Výstava: Golden Dream Construction

Golden Dream Construction – Lars Breuer, Sebastian Freytag, Guido Münch / Konsortium
DŮM UMĚNÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE
Termín: 19.6. – 31.8. 2013
Zahájení: úterý 18.6. 2013 od 18.00
Kurátor DU: Michal Škoda
 
Touto výstavou se v Domě umění představují tři mladí umělci, výrazné osobnosti düsseldorfské umělecké scény, vystupující pod společným názvem „KONSORTIUM“.
 
Stejně tak pojmenovali i výstavní prostor, který z vlastní iniciativy založili v roce 2004 v Düsseldorfu a vytvořili tak místo, nejen pro prezentaci současného umění, ale také jako bod setkávání a navázali tím na podobné aktivity svých předchůdců, kterými je toto vestfálské město známé. Podobně jako zdejší velice ceněná Státní akademie umění, kterou všichni tři autoři absolvovali.
 
Spolupráce těchto tří umělců byla do určité míry srovnávána se spoluprací hudebníků v kapele, kdy její jednotliví členové vedle společných vystoupení zároveň rozvíjejí svoji tvorbu i kariéru na sólové úrovni.
Hlavním úkolem ve svém umění vidí vytvořit radikální konstruktivismus s historickým vědomím a anarchistickou radostí z citátu. Jako o typickém rysu tvorby KONSORTIA lze hovořit o zjednodušování, redukování a odkazu k historii umění.
 
Guido Münch považuje stěžejním materiálem své strategie předlohy z popové a hudební kultury, průmyslový design i loga. Jako příklad možno zmínit nástěnnou malbu NEUORDNUNG / Nový řád (2002), citující obal desky NEWORDER, kde grafický design tohoto obalu vytvořil Peter Savill, který zase odkazoval na tvorbu futuristy Fortunata Depera. Münch toto dílo přetvořil pro svoji představu zmíněné nástěnné malby. Název tak neodkazuje pouze k názvu kapely, nýbrž i na systém napadající umělecké strategie. Typickým rysem jeho tvorby jsou také znaky, zvětšené motivy, jež mohou evokovat vzdáleně narativní význam.
 
Přímou citací se do jisté míry zabývá také Lars Breuer, který se však ve své tvorbě zároveň vzdaluje od původních forem a hledá nové kontexty. K historickému odkazu se staví tak, že nechává střetávat protiklady uměleckých pozic z minulosti a novým uchopením se mu tak daří vytvářet nová energická díla.
 
V charakteristice tvorby Sebastiana Freytaga se nejvíce nabízí pojem strukturalismus. Také on vychází z historie, s patrnou oblibou v minimalismus i pop art. Rovněž se dotýká problematicky cílené neuměleckosti, pracuje s vrstvením, překrýváním a typologií. Oblíbeným médiem Freytaga je offsetový tisk a nástěnná malba.
S. M. Schmidt v jednom z textů zabývajících se tvorbou KONSORTIA uvádí jako jedno z klíčových děl Freytaga  „XeroxXerox“ (2006), což je nástěnná malba, vytvořena v Neapoli, která připomíná tiskový postup a firmu, jenž vynalezla kopírovací přístroj. Freytagova zájmu se těší i problematika autorských práv a hranic jejich překračování. Nedílnou součástí díla všech třech umělců je i užívání textu a práce s typografií, kterou volí s ohledem k pojmům, kterými se zabývají. Typ je však vždy signifikantní „značkou“ pro každého z nich, dle které lze jednotlivé autory rozeznat.
Sobě upravenou kurzívu používá Breuer, Freytag typ písma DIN a Arial black je typický pro Müncha. S textem pracují ve významu citátu a využívají i vlastních názvů děl.
 
V neposlední řadě nutno také zmínit v souvislosti s dílem KONSORTIA práci a péči věnovanou prostoru a vyrovnání se s architekturou daného okamžiku. Ve svých společných projektech nabízejí pro diváka zážitek z prostředí, které vytvářejí s vážným přístupem na základě k odkazům uměleckých avantgard. Jedná se vždy o precizní presentaci, kdy jednotlivá díla vytvářejí jeden komplexní celek. To je případ rovněž první výstavy KONSORTIA na našem území.
Golden Dream Construction – vytváří prostředí sestávající z dispozičního využití celého prostoru galerie. První dva sály tvoří společná instalace, zatímco zbývající tři místnosti autoři použili pro samostatné organizované instalace. Všechny části výstavy jsou však propojené a navzájem do sebe zasahují.
 
Projekt tak podtrhuje typické rysy KONSORTIA – rozvinutí kolektivní spolupráce, stojící na individuálních přístupech, kdy se však „autorství“ stává stále méně důležitým.