V Colloredo-Mansfeldském paláci odstartovala výstava Tadeáše Podrackého Habitus

8. 11. 2013–22. 12. 2013, út–ne 10.00–18.00
Colloredo-Mansfeldský palác, 4. patro,
Karlova ulice 189/2, Praha 1
Kurátorka: Monika Doležalová
Start up se na svůj čtvrtý ročník přesouvá do prostor Colloredo-Mansfeldského paláce, který bude hostit celkem pět výstav. Po boku hlavních výstav pod vedením kurátorky Moniky Doležalové se budou představovat mladí kurátoři, jejichž prezentace bude reagovat na samostatné výstavy. Vizuální stránku jednotlivých dílů čtvrtého ročníku ztvární studenti grafického designu. Tadeáš Podracký (* 1989, Hradec Králové) jako student ateliéru skla donedávna považoval tento materiál za mrtvý, a proto s ním pracoval všelijak, jen ne tradičně. Jeho někdy až příliš komplikovaná tvorba vychází z totálního zaujetí věcí, konceptuálního uvažování a pečlivého prostudování tématu předtím, než cokoliv vytvoří. V rámci programu Start up IV představuje Tadeáš instalaci, která je výsledkem jeho dalšího zamyšlení nad pozicí designu a umění a jejich vzájemného prostupování. Fiktivní prostor vymezený dřevěnou konstrukcí (reagující na dispozice místnosti) Tadeáš zaplnil artefakty ze svého okolí, jako např. kobercem, kusy nábytku, interiérovými dekoracemi či skateboardem, jež jako celek transformoval do nové výtvarné podoby a formy. Koncept výstavy je inspirován pojmem francouzského sociologa Pierra Félixe Bourdieua Habitus, kterým označuje zažité vzorce chování determinované společenskými konvencemi. Tadeáš je tedy pro  tentokrát něco jako sociolog. Jeho objekty získávají další výpovědní hodnotu, komunikují navzájem mezi sebou, s celou instalací i s divákem. „Budu pracovat s předměty, které jsou něčím typické a snadno  zaškatulkovatelné – tím chci ovlivnit konečný dojem z instalace. Nechci stavět nápodobu nebo nějaký reálný interiér, bude to spíš zamyšlení nad systémem uspořádání věcí/objektů v daném prostoru. Co uspořádání může ovlivnit a jak uspořádání může ovlivnit jiné. Vytvořím reminiscenci fiktivního prostoru – takové torzo – s uspořádáním objektů podle mnou vytvořeného systému hodnot,“ popisoval na začátku svůj záměr Tadeáš. Při budování prostoru si Tadeáš počínal jako scénograf a tím mi evokoval pracovní  postup autorské dvojice Elmgreen & Dragset, nazývaný staging, i jejich koncept fiktivních domovů (Home fictional & Home truths). Tadeáše ale více než rodinné příběhy zajímají pozadí jednotlivých artefaktů, kterými si zdobíme naše příbytky. Jejich ekonomické a citové vazby k majiteli. V této instalaci je to  například perský koberec, jehož ornamentem je Tadeáš dlouhodobě fascinován, či skateboard jako  vzpomínka na jeho klukovské rebelství. Orientální koberec má v instalaci zároveň symbolickou funkci, připomíná teplo domova, večery strávené u krbu, u televize. Modely pro jeho nesourodé kombinace předmětů i materiálů jsou odpadky na ulici, kterých si začal všímat během stáže v New Yorku (2012). Vznikl tak centrální objekt instalace – mohutná koule z kusů sekáčového oblečení inspirovaná navíc osobním zlozvykem pohazovat večer oblečení na židli. Z hlediska Tadeášova sklonu k fetišismu (potažmo nás všech) není od věci zmínit jeho oblíbeného autora – Gabriela Orozca. Na rozdíl od něj však Tadeáš nečiní z nálezů muzeální rekvizity, volně z nich čerpá a přetváří je ve své vlastní objekty. Skládá tak 3D stavebnici, do které adjustuje nekonečně mnoho dílů propojených se svým vlastním životem. Je to jako hra pro dospělé. „Tím, jak člověk žije, věc samovolně vzniká. Skládám na sebe věci a snažím se najít nová spojení,“ říká. Tadeáš Podracký je studentem šestého ročníku ateliéru skla pod vedením Ronyho Plesla na VŠUP v Praze.

Jako kurátor doplňující výstavy byl osloven Adam Štěch (* 1986, Děčín), čerstvý absolvent dějin umění FF UK. Adam se dlouhodobě věnuje oblasti designu a již teď je považován za jeho velkého znalce a kurátora zajímavých výstav. Během studia začal pracovat jako redaktor časopisu Dolce Vita a v roce 2009 spoluzaložil s Matějem Činčerou a Jakubem Štěchem (záhy se přidal Jan Kloss) OKOLO – kreativní skupinu zajímající se o nové teoretické souvislosti a prezentace designu, architektury, umění a módy. Pro svůj zájem o design, schopnost originálně pracovat s námětem i s instalací se stal jasným favoritem dialogu s instalačním projektem HABITUS mladého umělce a designéra Tadeáše Podrackého. Jako reakci si Adam ve spolupráci s deseti vybranými grafickými designéry a ilustrátory (František Polák, Maria Makeeva, Jan Kloss/Matěj Činčera, Michal Bačák, Mutanta, Jan Horčík , Kristína Ambrozová, Lukáš Kijonka, Ex Lovers, Martina Marešová) připravil vizuální rešerši experimentálních architektonických projektů druhé poloviny dvacátého století. Zatímco Tadeáš Podracký vytváří svou vlastní vizi fiktivního prostoru, ve kterém zkoumá vzájemné vztahy člověka a prostoru samotného, doplňující výstava se vydává do nedávné historie a objevuje deset zásadních architektonických experimentů, které ve své době nabídly alternativy k tradičnímu ztvárnění a uchopení prostoru a využití jeho uživateli. V rámci výstavy HABITUS se jedná o první prezentaci Adama Štěcha i OKOLO v prostředí veřejnoprávní kulturní instituce v České republice.

HABITUS
Kurátor doplňující výstavy Adam Štěch
Jako reakci na instalační projekt mladého umělce a designéra Tadeáše Podrackého jsem připravil ve spolupráci s deseti vybranými grafickými designéry a ilustrátory vizuální rešerši experimentálních architektonických projektů druhé poloviny dvacátého století. Zatímco Tadeáš Podracký vytváří svou vlastní vizi fiktivního prostoru, ve kterém zkoumá vzájemné vztahy člověka a prostoru samotného, doplňující výstava se vydává do nedávné historie a objevuje deset zásadních architektonických experimentů, které ve své době nabídly alternativy k tradičnímu ztvárnění a uchopení prostoru a využití jeho uživateli. Druhá polovina dvacátého století přinesla v rámci formování moderního obytného prostoru a vztahu člověka k němu nečekané možnosti pro experiment. Obytná buňka nebo symbolický dům budoucnosti, který koncipovalo ve stejné době hned několik významných autorů v různých koutech světa, se staly katalyzátory experimentálního designu a architektury a ukazovaly nové možnosti konstrukce, materiálů, ale především prostorových vztahů a vizí, jak může žít člověk v blízké budoucnosti. I přesto, že většina vizí se ukázala jako utopických, výstava Habitus představí několik více i méně známých experimentálních projektů ze zlatého období architektonického modernismu v souběžné interpretaci několika současných českých ilustrátorů a grafických designérů. Současní grafičtí tvůrci tak přímo reagují na konkrétní projekty modernistických architektů a designérů z let 1935 – 1975 a vytváří své vlastní vizuální interpretace experimentálních obytných buněk, sociálně-architektonických vizí nebo unikátních interiérových schémat. Na výstavě nechybí interpretace slavných projektů jako House of the Future od britských architektů Alisona Petera Smithsonových, Futuro House od finského architekta Mattiho Suuronena nebo ikona obytné architektury šedesátých let, projekt Habitat, jehož autorem byl v roce 1967 izraelský architekt Moshe Safdie. Historií kanonizovaná díla jsou však doplněna i o méně známé projekty zkoumající meze obytného prostoru tvůrců jako Guy Rottier, Jean Maneval, Zvi Hecker nebo Michael Jantzen. Všechny zpracované historické projekty nabízí současnou reflexi a umožňují odborné i širší veřejnosti poznat méně známá architektonická díla v současném grafickém zpracování.

Vystavující

František Polák, Maria Makeeva,
Jan Kloss/Matěj Činčera, Michal Bačák,
Mütanta, Jan Horčík, Kristína Ambrozová,
Lukáš Kijonka, Ex Lovers, Martina Marešová