allen (scénář, režie) – výběr z jeho tvorby
 
Přehled ocenění – ceny Oscar
 
7x nominovaný za Nejlepší režii, získal Oscara za film Annie Hallová
16x nominovaný za Nejlepší původní scénář, získal Oscara za filmy Annie Hallová, Hana a její sestry a Půlnoc v Paříži
1x nominovaný za Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli za film Annie Hallová
3x nominovaný za Nejlepší film, Oscara získal za film Annie Hallová
 
 
 
Tvorba
Iracionální muž/Irrational Man – 2015, scénář, režie
Kouzlo měsíčního svitu/Magic in the Moonlight – 2014, scénář, režie
Jasmíniny slzy/Blue Jasmine – 2014, scénář, režie
Půlnoc v Paříži/Midnight in Paris – 2011, scénář, režie
Poznáš muže svých snů/You Will Meet a Tall Dart Stranger – 2010, scénář, režie
Vicky Christina Barcelona – 2008, scénář, režie
Kasandřin sen/Cassandra’s Dream – 2007, scénář, režie
Sólokapr/Scoop – 2006, scénář, režie, herec
Match Point – hra osudu/Match point – 2005, scénář, režie
Hollywood v koncích/Hollywood Ending – 2002, scénář, režie, herec
Prokletí žlutozeleného škorpióna/The Curse of the Jade Scorpion – 2001, scénář, režie, herec
Celebrity/Celebrity – 1998, scénář, režie
Pozor na Harryho/Deconstructing Harry – 1997, scénář, režie, herec
Všichni říkají: Miluji tě/Everyone Says I Love You – 1996, scénář, režie, herec
Mocná Afrodita/Mighty Aphrodite – 1995, scénář, režie, herec
Výstřely na Broadwayi/Bullets Over Broadway – 1994, spoluscenárista, režie
Tajemná vražda na Manhattanu/Manhattan Murder Mystery – 1993, spoluscenárista, režie, herec
Manželé a manželky/Husbands and Wives – 1992, spoluscenárista, režie, herec
Alice/Alice – 1990, scénář, režie
Zločiny a poklesky/Crimes and Misdemeanors – 1989, spoluscenárista, režie, herec
Hana a její sestry/Hannah and Her Sisters – 1986, scénář, režie, herec
Purpurová růže z Káhiry/The Purple Rose of Cairo – 1985, scénář, režie
Sex noci svatojánské/A Midsummer Night’s Sex Comedy – 1982, scénář, režie, herec
Vzpomínky na hvězdný prach/Stardust Memories – 1980, scénář, režie, herec
Manhattan/Manhattan – 1979, spoluscenárista, režie, herec
Annie Hallová/Annie Hall – 1977, spoluscenárista, režie, herec
Láska a smrt/Love and Death – 1975, scénář, režie, herec
Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu (ale báli jste se zeptat)/Everything You Always Wanted to Know About Sex But Were Afraid to Ask – 1972, scénář, režie, herec
Seber prachy a zmiz/Take the Money and Run – 1969, spoluscenárista, režie, herec