Rozhovor: Výstava plakátů Bounce!Bounce! MENE MENE TEKEL UPHARSIN / KAY BURIÁNEK

5. 11. 2014 začíná v Opavě jedinečná výstava. A nemálo temná. 
Poprvé se na zdejších zdech objeví plakáty ke klubové noci Bounce!Bounce!
B!B! na našich stránkách potkáváte často, takže nebude třeba vás do věci složitě uvádět. Jedná se o parties, které pořádá Kay Buriánek a které mají svou svébytnou estetiku (není chudá na rohy, kříže, jeptišky a černou). Ke každé z nich se kreslí či jinak vytváří extra plakát; tyhle vizuály se staly i odrazovým můstkem pro řadu nových jmen na výtvarné scéně, o kterých se díky sdílení na FB a značné popularitě akcí dovídá stále více lidí. Těsně před vernisáží proto nastává nejvyšší čas na malé interview.
 
 
Právě teď v Opavě startuje výstava plakátů na tvoje akce. Proč zrovna teď? Jak se to semlelo?
Ta kolekce rostla a bobtnala, plakátů přibejvalo a můj kamarád Honza Kunze, kterej je zároveň takovej zvláštní kulturní opavskej úkaz a kurátor tamní galerie, mě popostrkoval, ať z toho něco uděláme. 
Takže jsme skoro rok předstírali, že na tom pracujeme, a pak to dali za poslední dva měsíce fakt celý dohromady. Velkej dík patří samozřejme i grafičce Evě, který jsem to moc nezáviděl a zhostila se toho myslím skvěle.
 
Vernisáž je ve středu a jsem strašně napnutej, jak na to budou lidi reagovat, protože to není klasická galerijní záležitost, ale spíš takovej užitkovej pop art, hehe. 
 
První plakáty na Bounce! Bounce! kreslil tvůj spolupachatel Tuzex. Kdy sis řekl, že bys k nakreslení plakátu pozval někoho “zvenčí” a proč?
Jo, přesně tak. Vymyslel si takový dvě příšerky, který byly jakože my dva a s tím blbnul asi rok, možná dýl. Bylo to fajn, dokonce jsme udělali trička a Marie Hlad udělala komix, kterej jednu dobu v podobě samolepky visel skoro na všech dveřích metra. Jenže se to z mýho pohledu rychle vyčerpalo a nebylo moc kam jít dál. 
Vždycky jsem pro kapelu dělal všechny grafický věci, kdysi jsem se tím i nějakou dobu živil a hlavně mě to hodně baví. A tak jsem to chtěl zkusit z úplně opačný strany. Chtěl jsem, aby grafika a plakáty pro Bounce! Bounce! byli hodně vychytaný, taková nadstavba, a zkusit, aby každej dělal někdo jinej, ale furt to drželo pohromadě. Takže se ze mě stal takovej vyhledávač a zadavatel, haha. 
 
Dostávají autoři plakátů nějaké instrukce stran vizuálního stylu, nebo vše necháváš na nich?
Dostávají, stran textu, formátu, a mají vždycky nějaký reference. Ale jinak je to totání freestyle. Spíš si vybírám lidi, u kterejch si dokážu představit to kontinuitu. Někdy je to samozřejmě překvapení, ale většinou v dobrým slova smyslu. Když se stane, že to je uplně mimo koncept, tak to s díky prostě nepoužiju, ale stalo se to jen asi dvakrát. Pořád se snažím, aby to v mejch očích drželo pohromadě, mělo vyrovnanou úroveň a zároveň byla jasná ta snaha o neustálej progres a variabilitu. Hodně z autorů dělalo věcí víc a je na nich vidět na jedný straně jasnej rukopis a na druhý snaha sama sebe trumfnout, což je podle mě geniální. 
 
Je náročné celou věc zprocesovat a nahánět rozevláté výtvarníky? 
Jak kdy. Někdy je to sága na celej příběh, někdy to jde hladce a po jedný dvou mejch korekturách to jde ven a do tisku. 
 
Žijeme v době internetu a vizuály jsou sice “plakáty,” ale většina z nich existuje v podobě jedniček a nul. Co pro tebe znamená, že se teď několik dalších z těch digitálních dostává do hmatatelné podoby?
No, ono to je trochu diskutabilní. Ty plakáty vypadaj vždycky nejlíp jako reálnej velkoformát. Takže ja jsem vždycky většinu těch zásadních nechal tisknout. Něco jako klasickej výlep do města, do Chapeau Rouge dělám už tradičně několik výtisků formátu A1 nebo A0 a to vypadá prostě jinak než vizuál na Facebooku, že jo. Stal se z toho takovej malej kultík a vtipný je, že se produkční z klubu smál a říkal, že občas ostatní promotéři, co tam dělají akce, držkujou, že chtejí taky takový plakáty. Tak prej jim vždycky říká, ať si je vymyslej, nakreslej a vytisknou, a že je můžou mít taky. Žadný jiný tam nevisej. Je to moc práce a tenhle oldschool plakátovej model je dneska hodně přežitej, ale já to s trochou nadsázky fakt považuju za art. Taky hodně z těch, co pro mě plakáty dělali, nebo dělaj, jsou umělci. Anežka Hošková, Honza Vytiska, Shaltmira, Dávid Kurňavka, Andrew Tremblay… každej z nich má svojí historii a vystavujou, ilustrujou, dělaj street art, tetujou, cokoliv. 
 
Když by řekněme nějaký aspirující kreslíř chtěl dělat pro B!B! nějaký vizuál, má šanci? 
Samozřejmě. Musí mě ale bavit a musí ctít ten popsanej manuál. Ale dokážu bejt hodně vděčnej. O hodně z těch lidi jsem nadšeně a rád referoval, některejm dohodil jinou zajímavou práci, nebo je propojil k nějaký kolaboraci. To mě na tom taky hodně baví. Že to je příjemnej networking a zároveň challenge pro mě jako toho art directora, haha. 
 
A jak to bude s výstavou dál, bude ještě někde putovat? A když se někomu budou ty obrázky hodně líbit, může si koupit nějaký katalog?
O to se stará hlavně Honzík a musím říct, že dle jeho předpokladu je zatím úspěšnej. Výstava v Opavě končí na začátku ledna 2015 a už teď má domluvený další instalace v Ostravě, v Šumperku, rozjednaný výstavy v Praze, Brně, Olomouci, Sušici a jedná s dalšíma městama. Je to vtipný.
Katalog bude taky, dvojjazyčná verze, čeština a angličtina. Je obrazově obsažnější než výstava a má mojí průvodní řeč k jednotlivým výtvarníkům. Myslím… doufám, že bude vypadat skvěle a bude samozřejmě prodejní za velmi přátelskou cenu, za což díky opavské galerii Art a Oku (Opavská kulturní organizace), již zmíněné Evě Dokoupilové, která to uchotně a trpělivě dávala se mnou celý dohromady, a samozřejmě Honzovi Kunzovi. Jsem rád, že se to podařilo zrealizovat, byl to velkej projekt a přemlouvám sám sebe, že to lidi bude bavit, haha.
K celý výstavě jsou ještě nějaký další doprovodný věci, koncert v prosinci, mejdany s DJs, nebo komorněji pojatá komentovaná prohlídka den po vernisáži. Budu v Opavě teď pár dní v kuse a moc se tam těším. 
 
fb událost: www.facebook.com/events/694560733962914/
Doprovodný program a slovo kurátora:
5. 11. 2014 v 17:00 Galerie Obecního domu
vernisáž výstavy MENE MENE TEKEL UPHARSIN
+ DJ set ANEŽKA HOŠKOVÁ aka DJ Black Dumpling

Doprovodný program k výstavě:
6. 11. 2014 v 19:00 Klub ART
Přednáška k výstavě s komentářem KAYE BURIÁNKA
+ DJ set JANA KOMÁNKOVÁ / Rádio 1

7. 11. 2014 ve 20:00 Klub ART
BOUNCE! BOUNCE! party presents: KAY + TVZEX (Cathedral of Noize)
+ TRCRW (Plzeň / ex Evil Pro)

12. 12. 2014 ve 20:00 Klub ART
MUNROE live featuring KAY BURIÁNEK + THE FINALLY + SKITSNYGG (USA / Sex Cult / Oh My God It's Techno Music!)

HOLKA Z PLAKÁTU - galerijní animace k výstavě 
6.11. – 4. 1. 2015
Animace seznámí zúčastněné s plakátovou tvorbou propagující hudební party Bounce! Bounce!, zaměří se na hrůzostrašné motivy, temné inspirační zdroje či práci s písmem u jednotlivých autorů. Kdo se bojí, nesmí na animaci. Program probíhá v Galerii Obecního domu.

MENE MENE TEKEL UPHARSIN
Autoři plakátů / Kay Buriánek, Ican Harem, Ahmad Oka, Andrew Tremblay, Shaltmira, Dávid Kurňavka, Luka Reveur, Daniel Kurz, Michal Hladík, Hyde, Anežka Hošková & Anders Grønlien, Jan Vytiska, HNR GBRL, Deladeso

Už samotný název výstavy „Mene mene tekel upharsin“ předurčuje jakési doporučení „mít se na pozoru“ , neboť nás snad právě tady čeká něco, na co nejsme v kontextu klasického výstavnictví v dostatečné míře zvyklí. Jsme naléhavě varováni před morbidními a ponurými výjevy, tajemnými znameními, okultními symboly – tyto nás obklopí, nekompromisně pohltí a stáhnou do těch nejtemnějších vod. Specifická estetika byla vždy pevnou a neoddělitelnou součástí všech hudebních aktivit spojených s Kayem Buriánkem. Výstava a stejnojmenný katalog vůbec poprvé představí kolekci originálních plakátů vycházející z punkové, metalové a hardcorové estetiky. Výstavu doprovází řada doprovodných akcí, a to od přednášek přes koncerty až po elektro party.