Česko-maďarský divadelní projekt se představí v MeetFactory

V sobotu 17. srpna 2013 ve 20 hodin proběhne prezentace měsíční rezidence maďarské nezávislé skupiny Lakmusz Csoport, která společně s česko-polsko-slovenským týmem vytvořila autorské představení White Coffee. Hlavním tématem projektu je reflexe tolerance vůči menšinám v současném Maďarsku stejně jako dvojí identita Maďarů, žijících v Rumunsku, Srbsku nebo na Slovensku. 
 
Po úspěšné česko-maďarské inscenaci hry Botho Strausse „Zhanobení“, která měla premiéru před dvěma lety v bývalé protiletadlové základně v maďarském Zsámbéku, se stejný tým schází znovu. Tentokráte je v centru pozornosti v Maďarsku tolik citlivá otázka nacionalismu, pravicového extremismu, vztahu k menšinám a xenofobie. Zkoušení inscenace probíhá v rámci měsíční rezidence v pražské MeetFactory a také díky podpoře Mezinárodního visegrádského fondu.
 
White Coffee je autorským představením, vznikajícím ze zpovědí a vzpomínek šestice herců ze skupiny Lakmusz Csoport. Ta vznikla před šesti lety z absolventů z maďarské univerzity v Tirgu Mures v Rumunsku.  „Setkala jsem se s nimi v době, kdy jsem v Maďarsku zkoušela Zhanobení. Když jsem viděla jejich práci, pochopila jsem, že sdílíme podobný náhled na divadlo a společně jsme vymysleli tento projekt. Pro ně je to téma velice osobní, protože se všichni narodili jako Maďaři v Rumunsku, vystudovali tam a někteří získali i angažmá v tamních divadlech.
 
Nicméně jsou každodenně konfrontováni s tím, že jsou menšina, která překáží a témata identity a nesnášenlivosti jsou jim velmi blízká,“ říká režisérka projektu Lucie Málková. Podobné je to i pro dramaturgyni Gertrud Mária Korpič, která coby Maďarka žijící na Slovensku zažívá podobné situace a čerpá z nich. Zároveň jako vystudovaná teatroložka  a překladatelka vidí přínos představení v kontextu maďarského divadla v tomto:  „Většina inscenací v Maďarsku, snažící se řešit palčivou romskou problematiku, skončila u stereotypních náhledů na  dané téma nebo jako romantizující ukázka menšiny. V našem mezinárodním týmu, složeném z lidí z České republiky, Maďarska, Sedmihradska, Slovenska a Polska máme příležitost projektem autorského ražení prozkoumat vlastní postoj nejen k rasismu  – v pozitivním negativním diskriminačním slova smyslu, ale hledáme všechny odstíny různých předsudků a míry tolerance.”
 
Stejně jako v předchozím projektu má velkou roli pohyb a choreografie, kterou se zabývá choreografka a performerka Halka Třešňáková: „Při práci s pohybem herců - postav na jevišti můžeme jen čistým rozmístěním, otočením skupin či jednotlivce otevřít v divákovi různé asociace k tématu vyloučení nebo síly většinových skupin. Je zajímavé zkoumat, co se stane, když  jeden z šesti herců svým rozhodnutím, kam se přidá, rozhodne o tom, jestli dvě skupiny budou vyrovnané či jedna v přesile. Pro mě jako pro choreografku je výzvou udržet otevřenost pohybu herců na jevišti takovým způsobem, aby si divák sám  vzpomenul na konkrétní situace, které zažil a zamyslí se nad tím, jak se v takových situacích zachoval. Nepředkládáme východiska nebo návody, ale snad trochu naděje tím, že vzbuzujeme otázky.“
 
Vizuální podobu představení vytvořila polská scénografka Barbara Wojtkowiak, hudební stránku, spočívající především v živém zpěvu, má na starosti český muzikant a absolvent Konzervatoře Jaroslava Ježka Zdeněk Dočekal.
 
Výstup z rezidence či work in progress se bude konat v MeetFactory v sobotu 17. srpna od 20 hodin. Poté se celý tým odstěhuje opět do protiletadlové základny v Zsámbéku, kde dne 5 září bude oficiální maďarská premiéra projektu. „ Toto představení nemá za cíl popisovat stav věci nebo rekonstruovat uplynulé události. Chce spíše navázat dialog a obrazivou formou přimět k přemýšlení. Součástí projetu je také reprízování pro střední školy v Maďarsku v následující sezóně nebo turné po Rumunsku, Srbsku a Slovensku,“ uzavírá Málková.
 
Pořadatelem představení je Divadlo Unlimited  (CZ), Meet Factory (CZ).