Eurotrialog Mikulov byl opět výborný

 
13. ročník festivalu Eurotrialog se konal ve dnech 19-21. srpna v jihomoravském Mikulově. Festival, který před lety založila parta spřátelených muzikantů z kapel ze 3 států - Česka, Slovenska a Rakouska se za 13 let své existence vyvinul v hudební událost, na které máte možnost potkat opravdu unikátní hudební projekty. Letošní festival začal v pátek odpoledne vernisáží fotografií Karla Šustera z minulých ročníků Eurotrialogu a pokračoval v podvečer v Amfiteátru nad městem. Jako první se představila islandská kapela Árstíðir, jejíž hudba působila meditativně a zasněně a výborné byly zejména jejich čistě vokální skladby. Důkaz, že jejich hudba byla šamanská, bylo i to, že znenadání přišla bouřka a na hodinu a půl přerušila program festivalu. Bouřka odešla stejně rychle jako přišla a pódium tak mohli ovládnout Dva. Tohle sourozenecké duo, které zraje jako mikulovské víno, předvedlo vynikající vystoupení založené na hravosti, originálních skladbách a elektronických loopech. Po Dvou pódium potemnělo a patřilo návratu undergroundové legendě - kapele Půlnoc. Temně smutný hlas Michaely Němcové, melancholií protkané skladby i skvělá muzikálnost všech členů kapely vytvořili v Mikulově atmosféru plnou vzpomínek a nostalgie. Ale ta byla rychle zapomenuta, když Půlnoc vystřídali známí punkeři Visací zámek. Ti začali pěkně zostra vtipnou písní Padesát (o tom jak není jednoduché hrát punk v padesáti) a publikum dostali brzy do varu. Obrovský ohlas měla i chvilka poezie (báseň o šimrání elektrickým bičíkem) a osvědčené hity jako Traktor, či hymnu punkerů - Známka punku.  Po Visačích ještě vystoupila slovenská Hrdza a česká ska-formace Tleskač.
 
Sobotní program zahájil bubeník Pavel Fajt koncertem na terase Ditrichštejnské hrobky a pak program pokračoval opět v amfiteátru. Odpolední část byla věnována zatím málo známým kapelám a přestože účast v Amfiteátru nebyla velká, ti co přišli, určitě nelitovali. Úvodní set patřil kapele Sousedi, což je duo sousedů z chodby, kteří spolu hrají  (jeden na violoncello a druhý na kytaru) a jde jim to skvěle. Po nich se představila dvojice Open day hrající elektronickou hudbu a alternativně rockový Projekt Lajka, kapela Bouchací šrouby a slovenský Hvozd.
Dalším z ojedinělých projektů, nedávno znovuzrozených, bylo trio osobité písničkářky Kristýny Lhotákové. Kopir Rozsywal Bestar zahráli v Mikulově skvěle a byli takalespoň malou náplastí na ty, co se těšili na Psí vojáky. Dalším triem byli folk-rockoví Žamboši a po nich očekávaný Neočekávaný dýchanek, jejichž vystoupení bylo plné radosti i živelnosti, zejména díky fantastické zpěvačce, která na pódiu nevydržela snad ani chvíli v klidu. Po nich následoval Dybbuk, ryze ženská kapela a taktéž navrátívší se legenda (možná vám něco řekne jejich druhý název Zuby Nehty) .Jejich jednoduché skladby a písničky s vtipnými texty v bigbeatovém hávu nejen rozezpívaly, ale i roztančily publikum. Aplaus byl zasloužený. 
Další ženská dvojice - stále více oblíbené Čokovoko předvedlo svojí show založenou zejména na neustálém pohybu, slovní improvizaci a rapu o problémech každodenního života. Po Čokovoku už ale pódium patřilo legendární Vltavě, která se taky nedávno znovuzrodila. I když mně osobně v jejich současné podobě citelně chybí saxofon, jejich vystoupení a zejména staré osvědčené hitovky jako Když bozi zestárnou, Bezvadnej chlap, či Zajíc a koza, daly na tento nedostatek rychle zapomenout. Publikum zpívalo spolu s kapelou, ocenilo i nové písničky a vynutilo si několik přídavků....  Další vystupující Nuck Chorris Gang a Anselmo Crew jsem si nechala ujít, stejně jako nedělní vystoupení Vladimíra Václavka v Ditrichštejnské hrobce.  Z festivalu Eurotrialog, prožitého na vlastní kůži,  jsem si odnesla jen samé pěkné hudební zážitky a pokud budete příští rok hledat menší festival se skvělou hudební dramaturgií,  můžu mikulovský Eurotrialog vřele doporučit.
 
Více fotek zde!
 
text a foto: 

Barka Fabiánová