Sektorové obývací stěny přes celou délku obýváku byly oblíbené především v době socialismu a neobešel se bez nich téměř žádný byt. Součástí téměř každé stěny byl i skleník, prosklená část s vystaveným porcelánem, o který se často opírají fotografie členů rodiny. I dnes najdeme téměř beze změny tyto sestavy v bytech našich babiček. Právě zde se dají najít krásné designové poklady tzv. bruselského stylu.
Tento jedinečný umělecký směr, který se u nás začal objevovat na konci 50. až do konce 70.let v designu, architektuře a umění vůbec, reagoval na konec éry socialistického realismu ( také nazývaného SORELA), který byl jediným oficiálním kulturním směrem u nás.
Své označení „bruselský“ získal díky úspěchům československého umění oceněného na Světové výstavě v Bruselu pořádané v roce 1958. Brusel tak reagoval na určité uvolnění ve společnosti a využil naplno možnosti svobodné tvorby. Hitem se staly produkty z nových materiálů, hlavně z plastu, které byly barevné a geometricky tvarované. Designeři spolupracují s architekty i návrháři a dochází rovněž k přenesení moderního designu do věcí každodenní potřeby – užitného umění, kde vzniká celá řada designových porcelánových servisů, figurálního porcelánu nebo plastových misek včetně ikonických umělohmotných dóz ve tvaru jablka nebo hrušky.
Možná vám to ani nepřijde a při různých návštěvách si už ani nevšimnete přeplněných poliček, kde nesmí chybět cibulák, růžový porcelán, váza s číslem k výročí, sošky zvířat nebo broušené skleničky. Řeknete si, že jde o samé kýče, které se do současného moderního bytu prostě nehodí a že je potřeba vzít lopatu a vše vyházet do kontejneru. Ale opak je pravdou.
V 60. letech v období takzvaného „bruselského stylu“ vznikla celá řada vysoce kvalitních designových děl, ať už se jednalo o dekorativní, nebo užité umění. Mezi předníčČeskoslovenské designery v oblasti průmyslového designu patřil Jaroslav Ježek, jehož porcelánové servisy a figurální porcelán patřil k těm nejlepším a díky úspěchu i jeho děl vděčí bruselwký styl za svůj název. Tvorba Jaroslava Ježka byla na tak vysoké úrovni, že ji porota na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu udělila několik cen GRAND PRIX a díky následné průmyslové výrobě se tak jeho díla mohla dostat téměř do každého obýváku u nás.
Proto i dnes, pokud tyto designové kousky vyjmeme z přeplněných polic sektorových stěn a dáme jim vyniknout v moderním bytě, budou jejich ladné a plynulé křivky bez zbytečných detailů působit současně a nadčasově. Pokud tedy při návštěvě u vašich blízkých narazíte na tyto poklady, zachraňte je, přeneste a radujte se z nich. Mají nejen velkou sběratelskou hodnotu, ale především je to kus naší historie. Tyto "staré" designové poklady se s lehkostí vyrovnají současným „trendy“ dekoracím bez umělecké hodnoty, jenž prozměnu začínají zaplňovat ty naše současné obýváky.