Charisma Mistra Leonarda aneb Česko Cohena zbožňuje

 
Zraje jako víno. Leonard Cohen ve svých osmasedmdesáti letech včera v pražské O2 aréně předvedl mistrovský výkon, kterým by do kapsy s přehledem strčil kdejakou dvacetiletou pseudo-superstar.
I přes sliby pořadatelů, že je Cohen přesný jako švýcarské hodinky, které má tak rád, koncert začal o čtvrthodinku později. Což však vůbec nevadilo, očekávání stoupalo na maximum a aréna se zaplnila do téměř posledního místa.
Jakmile se tento kanadský veleumělec objevil na pódiu, publikum ho bez rozmýšlení okamžitě přivítalo v podobě standing ovation a  neskutečného potlesku, který v podstatě přetrval až do úvodní pecky Dance Me To The End Of Love. Do svého setlistu Mistr Leonard zařadil téměř všechny své (dosavadní!) hity, ale i zapamatovatelnou The Darkness z poslední desky Old Ideas.
Samozřejmě, Cohen je známá značka a jeden z nejlepších zpěváků vsech dob (ostatně sám v písní Tower Of Song přiznává, že se narodil se zlatem v hrdle),  avšak skupinka muzikantů, které za ty roky on a baskytarista Roscoe Beck dokázali dát dohromady, je bez nadsázky zcela epická. Od úžasného tria sboristek Sharon Robinson a sester Webbových, přes houslového virtuóze jménem Alexandru Bublitchi, až po charismatického bubeníka z Mexico City Rafaela Gayola. Společně s nezaměnitelným hlubokým hlasem Mistra Leonarda to fungovalo zkrátka bezvadně! Scénu po dobu celého koncertu zdobila obrovská nasvícená opona, na niž se v aplaudovaných částech mezi písněmi objevovaly černé obrysy hudebníků. Šlo o neopakovatelný audiovizuální zážitek, který zapůsobil na téměř všechny generace fanoušků. Pamětníky, jenž poslouchali Suzanne ještě z originální nahrávky, věrné fandy za doprovodu svých poloviček, teenagery s velkou dávkou úcty i děti prozpěvující si superhit Hallelujah. Ty všechny bylo v zaplněné aréně možno vidět.
 
Mistr Leonard českému publiku po čtyřech letech opět ukázal, proč je tak uznávanou a jedinečnou osobností hudebního světa. Pokora, s jakou vystupoval a během koncertu oceňoval sóla členů svého ansámblu, se dnes už jen tak nevidí. Nejednou smekl svůj typický tmavý klobouk.
Když se po posledním představování členů skupiny zdálo, že se blíží konec celé show, diváci se bez okolků zvedli a zamířili přímo pod pódium. Večer tak nabral ještě zcela jiný rozměr. Celá hala na nohou, fanoušci tančící pod pódiem a neutuchající potlesk. Všichni byli dojati. Včetně samotného Cohena, který Prahu ocenil spoustou přídavků, jež trvala skoro jako půlka koncertu.
S poděkováním všem svým fanouškům a pozdravem ,,see you later'' Leonard Cohen doslova odskákal z pódia. 
 
Hallelujah! Umění, elán a nezapomenutelná hudební senzace. Amen.
 
text Vojtěch Tkáč