Recenze: Tosca - Odeon

Rakouský projekt Tosca založili už v roce 1994 Richard Dorfmeister s Rupertem Huberem. Za těch skoro 20 let existence společně vydali 6 studiových alb a 6 desek remixů. Nové album Odeon vyšlo 4. února na slavném labelu !K7.
 
Posluchače Toscy najdete mezi milovníky chilloutové elektroniky, pomalých beatů a jemně atmosférických aranží. Toho se dočkáte i na novém albu. 
Dorfmeister s Huberem se pustili i do temnějších vod: v úvodní Zur Guten Ambience vás sice štěbetající vrabčáci pěkně rozvolní a pak se za šumění mořských vln budete rozplývat nad sametovým hlasem hostující Sarah Callier ve What If, ale to je asi tak naposledy. 
Od téměř deephousové Heatwave roste napětí a temnější atmosféra, ať už v mnou neoblíbené Jay Jay (nemám ráda inspiraci Depeche Mode nebo osmdesátými lety), melancholické Stuttgart (s portugalským vokálem) nebo švihlé a relativně našláplé německy zpívané In My Brain Prinz Eugen (princ Evžen, vážně?).
Nicméně ani nejtemněší struny vás nevyruší z ambientního odpočinku, který zažijete u tracku Soda nebo echem srdce ozdobené poslední pecce desky, Bonjour.
Záměrně jsem vynechala Cavallo, protože to nejlepší si zaslouží být nakonec. Kytara, silná basová linka, příchuť soli a písku, to jednoho rozproudí. Jen ta šeptaná němčina k tý vášni zní lehce úchylně :)
 
Sečteno podtrženo, tahle bonboniéra s 10 kousky je sice lahodná, ale spíš než mléčnou čekejte čokoládu pěkně hořkou. A jak je známo, s touhle drogou nebudete moci přestat!
 
PS Tosca vystoupí v Praze na narozeninách Radia 1, a to 29. dubna, FB událost zde.