Seriál: Klobouky. Jak se jmenují a kde se vzaly? Díl III.

Po anatomickém úvodu a homburgu je zde oblíbená fedora!
 
Fedora (Borsalino) — vepředu promáčklý klobouk se širokou krempou
Díky gangsterským filmům je dnes fedora prakticky synonymem pro klobouk.
Koruna fedory je rovná nebo jen málo zúžená, vysoká , shora snížená do podélné rýhy či prohlubně a z obou stran promáčklá. Krempa je rovná, případně vepředu snížená a vzadu lehce zvýšená, středně široká až široká. Obvyklým materiálem je vlněná plsť nebo zaječí srst.
Je možno ji nosit ke casual, business, semi-formal i formal oděvu. Je to vážný klobouk, čemuž odpovídají nejčastěji používané barvy: černá, tan, tmavě hnědá, šedá. Při svých rozměrech by ve veselých barvách vypadal směšně.
Sedí dobře prakticky každému. Široká krempa vypadá dobře na mužích vysokých, s výrazným nosem nebo ušima a výrazně pomůže ramenatým mužům s malou hlavou.
 
 
Historie fedory se začala psát v roce 1882, kdy byla uvedena divadelní hra Fédora, jejíž stejnojmenná hlavní hrdinka (hrála ji Sarah Bernhardtová) v jejím průběhu nosila právě takovýto klobouk. Fedora tak pronikla napřed do ženské módy, když však módní vlna opadla, všimli si jí také muži (První byl patrně Oscar Wilde, veliký fanoušek Bernhardtin). Od poloviny dvacátých do poloviny šedesátých let byla fedora prakticky povinným doplňkem řádně ustrojeného muže. Ústup fedory způsobila změna v oblékání směrem k méně formálním stylům (a snad i snížení výšky kabin automobilů), podle legendy odsoudil fedoru k zapomnění prezident Kennedy, když přednesl svůj inaugurační projev prostovlasý. Říká se, že od roku 1968, kdy bylo při zpracování plsti zakázáno použití olova, už nikdy nebyla plsť fedor tak kvalitní, jako dříve.
Rozměry fedory se v průběhu dekád měnily. Dnes jsou klobouky nošeny jen výjimečně a mezi izolovanými nositeli jen málo funguje nějaké vzájemné ovlivňování, které by vytvářelo trend a proměňovalo jej. Malé množství nositelů klobouků také nemůže výrazně ovlivňovat nabídku výrobce a je vydáno napospas nabídce, která v případě Tonaku odpovídá svým stylem období Protektorátu. Navíc druhé místo v pořadí nejčastěji nošených klobouků zaujímá trilby, který má vzhled koruny fedory, ale díky výraznějšímu skosení je dynamičtější a pro úzkou krempu velmi otevřený. Pokud si nositel může vybrat mezi vážnou (mohutnou) fedorou a rozverným (sporým) trilby, patrně se nebude snažit o sporou fedoru (snížením koruny, zúžením krempy). Fedora tak podle mého názoru zůstane i do budoucnosti velký, široký klobouk.
Vzhledem k oblíbenosti, délce doby, kdy byla prakticky povinná a četným mesaliancím s jinými typy klobouků existuje velmi široká škála variant jednotlivých prvků, vždy však zůstávají zachovány dva podstatné rysy: Široká krempa chránící před deštěm, sluncem či cizími pohledy, a promáčknutí koruny, jež dávají klobouku dynamičtější vzhled oproti homburgu.  
 
autor: Chekotay
Příště: Trilby